Snad nikdo jiný po oznámení headlinerů letošního ročníku Rock for People nesklidil takovou vlnu hejtů jako Halsey. Ani společná deska s Nine Inch Nails mnohé nepřesvědčila o tom, že na festival patří. Pokud jejich názor nezměnil ani skvělý koncert, jejich smůla. Zpěvačka si Hradec totiž s přehledem povodila.
Live: Halsey
místo: Rock for People, Park 360, Hradec Králové
datum: 13. června 2026
setlist: I am not a woman, I'm a god / The Mother: Nightmare, Castle, Easier than Lying / The Maiden: Dog Years, You should be sad, honey, You Asked for This / The Mage: Colors, The Lighthouse, Without Me, Experiment on Me, Hurricane / They're Raging at Me: Lie, Gasoline, Lonely is the Muse
Halsey si nepřála žádné profesionální fotografy, přiložené fotky tak berte jen jako dokumentární momentky mobilem z davu.
© Honza Balušek / musicserver.cz Halsey sice několik minulých měsíců strávila na turné, které připomínalo její debut "Badlands", na němž jej přehrávala celý - a dalších patnáct songů k tomu -, sobotní letiště v Hradci Králové ale zažilo premiéru nové festivalové show s názvem "The Girl in the Tower".
Sama zpěvačka si byla vědoma toho, že není úplná rockerka - v průběhu večera se na publikum obrátila s tím, že naprosto chápe, že návštěvníky mohlo překvapit a zmást, když uviděli její jméno jako headlinera akce se slovem
rock v názvu. Cíleně ale poskládala co nejtvrdší show, která si právě v Česku odbyla svou premiéru.
V perexu zmíněná kolekce "If I Can’t Have Love, I Want Power", kterou produkovali
Nine Inch Nails, vyhrála hlasování redakce musicserveru jako
nejlepší počin roku 2021, takže očekávání byla veliká. A ona je bezezbytku naplnila. Z nadčasové a ultimátně skvělé nahrávky předvedla hned šest kousků, které sice málokdy znějí hitově, o to víc však v sobě ukrývají další vrstvy a hloubku.
© Honza Balušek / musicserver.cz Na pódium, jehož dominantu tvořily schody s obloukem na jejich vrcholu, Ashley Nicolette Frangipane nenakráčela jako popová princezna a interpretka hitu "Closer", do kterého si ji pozvali
The Chainsmokers (tenhle song samozřejmě vůbec nezazněl, protože se do programu svým zvukem nehodil, i když nemalá část fanoušků na něj asi čekala), ale jako sebevědomá zpěvačka. A taky vyzrálá žena, umělkyně a matka, která si prošla několikaletou těžkou nemocí, a tak asi nějak ví, že pozlátko showbusinessu může být pomíjivé. Na druhé straně si je také vědoma, že důležitá je vedle obsahu i forma.
Neošidila ani hudební složku. Kapelu tvořila čtyřčlenná sestava, která své nástroje obsluhovala po dvojicích po stranách centrálního schodiště. Potěšilo také minimum předtočených pasáží a playbacku, který využila jen občas a naprosto cíleně a přiznaně. Ne aby jí
pomáhal zpívat, ale jako doplněk částí show. Vokálně totiž předvedla naprosto bezchybný výkon.
© Honza Balušek / musicserver.cz Večer rozdělila na čtyři části: "The Mother", "The Maiden", "The Mage" a "They're Raging at Me". Celou show koncipovala pro všechny diváky na letišti, nejen pro ty, kteří stáli blízko pódia, takže promyšleně a často pracovala s kamerou, která ji mnohdy následovala a dění přenášela na velkoplošné projekce na pódiu i po jeho stranách. Nešlo o klasické natáčení zpěvačky při zpěvu, spolupráce mezi ní a kameramanem tvořila specifickou součást celého konceptu.
Mnohokrát jsme se dočkali také ohňů - ne však těch vystřelujících, ale volně plápolajících. U konce "Gasoline", která kromě skvostné "Lonely is the Muse" večer téměř uzavírala, to nakonec vypadalo, že hoří celá stage.
Během večera zavzpomínala na tři měsíce, kdy v Česku žila a při natáčení doprovodného filmu k výše zmíněné nahrávce procestovala kus naší země. Vyznala se z obdivu nejen ke zdejší architektuře, přírodě a pivu, ale také k lidem. Nešlo přitom jen o mazání medu okolo hub rockových posluchačů, kteří se jí za ta slova samozřejmě odvděčili jásotem - byla v té době těhotná, takže ji čas strávený u nás opravdu ovlivnil a poznamenal.
Přiznala také, že si v pátek užila koncert
Bring Me the Horizon a deště společně s námi. Pochválila také velký circle pit, který se vytvořil pod pódiem, skandoval její jméno a jednou ho i odpočítala a odstartovala.
© Honza Balušek / musicserver.cz Ti, kdo ji a její tvorbu neznají, možná mohli považovat její outfit - zvláště jen při sledování zdáli na obrazovkách - za prvoplánový, pokud ne vyloženě vulgární. Halsey ovšem vždy pracovala s nahotou jako konceptem, obal kolekce s NIN ostatně tvoří parafráze na madonu s dítětem, na němž má odhalené celé ňadro.
Progrese jejího oblečení, kdy většinu setu strávila v korzetu a podprsence, z níž by - nebýt oblepeny černými nálepkami - byly vidět bradavky, aby na poslední dva songy odhodila i ten korzet, s celým koncertem a jeho vývojem zřetelně souvisel. Kdeže jsou naštěstí doby, kdy za něco podobného při vystoupení na Super Bowlu Amerika na několik let
cancelnula Janet Jackson.
K Halsey to ale patří. Nevyzařovala z ní totiž pouze prvoplánová sexualita, ale hlavně živočišná touha po životě. A také spousta energie.
Závěrečný ohňostroj, pravděpodobně spíše v režii pořadatelů než samotné zpěvačky, se jevil trochu nadbytečný, ale co už. Dojem z výtečné show pokazit nemohl, někomu se třeba i líbil.
Halsey každopádně na své letošní festivalové turné vyrazila s koncertem, který si nehraje v žádném případě pouze na hity, ale uceleně vypráví jinou stranu jejího příběhu. A vypráví ho skvěle.