Rozálie Havelková, která si zkráceně říká Rozálie, je zpěvačka, akordeonistka, herečka a tanečnice, která svým nezaměnitelným syrovým projevem a úsměvnou slovní ironií kombinuje šanson s cynikou a romantikou. Pokud vám to příjmení přijde povědomé, nemýlíte se - jedná se o dceru Ondřeje Havelky, zpívá i v jeho Melody Makers. I přes to, že jí je pětadvacet let, zkušeností má na rozdávání. To se odráží i do její tvorby a kousavých životních příběhů, které píše sama stejně jako její osud.

Charismatická muzikantka, která se díky hudebnímu nástroji a ráznému projevu nejspíš neubrání přirovnání mladší Radůza, vydala 11. listopadu své debutové album "Korzetiér", které jí ještě ten den pokřtil herec Jaroslav Dušek. "Korzetiér je muž, který vyrábí korzety. Píseň je inspirována mou zkušeností s jedním takovým korzetiérem, který v jisté fázi našeho vztahu začal pomalu, ale jistě utahovat šněrování a já se začala dusit," vysvětluje Rozálie metaforu v názvu.

"V korzetiérovi vidím uzurpátora, korzet je pro mě metaforou vztahu. Když si korzet poprvé nasadíte, cítíte se v něm moc dobře, jste okouzlená tím, jak vám pěkně objímá trup a jak pěkně vypadá. Vzápětí ale zjistíte, že se v něm nedá moc hýbat, že vás kostice dloubají do žeber, a čím déle ho nosíte, tím víc se opotřebovává a rezne. Stejné je to i se vztahem. Když láska vybledne, časem zjistíte, že vás vztah vlastně jen omezuje," dodává autorka.

Na natáčení čtrnáctipoložkového alba plného metafor a vztahových záležitostí se podílel relativně úzký tým spolupracovníků. Rozálie Havelková tvořila především s Janem Balcarem, který ve dvou písních hraje na kytaru. V pár skladbách se objeví kontrabas Petra Tichého, v jedné zazní flamenková kytara Filipa Zubáka nebo akordeon Michala Mihoka, který je zároveň zpěvaččiným učitelem na tento instrument.