Někdo si potřebuje zvát hosty, aby nalákal potenciální návštěvníky, někdo to nemá vůbec zapotřebí. Zářným příkladem druhé množiny je nejznámější pardubická sebranka Vypsaná fixa. Ta má takové kouzlo, že jí nedělá problém průběžně omlazovat svoji posluchačskou základnu. Fanoušci se na její vystoupení chodí a priori pobavit, zapogovat, zaskákat si. A bylo tomu tak i ve čtvrtek. Pódium jí zahřál Wóďa a pak už se jelo jen a pouze v rytmech San Piega.

Fixa má za sebou vydařenou sezónu. Hrála ostošest a byla to dobrá satisfakce za předešlé dva roky, kdy se kvůli pandemii a všelijakým restrikcím hrálo sporadicky. V Praze otevírala sezónu v březnu setem v Lucerna Music Baru, tři čtvrtě roku nato se pak přesunula o dveře vedle do Velké Lucerny, kterou poměrně snadno zaplnila.

V mezidobí - v půlce května - vydala desátou řadovku "Kusy radosti". Na konci června ji pak v Ledárnách Braník spolu s ní pokřtili manažerka Ludmila "Dydla" Karlíková a ředitel vydavatelství San Piego Records Vladimír "Ladis" Jaselský.

První čtvrtinu koncertu tvořil nový repertoár. Ještě mně chvíli potrvá, než se mi v uších čerstvé písně zabydlí. Baví mě především "Kouřící miminko", "Buvol" nebo "Už dlouho nemluvíš". Tu věnovali skupině Olympic, potažmo frontmanovi Petru Jandovi za to, že před dávnými lety na svém koncertu věnoval Mardího mamince Věrce šuměnku.

Nebylo to jediné věnování, hit "Čtyři slunce" patřil fanynce, která ten den slavila deset let. Rockeři jí popřáli, aby jí vlnovka nepadala (v textu se zpívá: "Čtyři slunce svítěj pro radost, vlnovka se zvedne, když máš dost."). "Měla krátkou ofinu" patřila každému, kdo se aspoň jednou za život zamiloval. Před songem "Detaily" se Márdi také inspiroval jeho obsahem a konstatoval, že každý, kdo došel, je hrdina.

Nejzábavnější bylo sledovat publikum a to, jak tepalo s kapelou. U "Antidepresivní rybičky" proběhl dřepkins a někteří v řadách dokonce veslovali. Při "Barové Turistice" se vytvořilo obrovské pogovací kolo. Skákalo se ostošest - jak jinak. I securiťáci pomáhali lidem lačnícím po skoku, aby se nezranili dřív, než museli.

A opět milým překvapením bylo, když návštěvníci zvedli nad hlavu mého kamaráda Ondru, který je upoután na vozíček. Ale kdo ho zná, ví, že je zarytý fanoušek české klubové scény a na svá kola si zboku nechává vyrábět tematicky laděné kryty s nápisy a vizuálem oblíbených umělců - FiXa nebyla výjimkou. Donesli ho až před pódium, kde strávil zbytek večera.

Zvláštní symboliku pro mě měly písně "Ivan Trojan" a "Dezolát" - ústřední song filmu "Václav", ve kterém titulní roli vystřihl zmiňovaný herec. Právě v den koncertu Ivan Trojan pochoval svého nedávno zesnulého tatínka.

Ale zpět k veselejší notě. Vystoupení Vypsané FiXy v Lucerně bylo pro mě posledním koncertem letošní celkem napěchované sezóny. A bylo příjemnou tečkou. Jsem ráda, že tahle parta se těší stále konstantní oblibě a není jen módním výstřelkem. Nejenže je vypsaná, ale je i vyhraná - vše si poctivě odpracovala. Vyprodaná mekka tuzemské hudební scény, ve které ve čtvrtek rozdávala kusy radosti, budiž toho důkazem.