Historie kapely Příbuzní sahá hluboko do devadesátých let, kdy se synové slavných otců rozhodli jít ve šlépějích svých předchůdců. Točili úspěšné desky a vezli se na vlně nedvědománie, jejímž vrcholem byl vyprodaný strahovský stadion. Takové obrovské mety se mladší rodinné odnoži nepodařilo dosáhnout, ale se svými písničkami si získala také početné publikum.

V roce 2005 však Honza Nedvěd mladší pověsil svou hudební kariéru na hřebík a začal se věnovat opravování aut, což mu vydrželo předlouhých sedmnáct let. V covidovém období roku 2022 se rozhodl opatrně vrátit k muzice a asi netušil, jaký hlad po těchto písničkách mezi lidmi stále je.

Předloňské vystoupení na festivalu Folkové chvojení podalo jeden z mnoha důkazů, že tahle muzika zůstává stále životaschopná a že by byla škoda zmařit skladatelský talent Honzy Nedvěda mladšího. Ten šikovně míchá svůj koncertní repertoár jak z písní, které zpívali táta a strýc v Brontosaurech, Spirituál kvintetu či na svých sólových deskách, tak z vlastní tvorby právě z dob vrcholné kariéry Příbuzných.

A nejen to. Píše i nové skladby. Dvě zazněly i v dačickém programu a mnohé další vyjdou na novém CD ve druhé polovině září. Je jasné, že "Krásný tón" bude patřit k ozdobám alba a může se klidně měřit s letitými trvalkami typu "Kohout", "Hejna včel" či "Hlídej lásku, skálo má".

Ale to jsme hodně přeskočili. Vystoupení začalo krátce po osmé hodině peckou "Růže z papíru" a už u ní bylo čitelně znát, jakou kapelu se podařilo Honzovi Nedvědovi dát po letech dohromady. Tři bráchové Oršulíci nejsou jen výborní muzikanti, kteří hrávali třeba v Buty, ale také showmani a skvělí zpěváci. Nádherně zařezávající spirituál "Pískající cikán" budiž jedním z mnoha důkazů.

Hned krátce po začátku si sám kapelník vzal na malinko delší dobu slovo, aby celou sestavu představil. S lehkostí si střílel ze svojí ženy Hanky, která pak vypálila hitovku "Soud" takovým způsobem, až se tajil dech. Právě tento song patří do repertoáru Příbuzných a pisatel reportáže by se nebál sahat do něj častěji - třeba i pro songy "Hrnek", "Film" či další.

Koncert trval něco málo přes hodinu a půl a jeho součástí byla i možnost pro fanoušky zapojit se a zazpívat si se svými oblíbenci. Takto zazněly "Stánky", které se pak pochopitelně dočkaly i řádného provedení, a legendární "Skládanka". Samozřejmě došlo i na několik přídavků, včetně závěrečného kousku "Tulácký ráno".

První dojmy z tohoto milého festiválku nezkazilo ani počasí, které strašilo zimou i deštěm, aby se nakonec celkem umoudřilo. Plusové body si zaslouží i chutný catering s velmi příznivými cenami, který celkový zážitek dotáhl takřka k dokonalosti.

Je dobře, že se Honza Nedvěd mladší se svými kumpány vrátil. Jeho koncerty mají skvělou atmosféru a do nové desky vkládají fanoušci velká očekávání. Snad už tahle nová cesta povede rovně bez zbytečných zatáček a bude dělat radost tisícům posluchačů, kteří si rádi zpívají o pěkných věcech.