Spánek, to je věčné téma. Do svého názvu si jej vtiskli kultovní američtí stonermetalisté Sleep, jedinečný osm a půl hodiny dlouhý soundtrack ke spaní předložil skladatel Max Richter a neméně masivní ambientní strukturu nabídl Robert Rich ve svém díle "Somnium". Gianni Gebbia jde na svém čerstvém sólovém počinu podobně volně plynoucím směrem jako výše uvedení autoři, jeho nahrávka však připomíná spíše zhuštěného odpoledního šlofíka než záznam celé noci.

Zhruba půlhodinová kompozice rozdělená na dvě strany vinylu vznikla jako improvizace. Gebbia na ní hraje na sopránsaxofon a kornet, specifické barvy těchto nástrojů pak jemně dokresluje elektronika. Nahrávka pracuje s cykličností. Hned na začátku před posluchače předestře základní nosný motiv, který se v drobně modifikované aranži opakovaně vrací. Mezi tyhle jasně strukturované milníky pak muzikant vkládá jednotlivé zvukové obrazy.

Ty někdy dále rozvíjejí ambientní kvality onoho pomyslného návratu a nechávají tóny rozpouštět do rozpitých ploch, jindy pracují s minimalistickým opakováním stručné fráze. Nedaleko závěru pak přijde divoce rozháraná freejazzová pasáž, jako by se do klidného ospalého snění najednou prodrala nevyzpytatelná noční můra.

"Sleep" vznikl jako záznam improvizace bez následné postprodukce nebo mixu. Působí tak ze své podstaty syrově, zároveň se ale Gebbiovi podařilo udržet sevřenost celé kompozice. Absence postprodukce nicméně nemusí nutně znamenat také nepřítomnost editace. Není tedy jasné, zda pevná struktura vznikla už při nahrávání, nebo až pečlivým seskládáním a propojením kratších improvizací.

Tak jako tak přináší "Sleep" Gianniho Gebbii materiál, který ve své struktuře skrývá slušnou dávku spontánnosti. V bohaté diskografii italského muzikanta půjde spíše o příjemnou jednohubku, která dotváří celkový obraz. Vznikla pro potěšení, přesto zůstává vytříbená a hodná pozornosti.

Pozn.: YouTube video výše je pouze ilustrační a nepochází z alba "Sleep". To je totiž k dispozici pouze na vinylu nebo digitálně.