Jan Holeček si zahrál snad s každým, kdo na české a slovenské scéně v ranku blues a rocku (a všech prolnutí a vybočení, které tyhle dvě škatulky nabízejí) něco znamená. Jakkoliv je to výrazný zpěvák a instrumentalista, vždycky, ať už v Energitu nebo Flamengo Reunion Session, sáhneme-li po těch nejvíce aktuálních projektech, pokorně sloužil ve prospěch celku.

Ve formaci Livin Free, kde se k němu před pěti lety přidali basák Vladimír "Guma" Kulhánek, kytarista Tomáš Frolík a bubeník Michael Nosek (oba z The Bladderstones), šlo ale o něco jiného. Jenže Holečkovu srdcovému projektu hodil klacky pod nohy covid-19, na turné navázané na album "Voices From Beyond" nedošlo a celý projekt vyšuměl tak nějak do ztracena. Škoda, deska to rozhodně není špatná, byť s odstupem bych ji možná počastoval o trochu nižším hodnocením.

Po pěti letech se ale Livin Free znovu probudili k životu, na původní koncept navazující, přesto ale jiní. Aby taky ne, když z původní sestavy zůstal jen Holeček a Kulhánek. Kytarové povinnosti převzal mladý talent Jiří Rambousek, za bicí se posadil Michal "Kolouch" Daněk a na palubu přistoupil také saxofonista Vladimír "Boryš" Secký. Kolesa kapely se znovu roztočila a vyslala do světa desku "From Cradle To Coffin", kterou si můžete pořídit i v našem shopu.

Holeček si v podobě novinky natočil, troufnu si říct, své vysněné blues-rockové album. Oproti debutu letošní počin přináší mnohem větší syrovost a přímočarost a ta stylu, který vzdává hold těm ze sedmdesátých let, doby, kdy se přirozeně míchal rock, blues i soul, prostě sluší. A hlavní persona si to nesmírně užívá, což jde slyšet v každém zazpívaném i zahraném tónu.

Když se rozezní třeba "Satan Torn His Horns Away", duchovní následovník stoneovské "Sympathy For The Devil", a rozjedou se jamovací výměny mezi elektrickou kytarou, hammondkami a saxofonem, dá se dojem z písně popsat jen jako neuvěřitelná lahoda a přímý rychlík do minulosti. Přitom ale nemám pocit nějakého opisování. Holeček a muzikanti dovedli hrábnout k podstatě, skvěle ji nasát a proměnit k obrazu svému.

Na desce, například v titulní skladbě, zavoní i jižanský rock, jindy, kupříkladu v "Lost In The City", zase dojde na zemitější bigbít. Holeček působí pevně v kramflecích ve všech svých hlasových polohách. V té procítěnější, přemýšlivější i v té křičenější zpívá uvolněně a ve zjevné pohodě. Pozorného posluchače nechává přemítat o životě, překážkách, které klade, o ztrátách i zlu v člověku.

Svým zvukovým podpisem stvrdil osmiskladbovou, velmi sevřenou nahrávku hostující bubeník Winston Watson. Bývalý spoluhráč Boba Dylana dodal muzice onen americký švih a přímost, která se skvěle doplňuje s Kulhánkovou melodickou basou. O barevnou rytmiku se pak může opřít zbytek skupiny a prostě si to společné hraní užít.

Formace kolekci nahrála v poměrně krátkém časovém úseku, snad i proto výsledek působí velice životně. Nepřišel ale ani o produkční promyšlenost a mnohdy celkem překvapivé nápady - zaujme například reminiscence progrockových Van Der Graaf Generator v krásné tečce "Heavy Rain" s jemně použitou flétnou.

Livin Free možná posledně nechytili tu správnou energii nebo jim tehdy pouze chyběla trocha štěstí. Jejich letošní návrat s deskou "From Cradle To Coffin" už obsahuje všechny ingredience k tomu, aby mohli vyrůst i jako koncertní formace. S povedeným albem v zádech, které dýchá vnitřní energií kapely, už to bude hračka.