JAM'26 aneb JAM'96 po třiceti letech: Slut, Našrot a Rány Těla 3. června v pražské Cargo Gallery připomenou legendární festival, u kterého všechny tři kapely stály už tehdy. JAM '96, který proběhl v červnu 1996 na pražském Džbáně, byl naprostým zjevením - během dvou dnů se na jednom pódiu potkali Iggy Pop, Ministry, Frank Black z Pixies, Shane MacGowan z The Pogues, Jesus Lizard, Chumbawamba, Godflesh i trojice domácích skupin, které tehdy reprezentovaly to nejzajímavější z české alternativní scény.

Rány Těla (na snímku) se svou post-punkovou melancholií navazovaly třeba na Nicka Cavea, Slut otevírali dosud nezvyklé dveře z hardcorové urputnosti ven a prošlapávali cestu pozdějším post-metalovým, post-rockovým, ale už tehdy i psychedelickým kolegům, a Našrot zase v praxi zručně dokazovali, že prolínání tvrdé rockové muziky spolu s vlivy nastupující mocné vlny obliby world music vůbec nemusí být křečovité a může obohatit obě strany.

V poslední době často čteme o mafiánských devadesátkách, o masivních finančních odklonech státního majetku na soukromé účty, o propojení politiky s podsvětím i vraždách na objednávku a zpochybňování tehdejší svobody. To všechno už dnes víme, že v té době probíhalo, ale pevně věříme, že většina z nás, kteří jsme ten festival tehdy navštívili, nic podobného nevnímala. Užívala si totiž něčeho, co do té doby nikoho nenapadlo ani ve snu.

Ten festival byl určitým vyvrcholením prvních pěti let po změně režimu, korunka na dortu mnoha skvělých koncertů a prvních příjezdů zahraničních hudebních idolů k nám, na pro ně do té doby zaostalý východ.

JAM '96 byl moment, kdy česká alternativní scéna poprvé na vlastní oči viděla, že může stát na jednom pódiu vedle světových jmen bez pocitu méněcennosti. O třicet let později se Slut, Našrot a Rány Těla vracejí ne proto, aby nostalgicky vzpomínali na minulost, ale aby připomněli energii, odvahu a atmosféru doby, kdy hudba působila jako něco nového, nečekaného a skutečně důležitého.