Kdybyste se rozhodli vyrazit na Sziget v příštím roce, určitě si u toho najděte čas na procházku samotným městem. Lázně nebo zoo jsou samozřejmá volba, pokud ale hledáte něco speciálního a jste fanoušci Marvelu (a kdo v dnešní době není?), možná by vás mohlo zajímat, že aktuální seriálový hit "Moon Knight" se sice odehrává v Egyptě a Londýně, nicméně obě místa ve skutečnosti hrála právě maďarská metropole.

Řada scén ze seriálu, v němž v hlavních rolí vystupují Oscar Isaac a Ethan Hawke, vznikala ve zdejším Museum Of Fine Arts, těch míst je ale mnohem víc a jsou po celé Budapešti a občas i v jejím okolí. Na internetu najdete spoustu článků zobrazujících konkrétní lokace a scény, jeden je třeba tady. Samotné muzeum sice není nic moc, dušička komiksového fanouška ale po celodenní túře plné dobrodružného objevování speciálních místeček v interiérech i exteriérech i tak zaplesá. Navíc už byla neoficiálně prozrazena příprava druhé série a celý filmový kolos by se měl do Maďarska vrátit v únoru příštího roku, je tedy nasnadě, že další pozoruhodné lokace do sbírky brzy přibydou.

Ale zpátky na Ostrov svobody. Prvním vystupujícím ve stanu Mastercard byla dvojice Kid Francescoli. Zpěv nebyl špatný, ale jinak tam bylo snad až moc té elektroniky, jediný klasický nástroj byla pouze basa, a tak je dobře, že jako další na hlavní scéně zněl rovněž synth-pop, avšak tentokrát už se živějším doprovodem v podobě celé kapely. A nestál za ním nikdo jiný než norský zázrak, vítězka BBC Sound Of 2018 Sigrid. Slunce svítilo, nad hlavami vzlétalo letadlo a do toho hrála "Sucker Punch". Skvělá atmosféra.

Hodně tomu pomohla i samotná zpěvačka, která vystoupila ve svém typickém outfitu - vlasy v culíku a bílý nátělník jen tentokrát místo riflí doplnily džínsové kraťasy, přece jen bylo horko. Z tváře jí za celý koncert nezmizel široký úsměv, málem by ji člověk podezříval, že bere lekce optimismu od Daniela Ricciarda. A mezi všemi těmi hity, které tak miluje nejen náš šéfredaktor, byl i ten nejaktuálnější, tedy "Bad Life".

Skladba, která patří k tomu nejlepšímu a nejodvážnějšímu, co letos v populární hudbě vyšlo, je speciální jednak šokujícím hostem v podobě Bring Me The Horizon, jednak svým poselstvím. "Není to život na houby, ale jen jeden blbý den," zpívala někdejší předskokanka Maroon 5 i George Ezry v Maďarsku. Škoda jen, že bez mužského vokálu je písnička poloviční.

I přesto to ale byl úžasný koncert. Autorka songu pro film "Liga spravedlnosti" při něm dostala za krásně odzpívanou baladu "Grow" norskou vlaječku od jednoho z fanoušků a skvěle se pobavila, když pětice jejích příznivců vylezla svým kamarádům na ramena a ukázali jí holé hrudníky. Na každém z nich totiž bylo jedno písmenko jejího jména napsáno fixou.

Palaye Royale byli jednou ze skupiny, které na jaře v Praze otevírali po dvou letech koncertní sezónu, která je po dlouhé době už zase plná jmen ze zahraničí. A den po svém už druhém českém vystoupení, na němž oznámili hned to třetí, se přiřítili i na Sziget. Tam prý teprve podruhé zahráli novinku "Broken", přidali se k zástupu těch, kteří měli potřebu nechat zaznít "Seven Nation Army", a v "Dying In A Hot Tub" nechali fanoušky rozsvítit mobily. Divočina, circle pity, refrény. Škoda jen, že měli pod pódiem relativně prázdno. Rock a emo à la My Chemical Romance pro novou generaci to má ale na spíše popovějším a tanečnějším Szigetu vždycky složitější.

"Omlouvám se, pokud vám tady budu krkat, já se dneska strašně přecpala a chvíli před koncertem jsem to zapila spoustou coly, tak mi to teď všude dost bublá," pronesla na hlavní scéně směrem k zaplněnému prostranství prostořeká Anne-Marie, a ledy byly zbořeny. Její upřímnost a absence filtru se podobaly tomu, co o den dříve předváděl Lewis Capaldi, a i zde to bylo ku prospěchu koncertu.

Zpěvačka byla na své poměry velmi komunikativní a snad každý song, který na pódiu vyzdobeném dvěma obřími, průsvitnými medvědy zazněl, doprovázela obsáhlým povídáním o jeho vzniku. "Spousta mých skladeb je o špatných zkušenostech s chlapama a věřte mi, měla jsem jich hodně," prohlásila například, než spustila "Tell Your Girlfriend", píseň o zadaném muži, který jí posílal nevhodné smsky.

Kromě toho ale také ve světové premiéře zahrála dvojici "Psychopath" a "Better Off". Ano, dnešní doba je plná mladých, blonďatých holek, které zpívají rádiový pop a které by to jednou chtěly dotáhnout na úroveň Rihanny nebo Beyoncé. A pokud máte trochu problém od nich Anne-Marii rozlišit, koncert to spolehlivě vyřešil.

"Mívala jsem depky ze svých krátkých nohou a obličeje, a tak jsme s Edem Sheeranem napsali 'Beautiful'. Jestli nevíte, kdo to je, najděte si jeho muziku. Je to takový mladý, začínající zpěvák a zrovna teď nové fanoušky dost potřebuje," řekla s ironií v hlase, zatímco jí na mole přistál klobouk s fixou. Rovnou ho tak podepsala, načež jí tam začaly lítat další věci. "Proboha, co jsem to provedla?" smála se.

Do svého sborově odzpívaného hitu "2002" vklínila útržky někdejších pecek od Britney Spears, Jay-Zho, Snoop Dogga a Lumidee, a náhle svůj skvěle rozjetý set zcela zastavila. V publiku se totiž někomu neudělalo dobře, a tak zpěvačka zaúkolovala zdravotníky a sekuriťáky, aby se o dotyčného postarali, a navedla je přímo k němu.

A aby neztrácela čas, podepsala mezitím další klobouky, nafotila selfíčka na foťák a rozházela je fanouškům zpátky. Stihla také okomentovat všechny vtipné cedule v davu a rovněž zavzpomínala na rok 2017, kdy na stejném pódiu hrála ještě coby doprovodná vokalistka Rudimental.

"Zvedněte si prsa, jdeme se fotit," zahlásila, než vystoupení dotáhla do finále hitem "Friends", ve kterém zpívá o tom, že si se svým kamarádem fakt nic nezačne. Byl to úžasný koncert. Zcela určitě ten nejlepší, jaký jsme od ní v posledních letech mohli vidět. Od dob, kdy spolu s Willem Heardem zpívali hity drum’n’bassovým superhvězdám, ušla obrovský kus cesty vpřed a kromě samotné show v Budapešti je podobně respektuhodný seznam umělců, s nimiž už stihla nazpívat duet. Uctivá poklona.

Badbadnotgood začínali jako podpůrná kapela pro rappery, dnes už si vystačí sami. A koho baví instrumentální hudba a sóla na saxofon, přišel si na své. Sziget je ale místo, kde se dějí hlavně nečekané věci. To takhle jdete k hlavní stagei na Tame Impala, a místo toho skončíte na divadelním představení.

Loutková hra v podání Vietnam National Water Puppet Theatre vychází z tamějších tradic a pověstí. Před typickým vietnamským obydlím se nacházel bazének a v něm plavali nejdříve draci, kteří po sobě plivali vodu. Pak je vystřídaly kachničky s loutkami, na které zaútočila vodní kočka, a strhla se bitka. Samotní herci hromadně ovládali loutky loutky v podobě buvola nebo labutí, hráli na tradiční nástroje nebo ukazovali, že k vodění loutek můžete krom rukou zapojit také nohy. Velké ovace asi nejsou na místě, nicméně to bylo velmi pozoruhodné dílo, jaké v normálním světě mimo samotný Vietnam asi jen tak neuvidíte. A byl to i další důkaz toho, že Sziget je tak trochu jiný festival.

A přesně totéž lze říct i o Tame Impala, z nichž jsme tak tentokrát viděli jen druhou půlku. Hity jako "Let It Happen" nebo "The Less I Know The Better" jako obvykle doprovázely psychedelické projekce, oproti předchozím turné ale bylo vidět, že zkazky o megalomanství zpěváka a hlavního mozku Kevina Parkera nebyly přehnané.

Nad muzikanty totiž visel obrovský prstenec, který sloužil jak jako další prostor pro projekce, tak jako zásobárna dýmu, případně také jako úchvatný světelný zdroj pro podporu už tak exponované a mnohými kytarovými efekty napumpované hudby. Prstenec se zároveň v průběhu show různě posunoval, nakláněl, stoupal ke stropu a zase klesal. Skoro to vypadalo, jako by na Sziget z Austrálie přiletěli ufoni. Pro milovníky nových technologií a koncertního vybavení budoucnosti lze jejich show určitě doporučit, bylo by ale fajn, kdyby se frontman zase zavřel do studia a složil něco lepšího, než byla poslední řadovka "The Slow Rush".

Z vystoupení Caribou utkvěla hlavně vzpomínka na fanouška, který na něj přišel v nemocniční košili a na věšáku měl kapačku, z níž mu do těla putovalo pivo. To bude zdravé asi jako skok ze skály. Na podobné hudební notě pokračoval na stejném místě i Jon Hopkins, oproti německému festivalu Ment před pár lety ale přivezl poměrně chudou show, a tak dostal přednost stan Magic Mirror.

Kouzelné místo tentokrát sloužilo jako stage umožňující předat své názory a hudbu umělcům a umělkyním z Ukrajiny. Naplno to využila formace Ragapop, která svůj set zahájila četbou textu, v němž upozorňovala na nebezpečí z ruské strany, dezinformační scénu a žádala o peníze na vyzbrojení modro-žluté armády. Své spíše alternativněji znějící písně pak doprovázela překladem do angličtiny, který běžel za nimi.

Na druhé straně ostrova mezitím hrála skupina Basket Case, údajně ta nejlepší revivalová kapela z Maďarska, která hraje, jak název napovídá, hity od Green Day. A nutno říct, že to na poměry revivalů vážně nebylo zlé. Vůbec poprvé jsme tak měli možnost vidět crowdsurfery, mezi nimiž byla i slečna na vozíku, v korunách přilehlých stromů tančili lidi. A "Green Day"? Ti mezi songy rozdávali, ehm, samolepky.

O pár desítek metrů vedle už to ale začal roztáčet Steve Aoki. Jeden z nejslavnějších DJů světa svůj set pojal jako bláznivý program, kde se může stát úplně cokoliv. A tak třeba do rozjíždějícího se EDM mixu náhle pustil titulní skladbu z "Titanicu", během níž běžely na projekci záběry Leonarda DiCapria a Kate Winslet na přídi lodi, jen místo svých obličejů měli ten jeho. V obou případech. A jen o moment později tam byly obrázky bitvy Pokémonů, pukající popcorn a z písniček si tam podávali pochodeň Icona Pop s Abbou a Nirvanou. Bizár.

Sám Aoki u toho běhal bez trička po stole, a zatímco své svršky házel fanouškům, o jeho pultík se mu staral pomocný DJ. Ze svých vlastních skladeb ale kolem půl třetí ráno nehrál skoro nic, proto jsme jeho program opustili předčasně. Až později jsme se dozvěděli, že to hlavní lákadlo přišlo teprve posléze. To se totiž Aoki dal do svého oblíbeného házení dortů do obličejů nadšených fanoušků. Tak snad zase někdy příště.

Šestý a závěrečný den by měl patřit převážně Arctic Monkeys. Ty by měli doplnit například Inhaler, Holly Humberstone, Fontaines D.C., Clutch nebo Claptone. Naopak účast už kvůli nemoci odřekl Sam Fender.