Katarzia vydává osmé studiové album "Pozvi ma, neprídem". Vrací se na něm k vlastním pochybnostem, romantickým vztahům i generačním dilematům mileniálů - od tlaku na mateřství po neochotu dospět. Písničkářka, se kterou vyrůstala celá Generace Y, tak mapuje další etapu svého života.

Hudebně na novince propojuje původní lo-fi bedroom songwriting s jazzovou náladou, popovými kytarami i rapem. Umělkyně žijící v Praze zároveň poprvé ve větší míře zpívá česky. Ke spolupráci přizvala o generaci mladší muzikanty a výrazné talenty: jazzový feeling do nahrávky vnesl klavírista Robin Galia, popové kytary a basu přidala Laura Jašková aka Meowlau a aranžmá zpěvů v titulní skladbě doplnila dvacetiletá skladatelka a klavíristka Emília Laurincová.

Některé písně spoluprodukovali Aid Kid, Matej Turcer a Oliver Torr. Katarzia zároveň zkouší rapovější polohu a rozšiřuje výrazovou paletu o hlasy zpěvaček, hereček a skladatelek NIKY, Terezy Marečkové, Gaiy Anzari, Simony Hulejové, Emílie Laurincové, Laury Jaškové a herečky Karolíny Knězů.

Album otevírá dveře žánrům, které se v jejím repertoáru usazují už delší dobu. Tematicky si Katarzia drží svůj typický teenagerský vzdor i kritický odstup od většinového světa. Texty míří proti patriarchálnímu řádu i toxicitě na internetu, zároveň však zachycují proces smiřování se s vlastními nedokonalostmi. Výsledkem je cynická, hravá a nedogmatická deska, na které se k původní radikálnosti přidávají nové vrstvy zkušeností, nejednoznačné příběhy a míchání perspektiv.