V "přísahám" nás pouští do svého světa sebenenávisti a strachu, že je pouhým produktem slavnějších přátel. Není to Victor z "Boybandu", který zpívá líbivé refrény o lásce, ale Victor, který nám napřímo vypichuje svoje chyby a prozrazuje, že neumí dodržovat závazky. Pokaždé, když přísahá na smrt své matky na začátku sloky, bodá to do srdce, protože přijde výčet nesplněných slibů. Celé to dobarvuje výborná španělská kytara Franty Prachaře a produkce Kubmata z Gufrau. Možná jen ten elektronický break mezi refrénem a slokou si mohli odpustit.

Čekali byste na EP s takovým názvem feat? Boj se samotou se dá nejspíš lépe zvládnout ve dvou, a tak do "jak vypadá den" přizval Greye256, který s sebou rovnou vzal i svého dvorního producenta Ronyho Janečka. Střídají se tu každých pár vět a jejich synergie je naprosto skvělá. Ptají se, jak vypadá den, který není plný stresu a nenaplněných snů. Tahle hostovačka dává naprostý smysl, i když jde o duo, o kterém jsme nevěděli, že ho potřebujeme.

"zvláštní" nám ukazuje osamění z jiného úhlu. Zatímco v "přísahám" se jedná o uměleckou samotu, tento song se zabývá tou osobní. Píseň je věnovaná neznámé slečně, která odešla, a vyrovnat se s tím působí nemožně. Viktor ji považuje za jednu z mála, která zná všechny jeho chyby, ale brala ho takového, jaký je. Vyklidněný projev ve spojení s pianem a boombapovým beatem působí jako ten slet myšlenek minuty předtím, než usnete.

Victor Kal. je skvělým reprezentantem své generace. Řeší stejné problémy jako většina z nás a hudbu vnímá jako terapii. Když se umělec posluchači otevře takto moc, je na tom něco magického. Mat213 v jednom rozhovoru, kde měl popsat Victora jednou větou, řekl, že je "budoucnost české pop music". Po tomto EP nelze jeho tvrzení rozporovat.