Trnavský rapper, multiinstrumentalista a skladatel Denis Bango, známý pod uměleckým jménem Fvck_Kvlt, patří k nejoriginálnějším hlasům slovenské nezávislé scény. Jeho tvorba propojuje politickou angažovanost, osobní introspekci i vzdor vůči prázdným gestům současné kultury. Letos vydal čtvrté album "Mŕtva revolúcia", které s odstupem času krásně zraje.

Hudební publicisté mají jistý fetiš pro škatulkování a hledání společných jmenovatelů - a já nejsem výjimka. Fvck_Kvlt se tak často ocitá po boku angažovaných slovenských jmen jako Edúv Syn, Dušan Vlk či Berlin Manson. Česká scéna v tomhle ohledu trochu strádá, ale napadá mě třeba Johnny Násilník a jeho Divo Institute a pro všechny, které občas přepadne nostalgie po časech před dekádou, samozřejmě také Bonus. Nejde však o skutečnou scénu, spíš o volné spřízněnosti v postojích a nezávislém přístupu.

Fvck_Kvlt není typ autora, kterého by zajímalo, kam přesně patří. Formovaly ho punk, elektronika i klubová scéna, takže v jeho hudbě přirozeně splývá hluk, klavír i rap. Jeho skladby propojují osobní výpověď s kritickým pohledem na společnost. Sám Bango opakovaně říká, že se necítí být rapperem. Rap vnímá spíš jako jeden z mnoha prostředků, jak formulovat myšlenku, přesto je v něm technicky velmi dobrý.

Než se zrodil Fvck_Kvlt, působil Bango v kapele Hash a později v trnavské punkové formaci The Wilderness, která si získala respekt svými nekompromisními texty a energií na pomezí DIY hardcore a filozofické provokace. Už tehdy se v jeho tvorbě odrážela touha po autenticitě a politickém přesahu, kterou později přenesl i do sólové tvorby.

Jeho druhou řadovku "Zabijem sa!" z roku 2020 jsem zařadil mezi nejlepší slovenská rapová alba roku. Uhranulo mě syrovým popisem úzkostí a vzteku generace, která hledá smysl v době permanentní krize. Fvck_Kvlt tu mluvil o panických atakách, ztrátě, ale i o vyprázdněnosti kapitalistické reality s konkrétností, která místy děsila svou otevřeností. Zvukově čerpal z trapové módy, přesto zněl neotřele.

O dva roky později vydaný "Cigán" ukázal, že Fvck_Kvlt dokáže promlouvat napříč scénami. Nahrávka spojila fanoušky i hudební kritiky, když v rámci slovenské ceny Radio_Head Awards 2023 získala obě hlavní ceny. "Cigán" rozšířil osobní výpověď o společenskou rovinu, o téma identity, předsudků a postavení člověka ve světě, který se snaží udržet rovnováhu mezi individualitou a kolektivem. Co se týče hudební produkce, ta je místy mnohem špinavější a agresivnější.

"Mŕtva revolúcia" působí jako syntéza všeho, co Fvck_Kvlt dosud hledal. Jde o album, které překládá vztek do imaginace. Místo výkřiku po změně nabízí otázku, co vlastně znamená změnit svět, aniž bychom ztratili lidskost.

Tyhle hluboké myšlenky dále rozvíjí v "Manifestu Mŕtvej revolúcie", papírové brožuře přiložené k desce, dostupné i online. Přiložený text rámuje celé dílo a překládá jeho filozofii do civilnější řeči. Mluví o světě, který by mohl stát na solidaritě a empatii místo výkonu a soupeření, o odvaze zpochybňovat samozřejmosti i o představivosti jako nástroji odporu. Tyto motivy se přímo odrážejí v titulní dvojici skladeb "Mŕtva Revolúcia I." a "Mŕtva Revolúcia II."

Tato filozofická rovina dává smysl i hudebnímu úvodu. Fvck_Kvlt tak otevírá album optimisticky nihilistickým techno-bangerem "Nula", který hned v refrénu konstatuje: "Možno je to všetko jedno / tak sa bav / možno to čo nám dáva zmysel / je len iluzórny stav." V útržcích o Nietzschem, Ayn Rand a memes o sociální spravedlnosti se odvíjí obraz generace, která přemýšlí víc, než jedná.

Z euforického běhu deska zpomalí a uzavře se do "Cely", do tichého a melancholického rozjímání o víře a rezignaci ("chceš, aby som menil svet? / kedysi som / chceš ma vľavo či vpravo? Alebo pod Kristom?"). Podobně laděná je i skladba "Nepoviem", která spojuje osobní vyznání s nádechem odporu vůči autoritě. V její tiché vzdorovitosti jde cítit blízkost anarchistickým idejím ("prečítam ti Boh a štát, kým nám to všetkým zrátajú").

O největší překvapení nahrávky se bezpochyby postaral featuring českého rappera Yzomandiase ve skladbě "Sokratov Cowbell". Yzo měl k Fvck_Kvltovi dlouhodobý respekt a jejich setkání ve studiu přineslo jednu z nejzajímavějších spoluprací mezi slovenským undergroundem a českým mainstreamem. A pokud chcete pochopit, jak hluboko tenhle střet dvou světů sahá, stačí si pustit reakční video nopyho, který track čtvrt hodiny poslouchá a neustále opakuje, že je to "opravdu něco k zamyšlení". A mezitím si googlí, kdo byl Sókratés.

Právě jistá nepřístupnost desky je zároveň její mírnou slabinou, nebo spíš zkouškou trpělivosti. "Mŕtva revolúcia" nehraje na první dobrou, nesvádí posluchače na refrény ani jednoduchá sdělení. Vyžaduje pozornost, klid a možná i vlastní pochybnost. Hudebně je výborně zprodukovaná, nápaditá a zábavná - o to víc, že za celou produkcí stojí sám Fvck_Kvlt. To podstatné ale leží hlouběji, kam se ne každý odváží ponořit.

Závěrem se můžeme ptát, jak to s tou mrtvou revolucí vlastně je. Album končí slovy "Tak skúsime..." a začíná "...to znova?". Možná je i smrt jen dalším pokusem. Pokusem, který jednou konečně vyjde.

Kdo se chce o kvalitách Fvck_Kvlt přesvědčit naživo, může 1. listopadu zavítat do pražského klubu ARCHA+, kde v rámci projektu "Denis Bango hraje Fvck_Kvlt" představí své skladby v klavírní podobě. Případně 17. listopadu, při svátku Dne boje za svobodu a demokracii, vystoupí na Koncertu pro budoucnost na Václavském náměstí.