shop.musicserver.cz

Wolker by měl radost!

Vydáno: 24.11.2003 21:00 v sekci Recenze - Radek Antl | foto: facebook interpreta

Sotva dorazilo nové album kapely Kabát "Dole v dole" na pulty prodejen, vyšvihlo se na první příčku oficiálního žebříčku prodejnosti. Naše kytarová stálice s jedním z nejkvalitnějších rockových hlasů v čele přichází s novinkou mírně kratší stopáže, zato však ujasněného a dospělého výrazu.

7/10

Kabát - Dole v dole

Celkový čas: 35:32

Skladby: Mayrau, Dole v dole, Stará Lou, Cirkusovej stan, Kalamity Jane, Jednou nás to zabije, Irský hody, Nimrod Fábera, Bahno, Elvis, Frau Vogelrauch, Shořel náš dům, Kdo si nechce hubu spálit

Vydavatel: EMI

Již mnoho let je teplická rocková sestava Kabát neprávem stále považovaná za sbor primitivních hulvátů, kteří svými oplzlými texty degradují vkus posluchačů. Od debutu "Má jí motorovou", jenž jim v roce 1992 tuto nálepku zajistil, však proběhlo víc, než jen mnoho let. Po prvních třech albech, u nichž etickou stránku hudby očividně nijak neřešili, došli Josef Vojtek a spol. ke zjištění, že hrát dobrou tvrdě rockovou muziku neznamená pouze syrově řezat do kytar a hulákat k tomu slova ne zrovna kultivovaného ražení. Zvláště po stránce textařské na sobě citelně zapracovali, a to jim napomohlo dobýt Olymp českého bigbeatu - jsou na vrcholu svého žánru a stali se domácím rockovým fenoménem. Jak široké je nyní posluchačské spektrum Kabátu, dokazují mimo jiné čísla prodejnosti desek - i v tomto směru jsou mezi nejúspěšnějšími, ne-li nejúspěšnější v Česku (CD-čko "Go Satane Go" bylo zlaté už v první den prodeje, výběrovou "Suma Sumárum" si koupilo přes sto tisíc lidí). Lze tedy úspěšně předpokládat, že nezklame ani aktuální novinka "Dole v dole", která po necelých třech letech nese opět nové Kabátí písně.

Co do trvání stručnou (album má něco přes půl hodiny), avšak nikoliv zanedbanou kytarovou jízdu odstartuje výstražným zabzučením úvodní "Mayrau". Za následného vrzavého hukotu a klapotu je posluchač spuštěn hluboko pod zem, aby na vlastní uši zakusil, jaké to dole v dole je. Zatímco cestou registruje, jak kdosi kdesi do čehosi mlátí, deska plynule přejde v titulní píseň, pojednávající o nekonečném lopotu těžce pracujícího lidu. Nutno říci, že tento motiv přesahuje do mnoha ostatních skladeb alba, "Dole v dole" je v tomto směru znatelně ucelené. Dvorní textař Kabátů, Milan Špalek, dávno proslul tím, že slova k melodiím píše výhradně na poslední chvíli a v momentě, kdy už napjaté očekávání spoluhráčů z kapely hraničí se zoufalstvím, vyplodí mnohdy geniální rýmy. Tentokrát se buď dopustil takového zpoždění, že se následné veršovaní změnilo v dřinu srovnatelnou s úmorným údělem horníkovým, nebo měl rozečtenou "Těžkou hodinu" Jiřího Wolkera. "Dole v dole" je samozřejmě tematicky pestřejší, většina textů se ovšem k výše zmíněnému přece jen vztahuje. A nespojují-li písně alba příběhy a postřehy únavně pracujících dělníků ("Dole v dole", "Nimrod Fábera", "Bahno") či rolníků ("Irský hody"), určitě se dá mluvit o částečném návratu k romantice divokého západu, kterou posluchači ocenili na "Coloradu" - o zlatokopech, pistolnících či barových hazardních hráčích se totiž mluví také hned v několika skladbách ("Bahno", "Shořel náš dům", "Kalamity Jane", potažmo "Stará Lou"). Právě řečeným určitě nechci naznačit, že Špalek vtiskl desce nějaký koncept, nebo že ji omezil na určitý tematický rámec. Pokud si ale CD-čko pozorně poslechnete, seznáte, že jistá návaznost mezi texty tu přeci jenom je.

Pokud referuji o textech, nemohu nezmínit závěrečnou píseň "Kdo si nechce hubu spálit", která obsahuje přesně to, co mě na posledních deskách Kabátů baví, a sice rozjímavý, zamyšlený, vážnější tón. S realitou smutně smířená slova o tom, že bít se za pravdu není v dnešní době nápadem zrovna nejlepším, by mohla konečně přesvědčit všechny mravokárce, že Kabát dospěl. Ostatní verše a rýmy jsou již veselé, svěží a samozřejmě obsahují i jistou dávku humoru (za všechny zmíním vyvedené "Irský hody", "Nimrod Fábera" a "Frau Vogelrauch"). Poslední poznámkou k nehudební složce písní budiž to, že skladbu "Cirkusovej stan" celou otextoval a na "Bahně" se podílel Tomáš Hájíček z Krucipüsku, který s kapelou spolupracoval již na desce "Go Satane Go" a v druhé jmenované zároveň zpívá sbory (dalším hostem "odjinud" je skupina Divokej Bill, jež má na svědomí sbory v "Kalamity Jane").

A teď již k tomu, jak to celé zní. Nejspíše každý aktivní rocker by vám potvrdil, že na posledních deskách Kabátů je znát citlivé zacházení se zvukem kytar a že bezhlavě jistě nevznikají ani aranže. Můžeme s klidem říci, že naše bigbeatová jednička si v podstatě jede stále to svoje. Podíváme-li se však na věc hlouběji, uznáme, že nějakou snahu udělat to samé jinak přeci jenom mají. V případě "Dole v dole" zvolili muzikanti perkuse (ovládá je producent Milan Cimfe), mírné počítačové přikrášlení a pro potřeby "Irských hodů" také irské flétny, tarogáto a banjo, jež může mírně evokovat titul "Čert na koze jel" (na tyto tři nástroje hraje Luboš Malina). Tak trochu netradičně zní i první, rock'n'rollem zvlněná půlka "Elvise". Uvedené prvky jsou však pouze jakýmisi drobnými kulisami v pozadí, hlavní part samozřejmě hrají kytary, basa a bicí. Celkový zvuk bych popsal jako hlubší, hutnější, snad i syrovější, rozhodně se ale nemíním ztotožnit s názorem, že "je to stále větší pop".

Hudební složku si takřka rovným dílem rozdělili kytaristé Tomáš Krulich a Ota Váňa (jednou písní přispěl i Milan Špalek). Stále stejný, prakticky neměnný model sloka - refrény - sólo, v případě Kabátu snadno identifikovatelný, a zábavné, až nechutně vtěrné melodie určitě potěší i tentokrát. V některých místech však kusy nové připomínají ty dřívější - zejména refrén "Kalamity Jane" poněkud více cituje "Baladu o špinavejch fuseklích". Bude-li chtít některý z publikujících kritiků čerstvé věci připodobnit ke starším, nebude mu to činit žádný problém. Nemyslím si ale, že by tento atribut desky někomu z věrných posluchačů nějak zvlášť vadil - rocková produkce z Teplic už de facto zlidověla, proč by ji fanoušci měli chtít slyšet jinak?

Parta Josefa Vojtka nepodcenila ani booklet, který je stylově vyveden v potrhané a poškrábané podobě, slova písní doplňují "průmyslové" fotografie těžké techniky i umazaných a zchvácených muzikantů, kteří se pro tyto potřeby nejspíše nechali inspirovat klipem německých Rammstein "Sonne" (na vysvětlenou - zahraniční kapela v klipu vystupuje podobně zřízená a děj se taktéž odehrává v dole).

Jestliže první alba kapely poučovala posluchače o tom, jak si užít mládí, "Dole v dole" naznačuje, jak se vyrovnat s faktem, že ono mládí je již nenávratně pryč (to je mimochodem také jedním z Wolkerem zpracovaných motivů). Jedná se o chlapskou desku, která vypráví o dřině a potu, co nemusí být výsledkem pouze manuální činnosti. V první řadě jde ovšem o bigbeat, jak se patří, tedy nic na přemýšlení, jak dříve pravil Mick Jagger. V jednoduchosti je krása.

  • Dole v dole? Naprosto případný název. (Sundance, 25.11.2003 15:48) Reagovat

    Zacal bych tam ,kde pan Antl skoncil:
    Ano,stejne jako plati,ze v jednoduchosti je krasa,plati zaroven,ze krasne neni vzdy vsechno, co je jednoduche. Myslim,ze v produkci Kabatu se tento fakt jasne zraci. Po deseti letech kolovratkoveho muzicirovani protkanych "zlobivymi" texty byly tyto shrnuty rekordni vyberovkou a zakonite prisla otazka "jak dál?". Opustit vyzkousenou zabirajici formu by byla zrejme sebevrazda. Najezd, nejaky to kilo, co nejrychleji do sborového refrenu (spolu s texty asi nejtypictejsi "IČO"),vracecka,vyhravka,
    nad kterou by zblednul i kytarovy mag Riha s jeho nezapomenutelnou Pulnocni drahou a smytec. Tim je i dana skutecnost, ze i pres 12 cisel (bez intra) staci na sfarani do dolu 35 minut. Proc take vice, proda se to velmi dobre i s 20min stopazi a stejne si jen ztezi dovedu predstavit, ze by se v nejake skladbe melo take neco hrat.Tech desitky tisic koupechtivych to ani neocekavaji. Preju jim, aby se jim jednou podarilo vyfarat a zakopli o nejakou Muziku.

  • Dole v dole nemá chybu. (geo, 24.01.2004 15:45) Reagovat

    Tohle album je prostě bomba. Sou to Kábáti jak maj bejt. Poslouchám to už ňákej ten pátek a je to prostě super. Všechny písničky na tom albu sou výborný, což se nedá říct o žádný jiný kapele. Všechny maj něco do sebe, výborný texty a hudba ještě lepší. Ten komu se někdy Kabáti líbily musí bejt z tohodle alba totálně nadšenej, nebo zdegeneroval a nechává se moc ovlivňovat ubohejma písničkama, který pouštěj v rádiích a TV.

  • Bomba (Zdenda, 25.01.2004 10:17) Reagovat

    možná...nejsem si jist nakolik se Kabát liší od skupin co se řinou z radií a televize...

  • Dost dobry (Peter Pičoooooooooo, 26.03.2004 18:04) Reagovat

    Predevsim musim pochvalit autora tohoto clanku,jde videt,ze je velky fanda kabatu anebo se na to perfektne pripravil.Souhlasim s nim v podstate se vsim co napsal,az na jednu vyjimku a to,ze prece jenom tohle album je o neco mekci nez ty prvni.viz.: Devky ty to znaj.Jinak se mi to cd moc libi,ikdyz pri prvnim poslechu jsem mel obavy,ze to az tak super nebude.Na zaver bych jim chtel vskazat,aby neusli na vavrinech a aby v budocnu delali tak dobrou musicu jako delaji doposud.AT ZIJE KABAT!!!

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Kult jménem Jonas Brothers aneb Proč je dobré vidět tyhle kluky naživo
Nejvíc nej: Kult jménem Jonas Brothers aneb Proč je dobré vidět tyhle kluky naživo Jonas Brothers se poprvé chystají do Česka: už 15. října obsadí O2 arenu. Jejich aktuální turné zatím slaví velký úspěch nejen u fanoušků, ale i u odborné kritiky. Pro fanoušky i pro ty, kteří kultu JB prozatím nepodlehli, jsme... čtěte zde
Vydáno: 14.10.2024 12:30 v sekci Publicistika | Nejvíc nej
Vladimír Mišík - Vteřiny, měsíce a roky 10/10
Recenze: Na albu "Vteřiny, měsíce a roky" vítězí šťastný duch Vladimíra Mišíka nad hmotou Do třetice všeho dobrého i zlého, řekli si asi Vladimír Mišík a Petr Ostrouchov a znovu se rozhodli spojit své síly. O nahrávce "Vteřiny, měsíce a roky" se už se značným předstihem hovořilo jako o jednom z adeptů na desku roku.... čtěte zde
Vydáno: 14.10.2024 00:00 v sekci Recenze
Dream Theater - Night Terror 8/10
Video: Dream Theater se vracejí s desetiminutovým opusem "Night Terror" Když před nějakou dobou americké progmetalové veličiny Dream Theater oznámily, že se do jejich řad vrací bubeník Mike Portnoy, zavládlo mezi fanoušky nadšení. Nyní se ukazuje, že radost z jeho návratu je oprávněná. Kapela totiž... čtěte zde
Vydáno: 13.10.2024 18:00 v sekci Audio / Video | Video
Eva Burešová - Meraki 5/10
Recenze: Eva Burešová svůj potenciál na albu "Meraki" nevyužila Svou druhou řadovou desku pojmenovala Eva Burešová "Meraki". Jde o řecké slovo znamenající "tvořit něco s láskou i kreativitou a vložit do úsilí kus své duše". Škoda že výsledný materiál spíše než zpěvaččino osobní dílo... čtěte zde
Vydáno: 13.10.2024 12:00 v sekci Recenze
Duff McKagan, Sono Centrum, Brno, 11.10.2024
Naživo: Báječný Duff McKagan v Brně maximálně uspokojil poučené publikum Pokud bychom i u hodnocení koncertů používali číselnou škálu, vystoupení Duffa McKagana v brněnském Sono Centru by si vysloužilo čistou desítku. Nemělo totiž chybu - na návštěvníky čekal nejen výborný zvuk, ale i parádní... čtěte zde
Vydáno: 12.10.2024 19:30 v sekci Naživo
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Kabát láká koncertním klipem "Oni" na podzimní turné (18.08.2024 10:30)
- Naživo: Závěrečný den Vysočina festu patřil především slavícímu Kabátu (07.07.2024 10:29)
- Frontman Krucipüsk Tomáš Hajíček měl nehodu, je ve vážném stavu (17.04.2024 08:53)
- Naživo: "Zapalte pod kotlem a ať se dostaneme do varu!" Divokej Bill završil oslavy 25 let ve vyprodané O2 areně (20.01.2024 21:39)
- Na slovenském Topfestu 2024 vystoupí Scorpions i Kabát (01.12.2023 18:18)
- Absolutní slavicí je poprvé Ewa Farna. Zvítězili také Marek Ztracený, Kabát a Calin (24.11.2023 23:45)
- Recenze: Třinácté album Krucipüsk na "HovnoZle" naštěstí nedopadlo (13.11.2023 18:00)
- Krucipüsk a Kurtizány z 25. Avenue vyrážejí na společné turné (13.10.2023 12:15)
- Olivia Rodrigo debutuje v českém albovém žebříčku těsně pod vrcholem (21.09.2023 18:00)
- Hudební festival Hrady CZ zakončí svoji letošní pouť na Bezdězu s kapelami Kabát, Kryštof a Mirai (29.08.2023 16:22)

ALBUM TÝDNE 42/2024

Vladimír Mišík
Vteřiny, měsíce a roky

Do třetice všeho dobrého i zlého, řekli si asi Vladimír Mišík a Petr Ostrouchov a znovu se rozhodli spojit své síly. O nahrávce "Vteřiny, měsíce a roky" se už se značným předstihem hovořilo jako o jednom z adeptů na desku roku. Aby ne, když vlastně každé nové Mišíkovo album představuje malý zázrak. Jak dopadlo?

10/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 15.10.
Jonas Brothers (US) (O2 arena, Praha)
St 16.10.
Melanie Martinez (US) (O2 arena, Praha)
St 16.10.
Take That (UK) (O2 Universum, Praha)
Čt 17.10.
Nick Cave & The Bad Seeds (AU) (O2 arena, Praha)
Čt 17.10.
Jann (POL) (Roxy, Praha)
Pá 18.10.
Einstürzende Neubaten (DE) (Forum Karlín, Praha)
Pá 18.10.
Kamelot (US) (Masters of Rock Café, Zlín)
So 19.10.
Kavinsky (FR) (SaSaZu, Praha)
So 19.10.
Okay Kaya (NOR/US) (Café V Lese, Praha)
Ne 20.10.
The Driver Era (US) (SaSaZu, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík Justin Bieber Prince The Prodigy Coldplay Linkin Park Lucie Vondráčková Queen Lady Gaga Madonna The Hu Marek Ztracený Taylor Swift Katy Perry Kabát Richard Müller Dua Lipa Billie Eilish Viktor Sheen Ed Sheeran
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe