Když Vojtaano v roce 2017 vydal svůj debut "The Beast Of Vojtaano", platil za přisprostlého bastarda z okraje scény, kterého nebylo možné nikam přesvědčivě zařadit. Od jeho virálního hitu "Budulínek vs. Galantní jelen" ale uplynul dlouhý čas, venku má další tři alba, zpívá o matce, dětech i se filosoficky zamýšlí sám nad sebou.

Na aktuální nahrávku si přizval své kámoše z branže. Třeba Martina Zellera z Cocotte Minute, se kterým se spojil už v návykovém kousku "Pkz" ze druhé řadovky "2020". Leč, tentokrát si střihli málo zapamatovatelný duel v rapové písni "Vole co je".

Lépe se vydařila diskotéková satira "Já na bráchu", kde se vyloženě vyřádil mistrně afektovaný MC Mukas z Elektrïck Mann. Je to možná pitomé, ale v tom nejlepším slova smyslu. Funguje tu nakažlivá energie, vtip i chytlavý refrén. Tohle Vojta od dob "Vyšehradu" prostě umí.

Kdo má zase raději jeho tvrdší tvář, pak nepochybně podlehne vtipné všeříkající výpovědi "Jak boomer" s hutnými rockovými kytarami. Žánrové hrátky pak pokračuji v "Pray" poctou stylům ska - s hostujícími spřátelenými parťáky z Fast Food Orchestra - a reggae, zastoupeným zpěváky Adamem Lanči aka Cocomanem a Dr. Karym. Pohodu i ironii zase zasévá Ester Kočičková v "Máma je nejvíc".

Album proto zaujme velkou zvukovou pestrostí a spoustou hostů. Na jednu stranu je třeba ocenit žánrový rozmach, který Vojtaano s každým počinem ještě více a více rozšiřuje, na druhou stranu působí novinka nezvykle rozkouskovaně, jako by se skládala z mnoha singlů vydaných za dlouhé časové období. Dostáváme od něj osobní vztahové výpovědi (například "Máma", "Konečně", "Hybaj do postele"), ale i disko, rockovou vypalovačku, rap i kouřové reggae.

Zatímco každá píseň zvlášť je fajn, dohromady to tentokrát trochu skřípe. Pořád se totiž ve Vojtaanovi pere gansta raper s filosofujícím písničkářem, a i když ta druhá tvář začíná vítězit, těžko mu vyčítat, že chce být zkrátka autentický a hudebně upřímný.