I když, dalo se čekat něco jiného? Už fakt, že šlo o českou premiéru formace, která hraje dvacet (budeme-li počítat přestávku, bez pár roků dokonce téměř třicet) let, řadil koncert A Perfect Circle mezi nejočekávanější akce roku. Keenanův nejpřístupnější projekt dokázal Forum Karlín prakticky zaplnit a zároveň přivézt pravidla, která jsou tady stále spíše výjimečná, zážitek z vystoupení ale radikálně mění.

Kromě "zákazu celoobličejových masek a vojenského a paramilitárního oblečení" (citujeme z regulí zveřejněných před akcí) byl totiž striktní zákaz focení a natáčení. Připomínali to organizátoři na sítích, informační tabule na stěnách a sloupech haly i strojový robotický hlas před začátkem - a hned v úvodu to celkem typicky zmínil frontman: "Strčte si ty mobily do pr….e a buďte s námi!"

Jak moc striktně ochranka nakonec dodržování zákazu vyžadovala, nevím. Nebyl jsem svědkem žádného incidentu ani razií v davu jako před lety právě na koncertě Tool v O2 areně. Až na pár jedinců totiž skutečně zůstalo Forum Karlín zahalené do tmy. A to už i u předkapely.

Jehnny Beth přivezla, v zádech s kompletně mužskou skupinou, pořádnou dávku girl power. Ve vymezených čtyřiceti minutách se na pódiu potkávala punková energie s industriálem a všemožnými tvářemi rockové alternativy. Samotná protagonistka na jevišti přebírala roli charismatické femme fatale, měla ve svém projevu nezbytnou útočnost, ale nikoliv agresivitu.

Set se obešel bez velkých efektů a gest, nejvýraznější byla práce s rudým světlem před obličejem u předposlední skladby. Velmi příjemný úvod večera, kterému přihlíželo už takřka zaplněné auditorium.

Už je to osm let, co A Perfect Circle vydali poslední studiové album "Eat The Elephant". Po intenzivních čtyřech letech na začátku milénia, kdy stačili představit tři čtvrtiny své dosavadní diskografie, je to až neobvyklá dlouhá doba. Maynard James Keenan ale zřejmě není člověk, který by nějak spěchal, už sedm let se čeká na nové Tool, Puscifier měli mezi nahrávkami také šestiletou pauzu.

Každopádně, věci se u A Perfect Circle přece jen hýbou a na evropské turné formace vyrazila s alespoň jedním novým projektilem v zásobníku - singlem "Starless". I ten pochopitelně zazněl.

Strojová přesnost, tak typická pro pomalu, melancholicky a hypnoticky se převalující materiál A Perfect Circle, se projevila i na začátku avizovaném na devátou hodinu večerní. Na pódium pětici uvedl úryvek z letité klasiky Black Sabbath "War Pigs" a samotný koncert odpálila "The Package" z druhého alba "Thirteenth Step".

Hned na začátek také dostaly zabrat oči diváků: LED plochu, která zakrývala celou zadní stranu pódia, totiž ještě doplňovaly příčně zavěšené světelné sloupy. A ty, když došlo na bílé jasné světlo a blikání, sítnice spolehlivě vypalovaly. Na druhou stranu, hypnotický účinek zaručen.

Ostatně, se světlem se ve Foru Karlín pracovalo hodně. Kapela sama se často měnila jen v siluety před abstraktními obrazy, do nichž se ve všelijak deformované a rozmlžené formě příležitostně promítalo dění z pódia. Keenan, mimochodem ve skvělé pěvecké kondici, se, jak už je jeho dobrým zvykem, držel v zadní linii na vyvýšené plošině společně s bubeníkem.

První linie patřila kytaristovi, zpěvákovi a jedné ze dvou tvůrčích duší souboru Billymu Howerdeleovi a basákovi Mattu McJunkinsovi. Ačkoliv je součástí aktuální sestavy také James Iha, tedy kytarista The Smashing Pumpkins, na turné jej bohužel pravidelně nahrazuje Greg Edwards. Za bicí usedl navrátilec z prvního období formace Josh Freese, hráč nedávno poněkud podivně vyhozený z Foo Fighters.

Setlist pražské zastávky naservíroval fanouškům průřez tím nejlepším, překvapivé odbočky a nečekané zvraty ve zhruba stominutovém programu byste hledali marně. Oněch šestnáct skladeb sloužilo jako velmi nosný vzorek celé diskografie.

Asi toho mohlo zaznít i více, A Perfect Circle zřejmě ale nechtěli svoje posluchače utavit. Přece jen, intenzita téhle hudba je veliká, kytarové linky omamují, vokální melodie dokážou uhranout a to správné soustředění je nezbytnou podmínkou. I tak se v mém okolí nacházelo pár lidí, kteří tu hudební krásu brali jako kulisu k diskuzi a klopení panáků do krku. Trochu drahá hospoda, nemyslíte?

Dramaturgicky poněkud nešťastně nicméně působila desetiminutová (!) pauza před přídavkem. Sice ji vyplňoval odpočet na obrazovce, energie vybudovaná závěrečnou "The Outsider" ale spolehlivě spadla a na hitovými kusy napěchovaný přídavek o čtyřech skladbách už se ji na původní úroveň našponovat nepodařilo.

Ale všechny skupiny kolem Maynarda Jamese Keenana si dělaly věci rády po svém. Ať už je to frontman v zadní linii, zákaz focení a natáčení nebo právě provokování publika s odpočtem a dlouhou pauzou. I to k tomu patří, i to je část kouzla. A Perfect Circle dokázali uhranout a přivézt magický zážitek.