Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!

Stále svěží ohníček

Vydáno: 26.11.2003 18:11 v sekci Recenze - Antonín Kocábek | foto: facebook interpreta

Když se The Strokes před časem představili Praze před přeplněným Palácem Akropolis, byli ještě označováni za vycházející hvězdy. Dnes už jsou v pozici osvědčených jistot s prodanými dvěma miliony kusů debutu a hlavních tahounů festivalů, a tak se na jejich albovou dvojku netrpělivě čekalo. Po chvíli laborování s názvem byla pojmenována "Room On Fire" a vy si dnes můžete přečíst, jak to s tím očekáváním dopadlo.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
8/10

The Strokes - Room On Fire

Celkový čas: 33:05

Skladby: What Ever Happened?, Reptilia, Automatic Stop, 12:51, You Talk Way Too Much, Between Love & Hate, Meet Me In The Bathroom, Under Control, The Way It Is, The End Has No End, I Can't Win

Ze všech part, které stojí za renesancí rocku, jenž už skoro všichni ještě nedávno měli za odepsaný žánr, jsou The Strokes jedni z těch komerčně nejúspěšnějších. A také jedni z těch melodičtějších, kteří navíc svou jednoduchostí stále nepřestávají vzbuzovat údiv. Vlastně jde jakoby o paralelu roku 1976, kdy najednou posluchači přišli na to, že už mají plné zuby všech dinosauřích kapel typu Yes a že jednoduché tříakordové spolky typu Clash či Sex Pistols jsou mnohem zábavnější. Dnes tu namísto Yes máme nu-metalové party, a pak také některé taneční projekty, které jen vrství bez nápadu na sebe rytmy a samply. A není nic známějšího než fakt, že hudební historie se vlastně jen neustále v cyklech opakuje.

Jenomže pokud děláte složitou muziku s bohatou instrumentací a nabubřelým aranžmá, nedostatek nápadů snadno zamaskujete, zatímco u jednoduchých písniček to jde docela těžko, aniž by si toho všichni nevšimli. Takže se může snadno stát, že to, co napoprvé působí čerstvě a neoposlouchaně, je s druhou deskou už jen omšelá nuda. A lze s potěšením konstatovat, že případ The Strokes to rozhodně není. Jejich novinka působí svěže a i při své jednoduchosti ani trochu nenudí. Plaší mladíci tu dokazují, že přesně znají hranice svých možností, což se mimo jiné projevuje i v uvědomění si faktu, že hodinu trvající desky (s výjimkou výběrů či soundtracků) už prostě dnes nikoho nezajímají.

Strokes jsou od počátku řazeni "někam mezi Velvet Underground a Rolling Stones" a ono vzývání pocitu let šedesátých či newyorské nové vlny z první poloviny let sedmdesátých, je cítit i z aktuální nahrávky. I tady slyšíme ležérní, lehce efekty modulovaný zpěv, rytmicky přesné, ale jednoduché a jakoby automatické bicí, namísto sól, na která jsme od jiných zvyklí, spíše pártónové vyhrávky. Ale to všechno si posluchač uvědomí až po několikátém poslechu - napoprvé vše přehluší opravdu silné melodie. První singl "12:51", "The End Has No End" či "Reptilia" (prý nejoblíbenější píseň členů skupiny, původně avizovaná jako "Nightmare", v jejímž textu najdeme i původ názvu alba - "The room is on fire as she's fixing her hair...") jsou jasné hity, na které od jiných interpretů čekáme léta. A při vědomí excelentně propracovaného zvuku je jasné, že skutečnost, že se skupina při tvorbě desky rozešla s producentem Radiohead Nigelem Godrichem, vůbec není výsledku na škodu.

Stejně jako na debutu jsou i tady písničky výstižné a stručné, jako když do místnosti plné žvanilů přijde někdo, kdo dokáže během jediné věty vyřknout opravdovou myšlenku a vše podstatné zároveň. Oproti prvnímu záseku "Is This It" zde působí o něco měkčeji, melodičtěji a méně zvukově "špinavě" , ale tím, jak si se svým materiálem pánové vyhráli, aniž by tím ztratil svou lehkost a svěžest, se přece jen posunuli o notný kus dál. A pokud ten pocit po prvním přehrání nemáte, nebojte si je pustit znova. A ty, které to ani pak netrkne, zbývá jen politovat - The Strokes nejsou v nastupující vlně (která se sice tváří retro, ale ve skutečnosti vytváří trend) sami a poslední slovo ještě určitě nebylo vyřčeno.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Sick... (Jan, 27.05.2004 22:04) Reagovat

    Už mě serou retro bandy, které žvaní o tom, že nemají žádný image, přičemž všichni stereotipně mají rozcuchané vlasy, rifle, špinavé tenisky, v levé ruce cigáro, v pravé plechovku piva a ještě stačí hrát na kytaru. Videoklipy kde je záběr na kapelu jak do toho někde v garáži řeže....a všichni se mžou posrat jak je to cool retro...

  • No tak si představ tyhle kluky z retro bandy jako (Simona, 31.07.2004 13:35) Reagovat

    No tak si představ tyhle kluky z retro bandy jako ulízaný sladký chlapečky stylu Lunetic, Aha a Ha ha, nebo jak se všechny ty naše dávno rozpadlý český klučičí kapely menujou, hrající tuhle trochu uřvanou hudbu.. To by byla blbá image.

  • nema chybu (makruzz, 08.01.2006 19:06) Reagovat

    tuhle desku uz posloucham vic nez pul roku a stale me bavi. je to paradni vec

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Michal Worek - Občas se sám divím, co se mi pod těmi prsty děje
Rozhovory: Michal Worek - Občas se sám divím, co se mi pod těmi prsty děje "Vyhovuje mi poslouchat, skládat nebo aranžovat každou chvíli něco úplně jiného. Užívám si tu změnu, když dodělám třeba aranž Mozarta a jdu se pustit do rockové písně," říká Michal Worek, skladatel, aranžér a pianista v... čtěte zde
Vydáno: 30.10.2020 13:05 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Pohled do českých hitparád - 43. týden 2020
Viktor Sheen slaví double, v albové hitparádě obsadil první i druhé místo Český albový žebříček vyhrála očekávaná novinka Viktora Sheena "Barvy". Pokud bude zájem o ni stejně stabilní jako v případě jeho předešlé řadovky "Černobílej svět", bude v následujících týdnech těžko hledat konkurenci.... čtěte zde
Vydáno: 29.10.2020 19:07 v sekci Novinky | České hitparády
9
Robert Křesťan & Druhá tráva - Díl první 8/10
Recenze: "Díl první" Roberta Křesťana a Druhé trávy je jen částí původního záměru. Polovičatou? Ani náhodou Devět let bez nového studiového materiálu, to může kapelu odeslat do zapomnění. Ne tak Druhou trávu, již vede charismatická osobnost Roberta Křesťana. V roce, kdy formace pomalu uzavírá tři dekády na scéně, se vrací - a hned s... čtěte zde
Vydáno: 29.10.2020 07:30 v sekci Recenze
1
Nové desky 42/2020 - od Bruce Springsteena přes Gorillaz po Melody Gardot
Nové desky 42/2020 - od Bruce Springsteena přes Gorillaz po Melody Gardot Hudebníci, včetně těch největších hvězd, vydávají nové desky, jako by žádná pandemie ani nebyla. Tentokrát se tak můžete těšit na novinky Bruce Springsteena, Gorillaz, Melody Gardot, Major Lazer, Ty Dolla $ign a po deseti letech... čtěte zde
Vydáno: 28.10.2020 08:00 v sekci Novinky | Nové desky
3
Krajina Ró - Hotel Blázen 8/10
Recenze: Zase další Jablkoň Michal Němec má nový projekt. Jmenuje se Krajina Ró a obklopil se v něm skvělými muzikanty z kapely The Bladderstones a zpěvačkou Annou Břenkovou. Společně natočili pestrou a rozmanitou desku "Hotel Blázen", která by ale klidně mohla... čtěte zde
Vydáno: 27.10.2020 08:00 v sekci Recenze
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Recenze: The Strokes prožívají na "The New Abnormal" další znovuzrození (22.04.2020 08:30)
- Nové desky 14/2020 - od Nightwish přes The Strokes po Joea Satrianiho (14.04.2020 08:00)
- Naživo: Vysoká škola pravého grunge aneb jak Alice In Chains rozdrtili Forum Karlín (04.06.2019 13:18)
- Do Prahy v červnu přijedou Alice In Chains, doprovodí je Black Rebel Motorcycle Club (05.11.2018 14:18)
- Naživo: Black Rebel Motorcycle Club udělali z Roxy nedýchatelné peklo (30.06.2018 11:39)
- Black Rebel Motorcycle Club ovládnou ve středu Roxy (25.06.2018 19:52)
- Před Black Rebel Motorcycle Club zahrají Beps'n'Johnnies (16.06.2018 11:16)
- Black Rebel Motorcycle Club vystoupí v červnu v Roxy (20.03.2018 18:43)
- Kultovní formace The Mars Volta hlásí comeback (13.02.2018 10:43)
- Recenze: Black Rebel Motorcycle Club na "Wrong Creatures" posouvají svůj styl k dokonalosti (24.01.2018 13:00)

ALBUM TÝDNE 43/2020

The Struts
Strange Days

The Struts se za osm let existence dokázali stát takovou malou britskou senzací klasického rock 'n' rollu. Dokonce takovou, že jim na nabídku spolupráce na třetí desce "Strange Days" kývla taková jména jako Robbie Williams, Joe Elliott s Philem Collenem z Def Leppard či Tom Morello.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Ne 01.11.
The Weeknd (CAN) (O2 Arena, Praha)
Pá 06.11.
OneRepublic (USA) (O2 Arena, Praha)
Pá 06.11.
Asking Alexandria (UK) (Forum Karlín, Praha)
So 07.11.
David Keenan (IE) (Chapeau Rouge, Praha)
Út 10.11.
Dives (AT) (Café V lese, Praha)
So 14.11.
UpTone: Will & The People (UK) (Cross Club, Praha)
Pá 27.11.
Woodkid (FR) (Forum Karlín, Praha)
So 28.11.
The Dead South (CAN) (Forum Karlín, Praha)
Po 30.11.
Ben Caplan (CAN) (Futurum Music Bar, Praha)
Čt 03.12.
Tempers (USA) (Café V lese, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars AC/DC Lady Gaga Beyoncé Coldplay Kryštof Adele Rihanna Madonna Taylor Swift Metallica Katy Perry Miley Cyrus The Cure Sia Ewa Farna Dua Lipa Britney Spears Ava Max Lana Del Rey
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2020 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver