Děti bývají nejpřísnějším publikem. Hned na nich totiž poznáte, jestli je něco baví, nebo ne. A právě pro ně psali a píšou většinu své tvorby pánové Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák. Krátce po sobě oba oslavili kulatá jubilea a Supraphon při té příležitosti znovu vydal kultovní desku "Není nutno".
8/10
Svěrák a Uhlíř - Není nutno (LP)
Vydáno: 27.3.2026
Celkový čas: 44:08
Skladby: Není nutno, Září, Prosinec, Holky z Polabí, Mokré plavky, Narozeninová, Mravenčí ukolébavka, Dělání, Zlatnická, Soňa ví, Semiška, Neopouštěj, Elektrický valčík, Mravenčí ukolébavka II
Vydavatel: Supraphon
27. září 2025 proběhl v pražské Lucerně koncert k osmdesátinám Jaroslava Uhlíře. V rámci svého vánočního programu jej v prosinci uvedla Česká televize a moc dobře si vzpomínám na reakce kamarádů a známých, kteří říkali, že to byl během Vánoc jeden z nejhezčích pořadů.
Aby také ne. Drtivou většinu těch skladeb tvoří zlidovělé hity, které si dnes zpívají všichni. Mladí i staří, bohatí i chudí, zdraví i nemocní.
Jaroslav Uhlíř jako autor hudby dokáže napsat melodii, u které na první poslech poznáte, že ji složil právě on, a přitom nejde o žádný stupidní popěvek.
Zdeněk Svěrák jako textař do písní chytře vkládá věci zajímavé pro děti i dospělé, přesné rýmy, krásnou práci s češtinou i slogany, které se člověku okamžitě usadí v hlavě. Stačí si vzít titulní skladbu:
"Není nutno, aby bylo přímo veselo, hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo." V jeho slovech najdete poetiku s občasným nástinem velmi jemného erotična, cit při "Mravenčí ukolébavce" (paradoxně právě tato melodie mě ráno budí), dobře míněné rady do života (
"Neopouštěj staré známé pro nové") a hlavně hravost a veselo.
To si tak vlastně tuhle desku posloucháte a nemůže vás opustit mírný úsměv na rtech ani vzpomínka na další dva legendární pány skladatele Suchého a Šlitra, kteří svým způsobem stáli před Svěrákem s Uhlířem.
Deska "Není nutno" funguje jako best of prvních pětadvaceti let spolupráce těchto dvou pánů. Vinylová reedice vznikla u příležitosti devadesátin Zdeňka Svěráka pouze v sedmi stech kusech a obsahuje další megahity "Dělání" či "Elektrický valčík". Mým letitým favoritem však díky melodii i textu zůstává "Semiška". Obal cíleně věrně kopíruje původní vydání a najdeme na něm proto i dovětek, že
"kopíruje původní obal z roku 1993 s grafikou, fotografiemi i s nepřesnými kredity či údaji".
Také mě zarazilo, že by písnička "Dělání" pocházela z roku 1988, když pohádka "Princové jsou na draka", odkud skladba pochází, vznikla už v roce 1980. K silným stránkám někdy nepatří ani zvuk studiových seskupení, která jednotlivé kusy nahrála, ale tím veškeré výtky asi končí. Snad tyhle písničky
odkojí ještě několik generací dětí.