Jessie Ware patří mezi nejvýraznější britské umělkyně své generace. Průlom přišel s debutem "Devotion" v roce 2012, který se dostal na páté místo ostrovní hitparády a představil hity jako "Wildest Moments". Následující "Tough Love" i "Glasshouse" potvrdily její schopnost kombinovat emotivní songwriting s elegantní produkcí.

Zásadní zlom však přišel až s řadovkou "What’s Your Pleasure?". Bylo zřejmé, že Ware se v disco zvuku skutečně našla, protože album sklidilo nadšené reakce kritiků a vyšplhala se na třetí místo v Británii. Následné "That! Feels Good!" její pěveckou pozici ještě více upevnilo. Interpretka se najednou etablovala jako jedna z hlavních tváří moderní podoby žánru.

Mezi tím vším si hudebnice našla čas vybudovat i úspěšný podcast "Table Manners", který moderuje se svou matkou Lennie. Chvíli se zdálo, že Ware je známější jako moderátorka než jako zpěvačka. Umělkyně toho ale stíhá, kromě péče o rodinu, mnohem víc a před několika dny se vytasila se svou šestou studiovkou "Superbloom".

Podobně jako nové album Holly Humberstone, také čerstvý titul Jessie Ware začíná krátkým otvírákem. "The Garden Prelude" je klavírní úvod, jenž plynule přejde do skladby "I Could Get Used To This". Metafora růstu a péče o vlastní emoce je všudypřítomná a interpretka sází na témata lásky, touhy a vnitřní smířlivosti. A právě zmiňovaná píseň, kterou definují smyčce a nakažlivý rytmus, to celé skvěle zhudebňuje.

Následující "Superbloom" skvěle manifestuje moderní disco, kterému nechybí vůbec nic. Píseň má povedený text, smyčce, které nejednomu posluchači naženou husí kůži, a chytlavý rytmus, který k tanci přímo vyzývá. Pokud si vzpomenete na film "Horečka sobotní noci", snadno si představíte Travoltu trsat právě na tenhle song. Mimochodem, když už jsme u celebrit a Jessie Ware, víte, že si zpěvačku oblíbil také český herec Tomáš Kobr? Jen taková vsuvka pro zajímavost.

Druhá polovina studiovky ukazuje, jak moc si umělkyně věří i ve chvílích, kdy balancuje na hraně přehnanosti. Například "Sauna" představuje ukázkový příklad smyslného groovu a mluvených vsuvek, které vytvářejí celek, jenž je zároveň sexy i lehce ironický. Ještě výrazněji působí "Ride" pohrávající si s motivem z filmu "Hodný, zlý a ošklivý". To, co by u jiného interpreta mohlo působit jako naprostá kýčovitost, u Jessie funguje jako promyšlený tah.

K nejzajímavějším aspektům "Superbloom" patří schopnost spojit čistou radost s přiznáním reality. Zpěvačka touží užít si přítomnost i s vědomím, že není dokonalá, což se naplno projevuje v baladě "16 Summers". V emocemi nabitém tracku se objevují také hlasy jejích dětí. Píseň reflektuje mateřství a pomíjivost času s nečekanou jemností. Hudebnice se s posluchači loučí v "Mon Amour", již definuje plíživá basová linka a bohatá zvuková krajina.

Album vyšlo po "What’s Your Pleasure?" a "That! Feels Good!" jako třetí část volné trilogie, ale tentokrát působí ještě ukotveněji. Ware bere disco jako svůj přirozený jazyk a ne nadarmo by se jí mohlo přezdívat Královna moderního disca. Zatímco předchozí desky pracovaly i se současnější elektronikou, tady slyšíme výraznější návrat k orchestraci a analogovějšímu zvuku.

Vzešla z toho nahrávka, která zní, jako kdyby disco nikdy nezmizelo. Jessie Ware přesně ví, co dělá - a dělá to lépe než většina aktuální nalajnované popové scény. I když v případě "Superbloom" nejde o průlomový počin, je zvukově bohatší a v mnoha ohledech i osobnější. Celý titul stojí na myšlence, že radost a bolest se nevylučují. Že můžete toužit bez výčitek, smát se bez pocitu viny a zároveň si uvědomovat, že nic netrvá věčně. A neměla by právě o tom hudba být?

Nakonec nezáleží na tom, jestli běžně upřednostňujete rap, nebo metal. I laik nejspíš uzná, že se jedná o velice povedenou studiovku, která už teď patří k nejlepším albům letoška.