Matěj Čech, známý jako Mat213, patří mezi hlavní tváře mladé pražské scény. Necelé dva roky po posledním albu "Nesu oheň" nyní přichází s nostalgicky laděnou "Retroskepsí", na níž reflektuje uplynulé období svého života a témata vyhoření, nostalgie a pocitu, že mu mládí proklouzlo mezi prsty.
6/10
Mat213 - Retroskepse
Vydáno: 29.5.2026
Celkový čas: 32:22
Skladby: siluety, cancelled, písnička mládí, emauzy, 2016, bubák, pam rabbit, workoholik, smutný oči, hws, se spálil, viktorie
Vydavatel: Championship Music
Celé album se snaží působit multižánrově, místy ale spíše sklouzává k chaosu. Najdete tu synthpop v podobě skladby "se spálil", postpunkem inspirovanou "pam rabbit" i folkově laděnou "Viktorii".
Mat213 se na novince snaží dělat všechno, desce by ale možná prospělo, kdyby se aspoň na chvíli ustálila v jednom žánru a nepůsobila jen jako kolekce písniček stejného umělce.
Ani téma nostalgie a retrospekce bohužel dostatečně nedotáhl. Nejpozději při druhém nebo třetím poslechu vám dojde, že se všude zpívá o tomtéž, jen trochu jinými slovy a s jiným podkladem. Matěj je skvělý textař, a proto je škoda, že se vše nepokusil rozebrat z více úhlů pohledu.
I přesto se většina skladeb opravdu povedla. Texty jsou skoro až básnické, zároveň si drží dávku typického sarkastického humoru. Například singl "se spálil" s hostující
Marií April přináší výborný introspektivní synthpop, který zní jako úvodní píseň k filmu o dospívání. Vtipná "2016" se zase směje lidem, kteří říkají, že rok 2026 je nový rok 2016. Výborně fungují i "emauzy" s
Gufrau a
fiedlerskim.
Hosty na albu - až na pár výjimek - skvěle vybral. Sám autor říká, že představují statement o nové vlně otevřenosti a upřímnosti v současné mladé hudbě, což jde z nahrávky opravdu cítit. Celkem se jich na ní objevuje devět - například již zmíněná a jako vždy skvělá Marie April, která přispěla hned do dvou písniček, nebo Lajfr, který je ve "Workoholikovi" oproti své převážně vtipné tvorbě docela vážný. A nečekaně mu to sedí.
Možná by ale nevadilo, kdyby těch hostů bylo o něco méně. Mít z dvanácti skladeb jen čtyři bez featu působí, jako by Matěj potřeboval krýt záda dalšími umělci ze svého okolí. Kdyby se například z písniček "mládí" či "bubák" hostující interpreti odstranili, prospělo by to nejen samotným skladbám, ale i albu jako celku.
Druhý pohled Honzy Baluška (staršího) - 7/10
Stává se mi to málokdy, ale Mat213 mě vždycky tak trochu štval. Na milost jsem ho vzal díky jeho několika veršům v "Shy Lie Lie" od kamarádů z Gufrau ("Je jedno, kolik hudby udělám / Kolik duru si tam dám / Stejně vždycky skončím v mollu"). A pak mě najednou začal bavit. Ne že by junior ve své recenzi neměl pravdu, ale já bych v hodnocení tak přísný nebyl a bod bych přidal. Matěj se totiž právě nachází v bodě, kdy je o část generace starší než většina jeho souputníků a na další desce má šanci opravdu po všech stránkách dospět.
Mat213 určitě patří k hudebníkům s největším potenciálem u nás, bohužel se mu ho ale na této desce nepovedlo naplno ukázat. Pořád věřím, že jednou přijde album, na němž Matějova osobitost plně vykrystalizuje a které doručí opravdu silný celek. Už na tomhle projektu jsou najít náznaky, že by se mu to jednou mohlo povést.