Pačess se dají s trochou nadsázky označit za pivní metal. Nikoliv však v pejorativním slova smyslu zábavových kapel, žádné ódy na hospody a zlatavý mok nečekejte, nejedná se holt o německé Tankard. Texty jdou mnohem dál, na prvním díle "Katechismu" se zabývaly vodou nebo senzorickou analýzou. I takhle lze k tématu přistupovat, vědecky, se znalostí chemických postupů, receptur i mnohdy ne tolik známých zákrut historie.

Kolekce "Katechi2mus" spolupráci přední domácí zpěvačky s ostřílenými metalisty - v současné sestavě figurují muzikanti, kteří si prošli formacemi Asgard, Solfernus, Big Boss a v roli hostů se mihnou hráči z Forgotten Silence, Trahir či Cradle Of Filth - završuje. A zároveň ji posouvá o kousek dál.

Materiál na druhé společné nahrávce ještě více klade důraz na epickou stránku věci - a určité vzájemné muzikantské ohledávání Báry Basikové s partou metalistů je pryč. Sebejistě zde našli společný výraz a interpretka, na prvním "Katechismu" přece jen místy trochu utlačená a bez rozletu, zde konečně dostává svůj prostor. A čerstvému počinu to nesmírně svědčí.

Deska "Katechi2mus" začíná tam, kde předchůdkyně "Katechismus" skončila - a to doslova, krátkou instrumentálkou "Bakus". S následující "Opus Dei", která se energicky valí kupředu jako parní stroj, rozkvete do své velkolepé krásy. V další položce "Proměna", která překvapí natlakovanou, takřka blackmetalovou pasáží, si s recitativem v němčině zahostoval spisovatel Jaroslav Rudiš. Přesto se ale jedná spíše o skladbu, která trochu prošumí, nicméně možná z dobrého důvodu.

Jako by totiž chystala půdu pro gradaci druhé půlky alba, která vede od temnou atmosférou nasycené "Maškara, Bakus a poprava" přes melodicky nosnou a klávesami "Marthuse" Škaroupky podpořenou "Proskowetz Hanna Pedigree" až k velkolepé jedenáctiminutovce "Na spravedlnosti".

Historický příběh otcovraždy, který inspiroval Karla Hynka Máchu k jeho dílu "Máj", zde nabývá podoby téměř metalové opery, kde se střídají motivy i čtveřice hlasů. Společně vytvářejí souladný, pohlcující a emocemi nabitý celek, který unese uhánějící bicí i vzdušné, téměř párplovské sólo.

Škoda jen, že občas zvuková monumentalita hudebního doprovodu v mixu překryje sdělné a jazykově bohaté texty. Tato skladba není jediným případem: i Basiková, která tu konečně dostává prostor předvést svůj široký výrazový rejstřík - od ztišeného vyprávění přes klenuté melodie až ke křičeným pasážím -, svůj boj s velkolepostí místy prohrává.

Přesto je "Katechi2mus" o stupeň lepším dílem než jeho předchůdce. Body získává zejména svou sevřeností a tahem, kterým nahrávka vyniká hlavně ve své druhé části. Navíc i partnerství zpěvačky s kapelou zahlazuje minule jen nahrubo otesané styčné plochy a funguje ku prospěchu všech zúčastněných - až se zdá jako škoda, že ono příslovečné "do třetice všeho dobrého i zlého" tentokrát zřejmě nenastane.