Bush se na scéně objevili v devadesátých letech a díky svému syrovému grungeovému zvuku, který připomínal ikony jako Nirvanu nebo Pearl Jam, si získali na svou stranu spoustu fanoušků. Jejich debut "Sixteen Stone" se dočkal vřelého přijetí a písničky jako "Glycerine" nebo "Machinehead" zná dnes snad každý.

Ne všechno je ale tak růžové, jak se může zdát. Zatímco jedni anglickou partičku milují, jiní ji nemohou vystát. Někteří totiž považují Gavina Rossdalea za pozéra, který vykrádá americký grunge. Nechme ale hejty a drby stranou a pojďme si připomenout deset nejlepších skladeb této rockové formace.

Bomb

Začínáme s "Bomb". Kromě toho, že pochází ze zmiňovaného debutu "Sixteen Stone", se objevila také v tak trochu podceňovaném snímku "Tank Girl". I přes svoje syrové a romantické kytarové riffy a bouřlivý refrén s anarchistickou atmosférou zůstává tahle písnička pořád tak nějak opomíjená.

Zatímco se melodie pozvolna plíží, Gavinův vokál zde působí jako rozbuška balancující na pomezí zoufalství a vzteku, která před koncem po boku kytar exploduje jako nezkrotný element.

"Bomb" byla také jednou z písní, které se skupina rozhodla nikdy nehrát naživo příliš často. Rossdale se v rozhovoru nechal slyšet, že mu připadala příliš osobní.

---

Machinehead

"Machinehead" bezpochyby patří k nejikoničtějším skladbám Bush. Nabroušené riffy a neúnavný rytmus z ní dělají hymnu devadesátkové generace odpadlíků. Text se točí kolem nalezení sebe sama, což rezonuje s pocity mladých lidí hledajících smysl v chaotickém světě.

Elektrizující kytarové tóny, napjatý rytmus a opakující se spojení "Breath in, breath out" rezonují jako pokyn k přežití ve světě plném chaosu.

Zajímavostí je, že i "Machinhead" se, stejně jako předchozí vybraná píseň, objevila ve filmu, konkrétně ve snímku "Milenec nebo vrah". Nejedná se ale o jedinou stopu Bush v tomto hororu. V jednom okamžiku zazní i "Comedown". Gavin Rossdale také jednou uvedl, že song vznikl během jeho vlastního boje se strachem z konformity.

---

Everything Zen

Kultovní "Everything Zen" zaujímá v historii Bush zvláštní místo. Kromě toho, že jde o úplně první singl, jedná se také o písničku, ke které kapela natočila svůj úplně první klip.

Rozporuplný název je vlastně ironický, protože nic není v rovnováze a nic není v pořádku. Text obsahuje spoustu kulturních narážek a vnitřního zmatku, který dokonale ladí s neuhlazeným, ale chytlavým zvukem. Rossdaleův hlas zde připomíná znepokojeného pozorovatele udržujícího si od všeho odstup, ale zároveň křičí na celý svět.

I když se song stal grungeovým zrcadlem devadesátých let, umělec přiznal, že text čerpá ze slavného díla "Kvílení" od Allena Ginsberga.

---

Letting The Cables Sleep

Opravdu křehká a dojemná skladba "Letting The Cables Sleep" překypuje melancholií. Jak napovídá její název, text pojednává o komunikaci, která nefunguje, o vztazích plných ticha a nepochopení. Našla si cestu i do několika filmů a seriálů, kde podtrhla scény ztráty, samoty a touhy. Například zazněla i během dojemného momentu v dnes již kultovním seriálu "Čarodějky" (konkrétně jde o epizodu "Astrální projekce" ve dvacátém dílu druhé série).

Tichá, bolestná a hluboce osobní píseň vznikla po Rossdaleově setkání s HIV pozitivní ženou, která se bála s někým navázat kontakt.

Na podobné vlně se nese i doprovodný videoklip, v němž hraje herečka Michele Hicks. Snímek zachycuje křehký moment, kdy se dva lidé míjejí, i když touží být spolu. "Letting The Cables Sleep" se stala symbolem ticha mezi slovy a toho, co všechno můžeme ztratit, když mlčíme.

---

The Chemicals Between Us

Po předchozí depce přichází na řadu o poznání energičtější kousek "The Chemicals Between Us". A i on se objevil ve výše zmíněném seriálu "Čarodějky". Písnička pochází z alba "The Science Of Things", které znamenalo posun spíše k alternativnějšímu rocku. Přesto se ale formace syrových riffů nikdy nevzdala.

I tato skladba rozebírá vzdálenost mezi dvěma lidmi, jak fyzickou, tak i emocionální, a přetavuje ji v něco hodnotnějšího.

A i když text může být považován za provokativní, ve skutečnosti kapele přinesl něco nového. Zatímco kritici byli ohledně songu spíše skeptičtí, fanoušci si ho pro svůj hypnotický groove a hloubku zamilovali. I dnes patří k těm nejchytlavějším, které Bush doposud nabídli.

---

Solutions

Jednou nahoře, jednou dole. Tak by se dala charakterizovat nejen hudební krasojízda anglické partičky, ale i skladba "Solutions". I ona patří z mého pohledu k těm nejpodceňovanějším. Proč? Snad proto, že se Bush rozhodli na nic si nehrát a vyhnout se experimentování. A snad proto, že jde o manifest naděje i vzdoru.

Text vypráví o úniku z moderního světa, ve kterém existuje milion otázek, ale žádná skutečná odpověď. Frontmanův vokál zní naléhavě a emotivně a díky poselství veršů zůstává písnička velice aktuální i dnes.

Gavin Rossdale navíc napsal "Solutions" v době, kdy se sám snažil zorientovat ve světě po konfliktech v kapele i v osobním životě. A to jsou další důvody, proč se jedná o tak bolestivě krásnou záležitost.

---

Float

"Everything Zen", "Machinehead" nebo "Comedown" zná každý fanoušek Bush nazpaměť. Ale co taková "Float"?

Ta se objevila na desce "Golden State" z roku 2001 a je krásně atmosférická a silná. Její vrstvený zvuk, melancholické verše a postupně narůstající intenzita připomínají, že i rockové písně můžou být citlivé a introspektivní.

Text hovoří o potřebě odpoutat se od bolestí světa a od sebe sama. Zároveň v sobě nese poselství, kdy se člověk musí smířit s tím, co už nejde změnit. A i když se tahle skladba nikdy nestala hitem v tom pravém slova smyslu, Gavin Rossdale ji označil za jednu ze svých nejosobnějších z této éry.

Navíc ideálně funguje k nočnímu rozjímání o životě...

---

The Sound of Winter

Pro "The Sound of Winter" musíme sáhnout do už novějšího soudku. Když se Bush po nějaké době vrátili na scénu, vtrhli na ní se zbrusu novou energií. A tento song to dokazuje ve velkém stylu.

Skladba se stala restartem a syrovým, ale melodickým voláním z mrazivé prázdnoty, která je ztělesněním ztráty i znovunalezení smyslu života. Pyšní se silný refrénem a díky veškeré upřímné energii se stala jedním z největších hitů nové éry kapely.

Bush tak dokázali, že pořád mají co říct. "The Sound of Winter" vznikla po velmi temném období života lídra rockové formace, na což poeticky naráží i název. Gavin Rossdale znovu ukázal, že je nejen skvělý vypravěč, ale že má i cit pro poezii. Zaráží, že doposud nevydal žádnou básnickou sbírku.

---

Flowers On A Grave

Track "Flowers On a Grave" také patří k těm novějším. Je v něm cítit zralost, melancholie a neuhasitelná touha po pravdě. Text reflektuje otázky identity a sebereflexe v digitálním věku. Píseň pojednává o ztrátách, které v sobě nosí každý z nás, ale i o květinách, které na těchto ztrátách vyklíčí jako na pomyslném hrobě.

Skladba zní jako modlitba pro ty, kteří ztratili sami sebe. Vznikla v době pandemie, kdy se zpěvák ocitl v izolaci a přemýšlel o lidské smrtelnosti.

Podmanivý song doprovází i velice povedený videoklip, na který stojí za to se podívat. A snad si při jeho zhlédnutí i pobrukovat chytlavé verše refrénu: "The sadness is the emptiness | We’re shadows in the rain | She covered me in loneliness | Like flowers on a grave."

---

Heavy Is the Ocean

A na závěr něco čerstvého. "Heavy is the Ocean" se objevila na albu "The Art of Survival" z roku 2023. Definuje ji těžký zvuk evokující vlnu, která smete každého dřív, než se naděje. Píseň představuje výkřik do temnoty i modlitbu za přežití. Vyznačuje se hutnými kytarami a silným vokálem.

Vypráví o tíze emocí, ale i o síle, kterou nacházíme ve chvílích, kdy už meleme z posledního. Tvrdé riffy, dramatické tempo a upřímné emoce: "Heavy is the Ocean" nikoho nešetří. A o to víc působí opravdovým dojmem.

Bush dokážou jít s dobou a zároveň zůstat oddaní svému zvuku, i když si občas zaexperimentují. V každém tónu, v každé zkreslené kytaře a každém Rossdaleově výkřiku najdeme něco syrového, opravdového a zároveň křehkého. Možná i proto si tahle kapela drží své fanoušky napříč generacemi..