Nezařaditelný progresivní rock s cimbálem - tak zní velmi stručná a zároveň povrchní charakteristika formace Narajama. Kompozičně propracovanou rockovou muziku, která do středu svého zvuku postavila cimbál a s oblibou překračuje stylové hranice, kapela produkuje už tři dekády. Letošní album prozaicky nazvané "2024" se rozrostlo rovnou na dvě vinylové desky a jedná se o šestou studiovou nahrávku skupiny. A nerodila se lehce.

Před více než čtyřmi lety, v období vzniku prvních fragmentů, bylo jasné, že dojde k personálním změnám. Kytarista Roman Kouřil a Bohdana Menšíková později skupinu opustili. Přesto se zúčastnili natáčení a nahráli své party.

"Měli jsme pocit, že je to naše poslední album, tak jsme si řekli, že je načase oslovit i dva původní členy Narajamy," sděluje baskytarista a zakládající člen Igor Judas. Spojením členů Narajamy z různých období její existence tak vznikla neuvěřitelně pestrá kolekce.

Aby nahrávka dostala nějaký řád, rozhodla se kapela připravit dvojalbum. Igor Judas prozrazuje, že to bylo ve výsledku snadné rozhodování: "Koncept je jednoduchý: první album zní více rockově, jak Narajamu fanoušci znají, a to druhé je spíše klidnější. Dohromady tvoří dvě různé poloviny stejné mince."

Narajama ale na obou dílech desky nabízí souznění cimbálu s klasickými rockovými nástroji, které v písních postupně a nenásilně rozkvétá. Zda se jedná o skutečně poslední počin pod hlavičkou Narajamy, není v tento okamžik jisté. Blíží se 35. výročí od založení a v šuplíku stále něco vězí - včetně toho prvního nevydaného alba. Půl kapely v novém složení chystá nové písně a také plánuje udržovat odkaz formace při životě.

Nahrávka "2024" vyšla v pátek 22. listopadu na dvojvinylu a digitálně.