Nešlo si toho nevšimnout. Žádosti o přivezení Motionless In White do Česka se ve vláknech na sociálních sítích objevovaly se železnou pravidelností už několik let. Například v příspěvcích od Rock for People bylo hodně znát, že kromě letitých evergreenů typu Foo Fighters, System Of A Down, Red Hot Chili Peppers a The Pretty Reckless jsou právě rodáci z pensylvánského Scrantonu hodně skloňovaným a žádaným jménem.

I jiné festivaly ale patrně zaregistrovaly, že poptávka tady existuje, a tak si formace kromě Hradce Králové, kde se nakonec ukázala loni, už předloni zvládla zahrát i na Brutal Assaultu. A dá se očekávat, že to u jedné návštěvy neskončí.

Motionless In White totiž jsou, na rozdíl od svých předskokanů Dayseeker, velmi ambiciózní. Jen na upřesněnou - set post-hardcoristů v čele s Rorym Rodriguezem bavil velmi: melodická, atmosférická muzika s táhlými refrény a spíše pomalejším tempem lákala k zavření očí a unášení se na vlnách nabroušené, ale přitom po srsti hladící muziky od začátku do konce.

Jakmile ale dostaly prostor hlavní hvězdy večera, byly právě oči tím, co byste zavírat za žádnou cenu neměli. A ačkoliv uši se netrápily, protože zvuk v beznadějně vyprodaném Foru Karlín byl solidní a kapela hraje v rámci svého metalcoreového žánru s prvky glamu a industrialu slušný standard, kvůli hudbě samotné se o ní zcela určitě nemluví.

Třeba poslední album s názvem "Scoring The End Of The World" nabízí obstojné řemeslo s několika zapamatovatelnými momenty ("Slaughterhouse" nebo při koncertě bohužel nezařazená "Masterpiece"), že byste s ním ale rovnou chtěli útočit na výroční žebříčky, to zase ne.

Jenže když koncert začal a před obrazovkami, promítajícími scény připomínající úrovně z Duke Nukem 3D, se začalo odvíjet opravdové vizuální divadlo, dařilo se kapele diváky dokonce i ohromit. Dvoupatrové pódium se pro formaci s nabílo namalovanými obličeji ukázalo být dobrou volbou - jakmile se totiž začaly zjevovat tanečnice, nabralo to grády.

Nejprve se na horním patře objevily jen dvě a začaly máchat svítícími tyčkami. Náhle byly čtyři. A krátce nato už místo tyček měly zapálené louče připomínající molotovy. Do toho se s každým dalším refrénem začaly připojovat i do vzduchu vystřelující plameny, až z toho vzešla podívaná, jakou vidíte na titulní fotce tohoto článku.

S druhou skladbou v pořadí se promítané pozadí proměnilo v ostrou zelenou evidentně odkazující na snímek "Matrix" a zakrátko už jsme sledovali tanečnice znovu. Tentokrát ale v rukou třímaly brusky, jaké má v dílně váš děda, a řezaly se pomyslně do pasu. Respektive do plošky, kterou měly u pasu připevněnou, a tak měly možnost dle libosti a rytmu skladby směřovat odlétající spršky jisker chtěnými směry. Kdo to viděl poprvé, tomu brada jistě spadla. A to ještě zdaleka nebylo všechno.

Při "Werewolf" se tanečnice převlékly za vlkodlaky, později zase navlékly kožené svršky, aby připomínaly burlesque tanečnice a vystrkovaly u toho na obecenstvo holou kůži.

Došlo ale třeba i na stříkání z velké vodní pistole, průchod v řetězech, roztleskávačky nebo střelbu konfet. Při jejich druhém vystřelení, které přišlo až v úplném závěru, kdy tanečnice tančily s kusy bílé látky trochu jako nějaké mrtvé nevěsty z filmů Tima Burtona, to připomínalo regulérní sněžení. To vše za naprosto dokonale sjednocené a dopředu připravené choreografie.

A u toho všeho takřka u každé skladby střílely do vzduchu další a další plameny. Úžasná podívaná a jasná odpověď na to, proč se o této partě mluví stále více. A jednoznačné potvrzení vysokých ambic, které skupina nijak nezastírá. Vždyť kolik ještě dokážete vyjmenovat kapel, které se více či méně řadí do metalu a vozí s sebou tanečnice? Dobře, nedávno s tím začali i Bring Me The Horizon. A dál?

Můžeme se určitě bavit o tom, zda už má formace na svém kontě dostatečně velké množství zapamatovatelných hitů a jestli průměrný fanoušek metalcoreu na první dobrou vyjmenuje alespoň čtyři. Co však popřít nelze, je skutečnost, že Motionless In White rostou pro haly. A nejen pro ně.

Až jednoho dne půjdou všichni ti Iron Maiden, AC/DC a Metalliky do důchodu a na velkých žánrových festivalech typu Rock Im Park začnou třeba v pátek headlinovat Parkway Drive - a že ta doba se velmi přiblížila -, je nasnadě, že Chris "Motionless" Cerulli a jeho kolegové a kolegyně budou chtít být u toho. A obsadit třeba sobotu.