Podnikatel, impresário, ale také hledač talentů, klávesista, manažer a schopný skladatel. To všechno byl a je František Janeček. Člověk, který v lidech vzbuzuje různé emoce, slaví životní jubileum výběrem "80: autorské hity". Jde o materiál, který nabízí různorodý, více než dvouhodinový poslech.
6/10
František Janeček - 80: autorské hity
Vydáno: 13.09.2024
Celkový čas: 71:52 + 65:40
Skladby: CD1: Děti ráje, Každý mi tě, lásko, závidí, Poupata, Je to blízko, My máme prima rodiče, Valčík pro mámu, Céčka, sbírá céčka, Největší z nálezů a ztrát, Čas jak raketa letí, Diskoborci, Diskžokej nepřijel, Hele, nemachruj, Chvíle zrání, Já ty pátky dobře znám, Jakoby náhodou, Kam tak náhle pospícháš, Koncert v ulicích, Královna krásy, Perpetuum mobile, Píseň k svátku, Po cestách růžových, Rodinná show, To zas byl den. CD2: Léto, Večírek, Co sudičky přály nám, Dům s pavlačí, Skončím v síti houpací, Má Jenny, Poprvé, To je naše věc, Mily moj (Milý můj), Aha..., Konto štěstí, Malíř, Your Love (S tebou i bez tebe), Poslední hit, Falling Star (Příběh), Jiný lidi, Vizitka, To se oslaví
Vydavatel: Supraphon
Tato recenze si v žádném případě neklade za cíl hodnotit
Františka Janečka jako člověka. Pro hudební server je podstatná jeho tvůrčí stopa a zcela konkrétně tento výběr jednačtyřiceti písní, který na 2CD sestavil DJ a rozhlasový moderátor
Miloš Skalka.
Vybíral ze zhruba sto sedmdesáti skladeb, limitovala ho ovšem skutečnost, že
Pavel Horňák - dětská hvězda osmdesátých let, ke které se hodí přirovnání
český Justin Bieber - nedává jakožto dlouholetý právník a soudce povolení k používání svých písní a od své dřívější kariéry se naprosto distancuje. Přitom ve své době v Janečkově kapele Kroky figuroval jako druhá nejdůležitější pěvecká postava hned za
Michalem Davidem, jemuž je věnováno celé první CD.
Tahle spolupráce přinesla do historie českého popu několik kolovrátkových odrhovaček typu "Céčka, sbírá céčka" nebo až infantilních záležitostí "Čas jak raketa letí". Na druhé straně zde ale najdeme i mnohem cennější melodie, které nestárnou a lidé si je broukají už čtyřicet let - patří k nim například ze slavného hudebního filmu "Discopříběh" vybraná přemýšlivá klavírní balada "Je to blízko", dále "Největší z nálezů a ztrát" z dalšího dobového snímku "Láska z pasáže" nebo diskotékový hit "To zas byl den".
Miloš Skalka si dal navrch tu práci, že výběr nekoncipoval jako úplné
Best of, ale snažil se ho obohatit i o skladby, které se dlouho na žádném nosiči neobjevily ("Jakoby náhodou"), nebo dokonce v reedici ještě vůbec nevyšly. Ty tvoří podstatnou část druhého disku, na němž dostali prostor ostatní umělci a interpreti, pro něž jubilant skládal. Kroky Františka Janečka ještě před obdobím s Michalem Davidem doprovázely třeba Janu Kratochvílovou a ve druhé polovině osmdesátých let se staly svým způsobem
cirkusem, ve kterém si našel každý posluchač to své.
Chlapská část publika tehdy tíhla k Markétě Muchové, která se dokázala umístit na předních příčkách Zlatého slavíka i přesto, že si příliš netykala se zpěvem. Proto se od ní na kompletu nachází jen jediná ukázka v podobě singlu "Aha...". Duety šly Janečkovi hodně dobře, ať už je zpíval Michal David s
Ivetou Bartošovou ("Konto štěstí" či "To je naše věc") nebo
Karel Gott s
Lucií Bílou ("Co sudičky přály nám").
Po hitu Jana Cézara "Vizitka" dokonce o dvacet let později sáhl rock-metalový
Škwor. Bez čeho by se tato kompilace ale určitě obešla, je verze skladby "To se oslaví" od
Maxim Turbulenc. Dále zde přebývají duplicitní kousky - "Diskžokej nepřijel" se zde objevil i v polské podobě od Marily Rodowicz pod názvem "Mily Moj", "Malíř" od Sagvana Tofiho se pak dočkal přetextování nejen do angličtiny pro Kima Collinse, ale i pro Jakuba Smolíka ("Má Jenny").
V tomto případě však chtěl Miloš Skalka obsadit country-popového zpěváka pro co největší pestrost výběru - a nic jiného od Janečka už Smolík nenatočil. U Marily Rodowicz se zase sluší dodat, že "Mily moj" jako jediný autorův song nazpívala v rodném jazyce. Ostatní (viz například "Your Love", která zde také nechybí) dostaly anglický text.
Dohromady se jedná o solidní a lehce nadprůměrnou směs známých i méně známých skladeb v pěkném digipackovém balení, která poměrně jasně vystihuje kreativní obraz člověka pocházejícího z rodiny vášnivého hudebníka. Spoustu dalších informací lze vyčíst i z bohatého sleevenote, sepsaného také Milošem Skalkou. Hudba je do značné části o vzpomínkách: a i když spousta fajnšmekrů dostává při poslechu tvorby osmdesátých let osypky, stále platí, že se bez ní neobejde žádná dobrá oslava.