A jaký jiný nosič zvolit nežli kazetu, formát demoverzí a symbol muzikantské nezávislosti, který v posledních letech chytá druhý dech? S hudbou, kterou nadšená trojice na EP - tomu, mimochodem, výrazně pomohl na svět právě frontman zmíněných oslavenců Olaf Olafsonn - zaznamenala, to velmi příjemně ladí.

Čtveřice písní je tak trochu každý pes jiná ves a rozhodně nemá ambici objevovat a bádat ve skrytých hudebních koutech. Rocky and his Bootlegs se chtějí bavit a tohle svoje nadšení podle hesla v bookletu "Děláme bordel, někdo tomu říká hudba. Děkujeme za pozornost" snadno přenášejí i na posluchače.

"Smile" tak ukazuje punkovější tvář kapely, kterou se ale hoši nebojí shodit žvýkačkovým "Úú-ú-ú-úúú". "Oh, Right" stojí na kontrastu klidnějších slok s ostřejšími refrény. Zasněnou, neprvoplánově melodickou psychedelii přináší "Tell The Children" a "Empty Coupe" se zase pro změnu vydá do mezihvězdných dálav - alespoň ve své pomalejší střední části podpořené chvějivými klávesami.

Kazetový zvuk nahrávku zahalil do charakteristického oparu, který trochu zastřel produkční detaily. Na druhou stranu ale dokázal podpořit autenticitu a přidat "Legs" patinu, která čtveřici písní sluší. Fyzické vydání ípíčka je jednohubkou, radostí, která baví i při opakovaném přehrání. A rozhodně říká jednu věc - Rocky and his Bootlegs si pozornost zaslouží. Tak snad to brzy dopadne i s plnohodnotnou deskou.