Gorillaz už dávno přerostli nálepku virtuální kapely. Stali se pomyslným tavicím kotlíkem, v němž se potkává hudba a lidé z celého světa, zrcadlem popkultury i projektem, který ve vlastním umělém světě hledá lidskost. Anebo jde vlastně jen o posunutou, zesílenou verzi toho skutečného světa?

Čerstvá deska "The Mountain" přináší dosud nejspirituálnější zážitek jejich diskografie. Zabývá se smutkem, smrtí, loučením i přijetím konečnosti, ale přetváří je v až euforickou cestu ven, k naději. Hudba tentokrát hledá inspiraci nejen v klasických zdrojích, jako jsou hip hop, soul, elektronika či funk, ale do hry výrazně bere také indické vlivy.

Právě v této inkarnaci dorazil Damon Albarn a jeho početný ansámbl i na hradecký festival. Vzhledem připomínali jakousi partyzánskou jednotku: třináct muzikantů si obléklo všemožné variace vojenského odění, nesourodé jakoby poskládané z náhodně sebraných kousků. Určitou parodičnost celého scénického pojetí - přece jen, zpívat a hrát s poselstvím lásky k sobě i okolí v maskáčích a uniformách přidává koncertu ironickou rovinu - podtrhovaly i drobnosti. Principál měl na uniformě vyznamenání s Che Guevarou, klávesista Mike Smith zase nášivku na první pohled připomínající logo NASA, na ten druhý ale doplněnou o jedno písmeno na NASAL. Drobnosti, detaily, popkulturní hra.

Úvod devadesátiminutového setu patřil aktuálnímu albu - celkem se k "The Mountain" formace vrátila osmkrát. Pomyslným ústředním momentem se zhruba v půlce vystoupení stala "Orange County" se zásadním veršem "the hardest thing...". Právě v něm se ukrývá klíč k nahrávce: spojení melancholie s povznášející jemností a opravdovostí, která může snadno přejít až do taneční euforie. A navzdory tomu, že na celý set středečního headlinera lilo jako z konve, pod hlavním festivalovým pódiem bylo krásně.

Pak už Gorillaz rozjeli pomalou, ale strhující gradaci. Druhá polovina setu nabídla kromě zásadních hitů také celou řadu hostů. Malijská zpěvačka Fatoumata Diawara 2-D (tedy Albarna) bez větších skrupulí zastínila - a on si to dobře uvědomoval, takže se při "Désolé" jen užasle usmíval. V následující "Stylo" naskočil do show i rapper Mos Def, do "Dirty Harry" skvěle zapadl také Bootie Brown.

Živé hosty doplnili ti virtuální. Na promočené publikum tak z obřích LED obrazovek shlíželi třeba soulová legenda Bobby Womack ve zmíněné "Stylo", kterou doprovázel i nestárnoucí klip s Brucem Willisem, nebo syrská hvězda Omar Souleyman v "Damascus". Obrazová složka ale patřila hlavně nezbytné výtvarné stránce celého projektu, od minifilmu k "The Mountain" po kultovní videoklipy.

Gorillaz se do Česka vrátili po téměř deseti letech, naposledy hráli v listopadu 2017 v O2 areně. Pokud by se náhodou v publiku našel škarohlíd ochotný tvrdit, že Damon Albarn a jeho virtuální parta už stojí za zenitem, festivalový set ukázal pravý opak. Nejenže přivezli neskutečnou dávku pozitivity a radosti, ale zároveň potvrdili, že jejich stylový pelmel má pořád obrovskou sílu.