Až po nejvyšší ochozy napěchovaná O2 arena dávala od začátku tušit, že koncert německých metalových legend Helloween nezůstane u diváků bez odezvy. U českých fanoušků má formace založená už v roce 1984 silnou podporu, což dokázala také dlouho dopředu vyprodanými vstupenkami.

Není divu. Kapela přijela ve své vůbec nejsilnější sestavě: v čele se dvěma zpěváky - Michaelem Kiskem, který kapelu v roce 1993 na dlouhé roky opustil, a Andim Derisem, s jehož jménem je skupina spojena už třicet let - a se třemi kytaristy v čele s fenomenálním navrátilcem Kaiem Hansenem. Ten dal od konce osmdesátých let přednost jiné metalové skvadře Gamma Ray, ale stejně jako Kiske se vrátil v roce 2016. Další kytary ovládali zakládající člen Michael Weikath a Sascha Gerstner. Oslavy čtyřiceti let tak, co se sestavy týče, nemohly být ambicióznější.

Narozeniny v O2 areně ale oslavili i předskakující Beast In Black, kteří před deseti lety vznikli odchodem kytaristy Antona Kabanena z Battle Beast. Dostali poctivou porci šedesáti minut a náležitě ji využili. Přestože mnoho přihlížejících, jak hudebníci na základě vyvolané ankety sami zjistili, je vidělo vůbec poprvé, odezvu měli slušnou.

Fanoušky rozparádili rytmickou a osmdesátkovými klávesy dokreslenou porcí power metalu. Zpěvák Yannis Papadopoulos se činil a vokálně si velkou halu získal pro sebe. Kapela dobré odezvy využila také k nalákání na svůj headlinový koncert ve Zlíně, který se uskuteční za rok, a navnadila také na očekávané čtvrté album.

Členové Helloween čelili těžké zkoušce, když pro své narozeninové turné museli z porce sedmnácti nahrávek vybrat vhodný setlist, reprezentující jejich dlouhou kariéru. I přes více než dvě hodiny trvající show samozřejmě nedokázali přehrát všechny zásadní perly své diskografie, fanoušci se ale rozhodně nemohli cítit ochuzeni. Tenhle metalový večírek byl totiž opravdu nezapomenutelný.

Profesionalita, preciznost a hudební kvalita. Právě na těchto pilířích skupina postavila celý koncert a nešlo nežasnout, jaké vizuálně-hudební orgie přivezla. Na luxusní projekci diváky v průběhu koncertu provázel Keeper neboli Strážce a každá skladba nabídla jiný vizuál.

Některé 3D projekce byly tak propracované, že vystupovaly skutečně až do hlediště - ať šlo o vesmírného astronauta během "Future World" nebo o železného orla tříštícího sklo u "Eagle Fly Free". Do toho nechyběly další efekty jako například ohně v případě "We Burn" či vodopád jisker na závěr celé show. To vše muzikanti poctivě a s rozmyslem naporcovali v průběhu celého večera.

V konkurenci letitých klasik obstály i novinky, které naživo ukázaly sílu letošní desky "Giants & Monsters". Singl "Tokyo" sympaticky rozehřál, ale "Universe (Gravity for Hearts)" a zejména "A Little Is a Little Too Much" se živě předvedly jako vyloženě strhující metalové hymny. Věřím, že poslední zmíněná vytrvá na turné i v dalších letech.

Helloween velice dobře pracovali i s dramaturgií, kdy střídali kooperace obou zpěváků, ze kterých byla cítit opravdu funkční chemie, s momenty, kdy se mikrofonu ujal pouze Kiske (například v "Twilight of the Gods"), či dokonce Kai Hansen. Ten svým ječákem ozdobil speedmetalové řežby "Ride the Sky" a "Heavy Metal (Is the Law)" z debutu "Walls of Jericho".

U písně "In the Middle of a Heartbeat" si Kiske vzal do rukou akustiku a pouze on sám doprovázel svého kolegu Derise. Role si pak vyměnili v další baladě "A Tale That Wasn't Right". Úsměvným momentem se stala Kiskeho variace na "Love Me Tender" Elvise Presleyho.

Pátečnímu večeru v O2 areně snad není co vytknout. Tohle byla nezapomenutelná jízda králů. A spokojení diváci se, stejně jako dýně na blížící se Halloween, z přeplněné arény rozkutáleli do noci a rozebírali své pozitivní prožitky v tramvajích a autobusech.