Zveřejněné singly daly tušit, že tudy pro Pam Rabbit cesta úplně nevede. Ten první, "bude To hard", se přece jen vymyká emotivním zpěvem a příjemně přízemním kytarovým doprovodem. Povedené skladbě tak člověk odpustí i nápadnou podobnost s hitem "Kill Bill" od SZY.

Ve zbylých třech singlech si černovláska s arménským původem bohužel kazí i dobré nápady. Třeba "hatehatehate (H8)" nabídne úderný taneční závěr, na ploše pouhých dvou minut se ale vymstilo rozpůlení skladby do dvou stylů - obzvlášť když první část působí s kvílivými kytarami jako úplný protipól. Dohromady se nálady až příliš perou.

"Tak se pořád hledám, baby, no a co?" zazní ve spolupráci s Ewou Farnou "baby noaco". Jenže tak snadno výtky k novému materiálu Pam smést nelze. Tento track z unaveného r'n'b ducání nevytáhla ani povedená sloka od starší kolegyně. Z celého počinu totiž až příliš sálá touha po číslech a tiktokových tanečcích.

V "telenovele" sice skvěle funguje tajemný a vulgární refrén, jenže sloky kolem něj tahá ke dnu nepovedený rap o "fucking hoes". Hypnotickou, noční náladu se hudebnici, Danielu Motlovi a Adrianu Janečkovi povedlo vytvořit v písni "máš čas?". Houpavému beatu se daří zamaskovat slabší flow ve slokách. Podobný případ nastal i v "red corvette" - funkční, atmosférický refrén, ale horší sloky. V pasážích, kdy Pam řve "sorry sorry sorry", se její hlas dostává do neposlouchatelných frekvencí.

Přitom s vokálem si jinak interpretka hraje dobře. Různé dechy nebo třeba nenápadné "pew ve zmíněné "hatehatehate (H8)" jako drobné detaily potěší, zmíněná negativa ale nevyváží. Snad každá položka tracklistu nějaká má, třeba "cítím se" se mohla stát energickým nakopnutím, kvůli násilnému ukončení se však tato nabíječka nedostane ani nad dvě minuty.

V úplném závěru překvapí balada "dobrou noc". Tu Pamela věnovala své králíčici, která jí loni zemřela a která by právě třetího března, kdy deska vyšla, slavila narozeniny. Za jednoduchého pianového doprovodu odkládá Sólová interpretka roku 2023 dle Cen Anděl masku drsné gangsterky a líčí, jak na své zvířátko bude v budoucnu vzpomínat. Až nečekaně čistý moment ještě podtrhují zvuky přírody na konci.

Emotivní a zranitelná chvilka však instantní dojem z kratičké, pětadvacet minut trvající nahrávky nesmyje. Chudou stopáží sice Pam Rabbit nadbíhá opakovaným přehráním, jednotlivé skladby k nim však skoro vždy z nějakého důvodu nakonec nezvou. "Planet 33" tak svůj zajímavý potenciál "azylu pro mimozemšťany ze všech galaxií a paralelních vesmírů, kteří byli odmítnutí na svojí planetě a hledají domov, lásku a bezpečí" promarnila.