shop.musicserver.cz
Sam Lee - Největší poctou je mít publikum

Sam Lee - Největší poctou je mít publikum

Vydáno: 08.10.2022 09:10 v sekci Rozhovory - David Věžník | foto: Cooking Vinyl

Říká o sobě, že je víc aktivistou než hudebníkem. Miluje Česko, Prahu nevyjímaje, a už v úterý 11. října se do metropole vrátí, aby fanouškům opět předvedl své pojetí starých britských lidových písní. Popovídali jsme si o jeho přístupu k muzice, o slavících, ale i o queer umění nebo změnách klimatu.

(Se Samem jsme si povídali prostřednictvím videohovoru. Působí tak upřímně a přátelsky, že jsem si dovolil při přepisu z angličtiny zvolit tykání. - pozn. aut.)

Sam Lee
© Andre Pattenden
Na první pohled působíš tak nějak plaše, něžně, skoro jako kluk od vedle. Člověk by neřekl, že máš za sebou koncerty po celém světě a na poličce nějakou tu cenu. Považuješ se za slavnou hvězdu? Poznávají tě třeba lidi na ulici?

(smích) Vždycky jsem překvapený, když mě někdo pozná, a mám z toho radost, ale sám sebe považuju za obyčejného chlapa.

Takže se nebráníš rozdávat autogramy, dělat selfíčka, ...

Rozhodně se nebráním, dělám to fakt rád.

V jednom z rozhovorů jsi prohlásil, že víc než muzikantem jsi aktivistou. Jak by Sam Lee vypadal, kdyby to bylo naopak - kdyby byl víc muzikantem než aktivistou?

Ono je to tak, že ten aktivismus je cíl, kterého chci dosáhnout prostřednictvím své hudby. Z toho pohledu jsou vlastně všichni muzikanti zároveň aktivisty - snaží se v lidech aktivovat nějaké pocity, nějakou aktivitu, třeba je roztancovat nebo rozezpívat, pobavit nebo rozesmutnit. Cíl mé hudby je jediný: probudit v lidech povědomí o svých vztazích. O vztazích, které mají s vlastním srdcem, se svou zemí, s přírodou. Můj aktivismus se tak promítá to písní, ale stejně tak se může promítat do mých vyprávění nebo do článků. A všechny tyhle věci tvoří dohromady to, kým jsem, takové portfolio mého života.

Když poslouchám tvoje alba, vnímám posun ve zvuku od elektroničtějších nahrávek směrem k akustice...

(úsměv) Je to legrační, protože na deskách nepoužívám elektroniku - všechno jsou to akustické nástroje. Ale máš svým způsobem pravdu, na posledním albu jsem se snažil zdůraznit úspornější akustický zvuk - piano, kontrabas, housle, trošku elektrické kytary... to byl asi jediný elektronický nástroj, který jsem kdy použil.

Sam Lee & Friends, Colours of Ostrava 2017, Ostrava, 22.7.2017
© Tomáš Parkan / musicserver.cz
Jak tedy bude znít příští studiovka? Kam se posuneš?

Zrovna na ní dělám a jsem asi uprostřed prací. Jsi možná první, komu to řeknu. (úsměv) Stejně jako tu předchozí ji bude produkovat opět Bernard Butler a myslím si, že ve výsledku si budou obě docela podobné. Našli jsme zvláštní společné souznění, ale dost možná bude všecko nakonec jinak, kdo ví.

Jsi známý taky pro svou lásku ke slavíkům. Vzpomeneš si na svoje první setkání s tímto ptákem?

Bylo to už před mnoha lety. Když jsem zpěv slavíka uslyšel poprvé uprostřed noci, doslova mě to odpálilo. Každý rok jsem se pak vracel na to místo a poslouchal. V roce 2014 jsem pak s sebou do lesa vzal partu muzikantů. Přidali jsme se ke zpěvu slavíků svými nástroji a k našemu překvapení ptáci neuletěli, takže to byl takový společný koncert. Hned mě napadlo, že se musím příště vrátit s dalšími hudebníky a publikem a udělat z toho takový rituál.

Čím tě tento pták tak fascinuje? Co ho tak odlišuje od jiných?

Slavík má specifický zpěv. A navíc vnímá člověka a odpovídá mu. Ty vztahy, které vznikají v lesích, jsou doslova magické. No, a pak jsou tu kulturní vazby - slavík se objevuje v mnoha příbězích, mýtech, básních a lidových písních, je to vlastně celebrita.

Za zmínku stojí taky tvoje videoklipy - jsou hodně artové, mnohdy symbolické. Jak moc se podílíš na jejich vzniku? Jsou to tvoje nápady, nebo dáváš režisérům a režisérkám volnou ruku?

V tomhle ohledu jsem control freak. Přínos režiséra je samozřejmě v každém klipu odlišný, ale obecně je myšlenka každého videa moje vlastní. Pocházím ostatně z fotografické rodiny, takže mívám přirozeně určité vize toho, jak by měl snímek vypadat.

Co je na těch klipech - pro žánr, který hraješ - nezvyklé, je určitá queer rovina. Považuješ se za queer umělce?

Ano.

Je pro tebe queer téma důležité? Považuješ to za další součást svého aktivismu?

Neřekl bych, že se vyloženě snažím uvádět v klipech nějaká konkrétní témata, spíš je to tak, že ve filmu se cítím pohodlněji než v hudbě. Jinými slovy - ve videoklipech můžu být víc sám sebou, je to pro mě příležitost otisknout do nich sám sebe. A tak toho využívám k normalizaci různých identit, myšlenek a výrazů týkajících se queer témat. A pak vytvářím jejich asociace k tém starým písním a zároveň ke dnešní kultuře.

Víš o dalších muzikantech, kteří dělají to samé, co ty?

Vím, hlavně v Americe je řada hudebníků, kteří jsou hodně expresivní a otevření k různým sexuálním identitám. Vlastně o tom moc často nemluvím, už proto, že se to moc netýká hudby a já si docela hlídám svoje soukromí. A pro mě je to soukromá věc. Takže když tvořím hudbu, nemyslím primárně na tahle témata, přestože je nepopírám. Rozhodně jsou tu jiní, kteří se jim věnují poctivěji a inteligentněji.

Sam Lee

Sam Lee se řadí mezi nejvýraznější persony současné britské folkové scény. Je to zpěvák, sběratel lidových písni, aktivista, promotér a hybatel folkového revivalu, který svými neotřelými úpravami vdechuje starým lidovkám nový život. Jeho debutové album "Ground Of Its Own" bylo nominováno na Mercury Prize, za skladbu "Lovely Molly" z druhé řadovky získal hlavní cenu BBC Radio 2 Folk Award. V roce 2016 byl jmenován umělcem roku v Songlines Magazine Awards a taky napsal a nazpíval hlavní píseň pro hollywoodský film Guye Ritchieho "Král Artuš: Legenda o meči". Nejnovější studiovku "Old Wow" vydal v roce 2019. Produkoval ji Bernard Butler (ex-Suede) a hostují na ní Elizabeth Fraser (Cocteau Twins, Massive Attack) a Cosmo Sheldrake & Caoimhin O’Raghallaigh (The Gloaming). Každoročně organizuje noční Zpívání se slavíky, o slavících vydal knihu "The Nightingale". Sam je zakladatelem a členem skupiny Music Declares Emergency a úzce spolupracuje s Extinction Rebellion. V úterý 11. října vystoupí v rámci série Earth Music Concerts v pražských Kasárnách Karlín. V doprovodné kapele bude toho večera i zmíněný Butler.

Lidstvo má za sebou docela turbulentní roky, poznamenané především pandemií covidu-19. Jak vnímáš jako muzikant tyhle změny?

Tak o tom bych mohl mluvit hodiny. Vnímám to přirozeně hlavně z pohledu ostrovní scény. Británie si prochází, řekněme, velkou trojkou - brexitem, covidem a teď ekonomickou krizí. Takže umění je v troskách a pro hudebníky, ale i pro organizátory to jsou opravdu krušné časy.

Na druhou stranu třeba v Česku jsem se setkával doslova s euforií poté, co se protiepidemická opatření uvolnila a lidi zase mohli chodit na koncerty...

Tohle se hodně liší místo od místa. Navíc ve chvíli, kdy se všechno otevřelo, chtěli vystupovat všichni zároveň, takže třeba míň populární umělci v téhle konkurenci pak neměli šanci.

Sam Lee
© Frederic Aranda
A když vystupuješ ty, máš raději festivaly, nebo kluby?

To záleží... Miluju festivaly. Znám takové, kde bych klidně strávil celou dobu a kam bych rád zajel, i kdybych tam nevystupoval. A mám i svoje oblíbené kluby, kam se rád vracím. Tou největší poctou je ale mít publikum. A to se liší - do klubu lidi přijdou jen na tebe, zatímco na festivalu jsou fanoušci různých skupin a na tvůj koncert třeba přijdou náhodou. Obojí má ale svoje kouzlo.

Liší se lidi i podle národností? Jsou třeba Češi coby publikum nějak specifičtí?

A jak! Už třikrát jsem hrál na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou a musím říct, že to je jeden z mých nejoblíbenějších festivalů. Tam jsou úžasní lidé, taková organická a šťastná komunita...

Spoluzakládal jsi hnutí Music Declares Emergency. O co přesně se snažíte a čeho jste už dosáhli?

Je to velmi mladá organizace, která se snaží mimo jiné dosáhnout čistých nulových emisí uhlíku v hudebním průmyslu do roku 2030 a propojit celou tuto scénu s povědomím o změnách v životním prostředí. A úspěchy předčily naše očekávání. Připojila se třeba Billie Eilish a používá naše logo prakticky na všem, co dělá. A přidávají se další muzikanti, ale i festivaly a myšlenky našeho hnutí předávají nejen obyčejným lidem, ale třeba i zástupcům vydavatelství a podobně. Všude se dají dělat změny.

Souvisí s tím třeba i takzvaný environmentální žal? Byly tyhle úzkostné stavy, které se u řady lidí nyní objevují, jedním z důvodů vzniku MDE?

Určitě. Těch důvodů ale byla hromada, mohl bych o tom povídat hodiny a hodiny. Vem si třeba to, že podle propočtů expertů je reálná šance, že do roku 2050 lidstvo přestane existovat. Jsme - s prominutím - v prdeli, a já se ptám: Když tohle víme, jak to, že s tím nikdo nic nedělá? Svojí dceři teď nemůžu zaručit, že se dožije mého věku. I proto vzniklo Music Declares Emergency.

Pojďme to raději tedy opět trochu odlehčit. Zmínil jsi, že jsi otec. Jak se to dá skloubit s aktivismem a tvorbou hudby?

Je to žonglování, to potvrdí asi každý, kdo to má stejně. Mám štěstí, že mám ve své práci dostatek volnosti. A navíc mám obrovskou podporu od matky mé dcery. A to je skvělé. Být rodičem je požehnání a mně osobně to přináší radost do mého aktivistického života. (úsměv)

Sam Lee, Folkové prázdniny 2022, zámecký park, Náměšť nad Oslavou, 23.-30.7.2022
© Jirka Polehla / polehla.cz
Kolik je dcerce?

Čtyři a půl roku.

Bude z ní taky muzikantka? Zdědila talent po tobě?

Má v sobě rozhodně hudbu, jako všechny děti. Její matka i já jsme velmi muzikální, tak uvidíme.

Co dělá Sam Lee nejraději, když nemusí dělat nic?

To se mi nestává, mám pořád co dělat. Ale třeba teď přichází ta část roku, kdy je mou nejoblíbenější činností chození na houby.

Vážně? Někde jsem četl, že není mnoho národů, které sbírají houby, že Češi jsou jedním z mála...

Pravda, není to součástí britské kultury, ale v mé rodině a mezi mými přáteli je to velmi rozšířená kratochvíle.

Nedávno jsem narazil na úsměvnou historku, kdy si jeden z kolegů publicistů pronajal při svých cestách pokoj, a nakonec zjistil, že ten pokoj je součástí tvého domu a že ho pronajímáš přímo ty. (Sam se rozesměje.) Propaguješ ho nějak? Něco jako Sam Lee's House nebo tak?

(smích) Byla to tehdy neuvěřitelná shoda náhod, měl jsem na krátký čas volný pokoj a rozhodl se ho pronajímat... Ale bylo to skvělé. Rád na tohle setkání vzpomínám.

Takže pokoj už volný není?

Není, bydlí tu jeden z mých přátel. (úsměv)


NÁZORY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Jana Kirschner - Přestala jsem se hnát za úspěchem
Rozhovory: Jana Kirschner - Přestala jsem se hnát za úspěchem Do příběhu nového alba Jany Kirschner "Obyčajnosti" významně promluvila pandemie. V Londýně žijící zpěvačka totiž trpěla nedostatkem kontaktu se svými blízkými ze Slovenska, které dle svých slov neviděla rok. Tvorba písní pro... čtěte zde
Vydáno: 25.04.2024 15:30 v sekci Publicistika | Rozhovory
Pohled do českých hitparád - 16. týden 2024
Český albový žebříček ovládla Yzomandiasova "Paranoia" První desítka tuzemské albové hitparády zůstává i nadále v obležení rapu pro mladou generaci. Obvyklého lídra Viktora Sheena tentokrát v čele vystřídal Yzomandias s novinkou v podobě EP "Paranoia". Popový prapor drží Mirai a... čtěte zde
Vydáno: 25.04.2024 07:30 v sekci Novinky | České hitparády
Tereza Vítů - Zůstaň 7/10
Video: Někdy potěší, že herečky začnou zpívat. Jako třeba Tereza Vítů ve skladbě "Zůstaň" Když se nějaká modelka, moderátorka, nebo (díky bohu alespoň) herečka rozhodne vedle své hlavní profese pustit také na hudební dráhu, většinou to nedopadne dobře. Devět z deseti podobných pokusů zůstane pouze v naší interní... čtěte zde
Vydáno: 24.04.2024 16:00 v sekci Audio / Video | Video
Nové desky 16/2024 - od Taylor Swift přes Pearl Jam po My Dying Bride
Nové desky 16/2024 - od Taylor Swift přes Pearl Jam po My Dying Bride Aktuálnímu týdnu hudebních novinek vévodí Taylor Swift, nejen ona ale vydala nové album. Rockery a metalisty potěší kromě Pearl Jam i Billy Morrison s deskou plnou hvězd či My Dying Bride. S čerstvou muzikou se hlásí i cellista... čtěte zde
Vydáno: 24.04.2024 10:00 v sekci Novinky | Nové desky
Caleb Landry Jones - Hey Gary, Hey Dawn 10/10
Recenze: Magnum opus. Caleb Landry Jones natočil bezchybnou desku "Hey Gary, Hey Dawn" Bezmála rok a půl po předešlé řadovce "Gadzooks Vol. 2" se americký zpěvák a herec Caleb Landry Jones vrací s dalším hudebním materiálem. Jeho nové album "Hey Gary, Hey Dawn" se ale od těch předchozích přece jen trochu liší.... čtěte zde
Vydáno: 23.04.2024 16:00 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Naživo: Reportáž psaná v katedrále stromů (05.08.2022 15:16)
- Nové desky 23/2022 - od George Ezry přes Carrie Underwood po Nikol Bókovou (15.06.2022 08:00)
- Folkové prázdniny 2021 budou (21.04.2021 17:11)
- Fotogalerie: Skvěle doskládaná mozaika Colours na fotkách (23.07.2017 09:59)
- Naživo: Chlapík, kterého je snadné přehlédnout, ale těžké zapomenout (24.07.2013 05:29)
- Video: The Weeknd - The Knowing (30.11.2011 10:20)
- Video: Nerina Pallot - Put Your Hands Up (21.04.2011 16:25)
- Recenze: Snění o létech devadesátých (14.04.2008 18:00)
- Plánovaný návrat Cocteau Twins se nekoná (17.03.2005 09:12)
- Sólista Brett Anderson zní jako Johnny Cash! (04.02.2004 10:28)

ALBUM TÝDNE 17/2024

Mark Knopfler
One Deep River

Po nejdelší pauze mezi sólovými alby - konkrétně po šesti letech - je tu nezaměnitelný zpěvák a kytarista Mark Knopfler se svou desátou deskou "One Deep River". A jak se dalo čekat, všechno je u něj jako vždy na svém místě, nic se nezměnilo. Díkybohu.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 08.05.
Tate McRae (US) (Forum Karlín, Praha)
So 11.05.
Rammstein (DE) (Letiště Letňany, Praha)
Ne 12.05.
Ari Abdul (US) (Rock Café, Praha)
St 15.05.
30 Seconds To Mars (UK) (Sportovní hala FORTUNA, Praha)
St 15.05.
Willie & The Bandits (UK) (Zasekávák, Praha)
Čt 16.05.
The Matt Schofield Trio (UK) (Palác Akropolis, Praha)
Čt 16.05.
Danny Brown (US) (Roxy, Praha)
Čt 16.05.
Akon (US) (Forum Karlín, Praha)
So 18.05.
King Gizzard & The Lizard Wizard (AU) (Forum Karlín, Praha)
Út 21.05.
Reverend Peyton’s Big Damn Band (US) (Lucerna Music Bar, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Justin Bieber The Prodigy Prince Vladimír Mišík Taylor Swift Queen Adele Kabát Sia U2 AC/DC Rush Beyoncé Bono Mirai Lady Gaga Dua Lipa Liam Gallagher Linkin Park Imagine Dragons
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu