Pojízdný metalový cirkus skrytý pod názvem MorbidFest přivezl kromě I Am Morbid i dvě již mnohokrát prověřené jistoty: polské černokněžníky Hate a rakouské pekelníky Belphegor. Předskočila jim nadějná partička Critical Mess. Deathmetalová úderka vedená frontwoman jménem Britta si po mém sestupu do sklepení pražského Futura zrovna balila nástroje, ale reakce na její set byly vcelku spokojené.

Hate vydali vloni jednu z nejvýraznějších tvrdě metalových desek roku. "Rugia" potvrdila jejich pozici jedné z nejkvalitnějších black-/deathmetalových kapel pocházejících z Polska a jejich hudba slušně nakopávala i naživo.

Set ve svižném tempu, která bez zbytečných prodlev pral do publika jednu skladbu za druhou, byl agresivní, nekompromisní, ale neztrácel atmosféru nastolenou úvodním, až hypnotickým intrem, o které se postaral bubeník Nar-Sil. Drobným zaváháním byl pravděpodobně předčasný odchod z jeviště a urychlený návrat na dalších dobrých patnáct minut muziky. Na přídavek to úplně nevypadalo.

Belphegor. Jsou tu často a jejich temné divadlo už trochu přichází o prvek překvapení. Mocná gesta, pózy, kozí lebka, plameny, hromada serepetiček na pódiu, chladně mrtvolné modrozelené svícení. Mnoho se toho už roky nemění. Táhne to ale pořád, triček těchto salcburských heretiků byla v publiku spousta, reakce davu ve slušně naplněném pražském klubu bouřlivá.

Mít možnost vidět společně na jednom pódiu Davida Vincenta a Petea Sandovala, navíc se setlistem opřeným o připomínku legendárního alba "Blessed Are The Sick", které slaví 31 let od vydání, to je příležitost z kategorie jedinečných. Nástup I Am Morbid byl oproti předchozím vystupujícím až nečekaně civilní. Žádné rekvizity, žádné masky, jen ústřední trojice oděná do kůže a drobný bubeník schovaný za rozměrnou bicí soustavou. I muzika se obešla bez gest a póz.

I Am Morbid odehráli soustředěný set. Aby ne, tihle otcové zakladatelé death metalu si libují v ostrých tempech a náročných instrumentálních pasážích neutuchající intenzity. Svou roli bezpochyby hrála i dvouletá pauza způsobená pandemií: tak očividná touha a nadšení z toho, že opět stojí před lidmi na pódiu, se u těchto zasloužilých pardálů nevídá tak často.

A téměř plné Futurum bylo touhle nesmírně charismatickou partou jak uhranuté. Hudba Morbid Angel nezestárla a je i po více než třech dekádách relevantní. A je dobře, že občas se najde příležitost, kdy může zaznít v podobě tak moc blízké originálu. I když, blízké… Jestliže jsou v kapele dva původní členové, tak je to vlastně originál, ne?