Radůza se rozhodla novinkou "Jako bych žil v traileru" své posluchače překvapit. Písničkářka, která ve své tvorbě dosud čerpala hlavně z tradičních žánrů jako folk, šanson či blues, tentokrát vsadila na modernější zvuk. Skladbu poměrně odvážně kritizující úpadek společnosti nahrála i zprodukovala sama, pouze s výjimkou basového partu, kterým přispěl Tomáš Liška.

Zatímco hudebně jde o trochu experimentální záležitost, textově zpěvačka svůj rukopis nezapře. "Jako by přicházel konec světa, těm dobrým zlé věci se dějí a jaksi se strachem šeptá se věta o víře, o lásce, o naději," zmiňuje v poměrně pochmurné výpovědi o současném světě. Použila ale i obraty, které i přes svou neveselost vyvolají alespoň lehký úsměv na rtech: "Jako bych žil v dystopickým bijáku, jenom namísto soudce Dredda na konci navijáku televizních dryjáků soudkyně Barbara sedá."

A ještě jednu ukázku autorčina slovního mistrovství by byla škoda nevyzdvihnout: "Jako bych žil nekonečnej seriál, v němž od chvíle, co vypustili Lajku, byl život jen materiál pro nekonečnou sbírku našich lajků." Francouzsky zpívaná pasáž pak zřejmě odkazuje na básníka Françoise Villona.

Singl doprovází i videoklip v nezvyklém formátu pro mobilní telefony. Radůza si ho nechala vytvořit umělou inteligencí a jeho výtvarná stránka a technologie výroby celý koncept posouvá až k hranicím žánru sci-fi. "Nechtěla jsem proti používání AI bojovat - ta už dávno prostoupila do všech oblastí našeho života. Chtěla jsem ale ukázat její limity a možnosti a to, jak odráží lidské chování. Nabízí nám to, co po ní většina z nás chce."

Na zpěvaččiny poměry jde tedy o vskutku nečekané pojetí - ovšem zda nekonvenční píseň a neméně neobvyklý klip obstojí ve srovnání s jejím předchozím repertoárem, ukáže až čas.

A k zapojení umělé inteligence a jejím limitům se nabízí ještě jeden postřeh - umělkyně ji zjevně použila i pro přepis textu a citaci do popisku videa, neboť pozornému čtenáři neuniknou chyby.

7/10