Je jim pětadvacet let, před třemi lety vydali studiovku "Vrtochy" a v mezidobí ještě EP "Předobrazy" s několika covery. Pepa Michálek, jediný zakládající člen Forrest Jump, se se svou partou rozhodně nefláká. Navíc překvapí i stopáž novinky sahající téměř k hodině. Autorský blok moravské bardy rozhodně netrápí.

Kapela se na novince, opět produkované Honzou Toužimským z Arakainu, tradičně drží jednoduchého, přímočarého rockového zvuku, který je sice přístupný a koncertně funkční, ale zároveň se nijak nesnaží předchozí tvorbu skladatelsky překročit. V tom může část posluchačů cítit jistou stagnaci. Deska navíc působí místy zbytečně rozvláčně - stopáž je poměrně dlouhá a některé skladby by snesly přísnější dramaturgický výběr či spíše jen větší aranžérskou hravost.

Silné momenty se tu ale rozhodně najdou. Výrazně vyčnívá skladba "Zkratky a zkraty", která s nadhledem i lehkou ironií reflektuje současný svět komunikace plný zjednodušování a zrychlování. Má ostré tempo, správný drajv a především skvěle padnoucí industriální zvuk. Tady si skupina zřejmě upletla koncertní trvalku. Dávku návykovosti má také pecka "Vzít nohy na ramena", která svou nakažlivostí připomene nejlepší léta karvinské Dogy.

Nepříliš povedeně naopak vyznívá nostalgická balada "Devadesátky", v níž formace vzpomíná, jak se "hodně pilo a málo hrálo", a text obsahuje řadu lehce klišovitých frází jako: "Jestli si je pamatuješ, taks je neprožil." Tady si s tématem návratu šlo pohrát asi lépe.

Po EP "Předobrazy", které nabídlo vydařený cover hitu "Pražákům je hej" Pražského výběru nebo "Ukolébavku" od Karla Kryla, se i na novinku dostala jedna předělávka. Překvapivě se na samém chvostu nahrávky objevila "Kolej Yesterday" od Michala Prokopa a Framus Five. Asi nepřekvapí, že výsledkem není žádný experiment, ale tvrdší, kytarovější verze téhle osmdesátkové klasiky. Na koncertech to jistě fungovat bude.

I přes pár výtek novinka fanoušky Forrest Jump nezklame. Nabízí léty osvědčenou recepturu s chlapáckým zpěvem Pepy Michálka, rockovými kytarami mnohdy oscilujícími na pomezí metalu, pochopitelnými texty a promyšleně dávkovanou melodikou. Ostatně název alba mluví sám za sebe. Kapela skutečně čerpá především ze své minulosti, kořenů a nic nového vlastně k životu nepotřebuje.