Všechny kompilace stojí při vydání před stejnými problémy. Mezi největší z nich patří podle mého názoru častá neschopnost vydavatelských firem domluvit se a poskytnout si pro výběry vzájemně interprety a písně ze svých katalogů. To naštěstí "Folkoviny" nepotkalo a výběr tak není ničím omezován (i když Universal přece jen trochu preferuje svoje "koně"). Dalším prubířským kamenem bývá pak nalezení jednotícího prvku pro kompilaci. Na "Folkovinách" jsou to dvě základní věci - humor a (trochu nečekaně) kvalita jednotlivých písní a interpretů. Vedle sebe se tak nacházejí skutečná esa české folkové scény: Jarek Nohavica, Karel Plíhal, Bratři Ebenové, Slávek Janoušek, Vlasta Redl atd., a to se svými vtipnými kousky. Jen jediná píseň na desce řeší v textu závažnější téma, a sice Redlova "Dvakrát".

Mezi autorské folkové písně je začleněno několik písní lidových v podání Čechomoru či Žalmana a fungují zde naprosto přirozeně. Ani jediná nefolková píseň, "Tata" ostravských But, z celkového konceptu desky nijak nevyčnívá. Shrnuto a podtrženo, "Folkoviny" nabízejí dvacet dva velmi dobrých, většinou skvěle zahraných písniček s texty, které vás snad ani nemohou nepobavit. Jedinou výjimku tvoří "Franta má péra (Quantanamera)" Wabiho Daňka, která zařazena mezi skvosty "Utekl jsem od maželky k mamince" Karla Plíhala a "Revizi jízdenek" Slávka Janouška vypadá díky textu jako chudá příbuzná. Verše jako "...vod těch dob když vidím mloka / fláknu ho pěstí do voka..." působí vysloveně školácky. Navíc na této živé nahrávce Daněk evidentně podlehl "kouzlu" vlastních vtipů a do zpěvu se pobaveně směje vždy už dva takty před tím, než vtip samotný (výše uvedené kvality) přijde. Ale to je jediná slabší skladba na desce a Daněk sám si napravuje reputaci svým druhým příspěvkem, "Písní proti".

Není běžné, aby v České republice vycházely kompilace, kterým není co vytknout, a bohužel to není případ ani "Folkovin". Když už si pan Milan Svoboda, který písně vybíral, dal takovou práci, měli si jeho kolegové z něj vzít příklad a věnovat se svojí práci se stejnou pečlivostí. Co zamrzí dost, jsou velké kvalitativní rozdíly ve zvuku jednotlivých nahrávek. Chápu, že je podstatný rozdíl mezi nahrávkou pořízenou v roce 1988 a v roce 2001, stejně tak mezi nahrávkou pořízenou na koncertě a ve studiu, ale na "Folkovinách" vše působí dojmem, že se zvukovou kvalitou nahrávek a vylepšením těch horších nikdo vůbec nezabýval. A když jsou vedle sebe postaveny písně s extrémně rozdílnou kvalitou zvuku ("Tata" a "Tři čuníci"; "Zahradník" a "Kdo mě ještě neporazil"), je to skutečně velice znát.

Za ještě větší prohřešek ovšem považuji vyloženě odbytý booklet. Kvalita zvuku nehraje u folku tak velkou roli jako u některých jiných žánrů, zato kvalita textu určuje hodnotu písně naopak více než z poloviny. A na tomto výběru jsou texty v převážné většině vynikající. Proto nerozumím tomu, proč vydavateli nestálo za to je v bookletu uvést, když většina z nich obstojí i jako samostatný útvar bez hudby. Zde se ovšem z bookletu dozvíme jen interpreta, název písně, autora, její délku a rok vydání. Nedozvíme se ani název alba, ze kterého píseň pochází, o nějakých doplňujících informacích či fotkách nemluvě. Překlep ve jménu Miroslava Palečka je pak jakousi třešničkou na tomto nepovedeném dortu. Bílý obal s nevýrazným obrázkem kytary a žlutým nápisem "Folkoviny" také na pultech obchodů zaujme jen těžko.

Sečteno a podtrženo - "Folkoviny" jsou kompilací až po okraj naplněnou pečlivě vybranými skvělými písněmi (Universal dokonce odolal jistě lákavému pokušení zařadit alespoň jednoho z bratrů Nedvědů, kteří oba momentálně pod jeho křídly působí!) s ne moc podařeným masteringem zvuku a naprosto odbytým bookletem. Stačilo málo a hodnocení mohlo být o dobré dva bodíky vyšší.