Úvod letošního Spectaculare patřil vytříbeným zvukovým krajinám Rival Consoles

10.03.2026 15:00 - Dan Hájek | foto: Romana Kovacs

Třináctý ročník festivalu Spectaculare budiž považován za zahájený. Pomyslnou úvodní štafetu si vzali na starost tahouni labelu Erased Tapes - Rival Consoles a Ben Lukas Boysen. Oba po svém představili své vize elektronické hudby. Byl to povedený extatický večer, jenž začínal pozvolna a končil zvukovou extází.

Live: Rival Consoles

místo: MeetFactory, Praha
datum: 5. března 2026
support: Ben Lukas Boysen

Jeho dramaturgická sestava vždy stojí na selekci, ve které má prsty Josef Sedloň. I tentokráte ono více jak měsíční rozpětí nabídne žánrovou rozmanitost - od jmen, které se tu objevují častěji, po debutanty na tomto festivalu.

Zahajovací dvojboj si v MeetFactory zarezervovali Rival Consoles a Ben Lukas Boysen, oba nezaměnitelní a pevně spojení s londýnským vydavatelstvím Erased Tapes. Prvně jmenovaný se elektronice věnuje vesměs permanentně, Ben se k ní hlouběji vrátil po odmlce, ačkoliv to nemůžeme brát čistě jako návrat jeho projektu Hecq.

Ben Lukas Boysen, MeetFactory, Praha, 5.3.2026
© Romana Kovacs
Sice se pod jeho hlavičkou pár let zpátky připomenul s minialbem "Form" pod značkou Mesh, set však Ben protnul i svou zatím poslední řadovkou "Alta Ripa". Na ní se taktéž navrátil k experimentům s analogovými mašinkami a práci s minimalistickými prvky. Zároveň na ní svým způsobem zhudebnil své vzpomínky na raving období, na svou rodnou hroudu a tak dále.

V podobném duchu se tak nesl počátek jeho vystoupení, kdy postupně strohé beaty obaloval zvuky, samply a předtočenými smyčkami. Trochu jej však zlobil zvuk, kdy se středové frekvence vesměs ztrácely a i on sám tím byl zprvu rozhozen, než se do těchto omezených struktur zharmonizoval. Ve druhé polovině se již daly slyšet pro něj typické ruchové obraty a mělo to hmatatelný spád. Přesto šlo o takový vlažnější předkrm k tomu, co následně předvedl hlavní aktér večera.

Rival Consoles, MeetFactory, Praha, 5.3.2026
© Romana Kovacs
"V celé nahrávce je ukrytý kus zvláštní krásy, protože po svém velmi silným způsobem zahrnuje minulost, přítomnost a budoucnost," těmito slovy popisuje Ryan Lee West svou loňskou desku "Landscape From Memory". A přesně v tomto duchu se nese jeho současná živá prezentace, kterou doplňuje hodně abstraktní projekce, střídající syté barvy s minimalisticky koncipovanými obrazovými sekvencemi.

Přesto podtrhovala ono spojení útržkovitých myšlenek a postřehů, které se objevuje v tématech jeho jednotlivých opusů a konceptů. Vše to mělo jasně definovaný řád, sounáležitost a návaznost. Působilo to hodně sevřeně, s kumulující energií a stahující se smyčkou nálad.

"Landscape From Memory" se začalo rodit po krátké tvůrčí pauze a částečně zahrnuje dříve nedokončený materiál z předchozích počinů. Avšak s novým, až režisérským pohledem přišla velmi houževnatá nahrávka, jež promlouvá proměnlivým výrazivem. Stejně tak byl vystavený odehraný set Rival Consoles, kdy rytmické hutnější kompozice protínaly shluky nálad a vrstvených ploch syntenzátorů, které představovaly víc než jen obyčejné můstky k dalším dějstvím.

Šlo o zase trochu širší princip, jak svou hudbu živě odehrát v jiné perspektivě, kdy i starší tvorba - nejhlouběji jsme se aspoň na skok dostali k dvanáct let staré "Howl" - jaksi nevybočovala. Ryan totiž přesně odhadl, kdy se tímto historickým odskokem nechat unést a pohrát si se strukturami i těchto tracků, aby zapadaly do jeho současného rozvržení.

Nosnou kostrou napevno zůstalo album "Landscape From Memory", včetně všech jeho proměn. Bylo fascinující jej sledovat, jak jednotlivé sledy rytmů, ruchů, modulací, melodických rovin a smyček hraje na klávesy, loudí z rozestavěných mašinek, sekvencerů a naplno se soustředí na to, aby nedošlo v tomto live mixu na žádný kiks, zaváhání, kterých jsme se třeba nečekaně dočkali v rámci minulých vystoupení v Paláci Akropolis. Úplná zvuková odysea.

Rival Consoles, MeetFactory, Praha, 5.3.2026
© Romana Kovacs
Působilo to jako jeho vlastní nová verze - preciznost, zručnost a určitá míra geniality, jak tyto elektornicky pulsní manévry zcela ovládnout, dát jim hybně hmatatelnou formu a důmyslnost nálad, jež obepnou a dokážou se správně utáhnout. Bonusem byl i vyvážený zvuk, kdy neunikl žádný z detailů.

Ben Lukas Boysen neměl v úvodu jednoduchou pozici, ale v závěru ukázal zcela jiný hudební svět, než ve kterém nyní naplno operuje Rival Consoles. Jeho práce se zvukem, důmyslností a podmanivostí jeho elektronických symfonií mu otevírá další možnosti do blízké tvůrčí budoucnosti - pro ni se "Landscape From Memory" stalo jasným odrazovým pilířem.

Smyslnost je další devizou toho, co Ryan Lee West dokáže zakódovat do svých skladeb, kdy zvládne strhnout taneční extází a nebo se naopak vnořit do táhlých nálad ukrytých sdělení. Rozhodně se tato jména vyplatí i nadále sledovat.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY