Nechápejte to špatně - i když si z Bryana Adamse můžou kritici utahovat, že je pořád stejně předvídatelný, dělá tklivé balady a že poslední opravdu světový hit vydal v roce 1998 ("Cloud Number Nine" a "When You're Gone" z alba "On A Day Like Today"), stejně ho mám vlastně pořád rád. Na scéně už je zasloužilým veteránem. Funkčním veteránem, nutno říci. Vždyť jeho debut je z počátku osmdesátých let minulého století a novinka "So Happy It Hurts" je už jeho patnáctým studiovým počinem.

Celou dobu si jede svoje a není důvod očekávat nějaké novoty. Otázka je, zda potěší své fanoušky (ano) a jestli zůstane některá z nových písniček v playlistech komerčních rádií (ne). A pro pořádek dodejme, že skoro současně vychází také Adamsův soundtrack k muzikálu "Pretty Woman". Bryan se tedy během lockdownu nechtěl nudit.

Oproti tři roky starému předchůdci "Shine A Light" se na aktuální desce drží jen kytar (v tandemu s producentem Muttem Langem to asi ani nešlo jinak) a nejsou zde skoro žádné úkroky k tanečnímu popu, jakým byla právě titulní skladba z alba minulého. "So Happy It Hurts" má znít - a zní - optimisticky, vždyť to má být jakési vykročení z trudné doby ve stínu pandemie covidu-19, kdy byla živá muzika přiškrcena a lidé se potkávali jen ve virtuálnu. Adams si tedy natočil čerstvé songy k návratu na pódia ("On The Road") a k normálnímu životu a nezabývá se žádnými těžkými tématy.

Titulní vypalovačka je typickou ukázkou jeho schopnosti napsat odpichovou chytlavou věc, která bude skvěle znít na koncertech (mimochodem - už je zpět na turné). V "I've Been Looking For You" se vrátil ke svěžímu rozpustilému rockabilly (úplně stejně jako v "You Belong To Me" z osm let starého vydařeného alba "Get Up"). Trochu na sílu je stylizace do ukrutně drsného rockera ve dvojici písní "Kick Ass" a "I Ain't Worth Shit Without You". V první zmiňované navíc nelze přeskočit otravné minutu a půl dlouhé intro namluvené Johnem Cleesem - a to říkám jako fanoušek Monty Pythonů.

"Let's Do This" je sice příjemná, ale ruku na srdce, je to odvozenina z dávného hitu "Let's Make A Night To Remember". Nejlépe tak uchu zní "Never Gonna Rain", co ze skoro ordinérní nudy překvapivě vyroste ve skvělý song, a poslední "These Are The moments That Make Up My Life". Ta by klidně mohla být v závěrečných titulcích nějakého feel good filmu. No, a kdyby přece jen někdo toužil po onom typickém adamsovském slaďáku, jeden pokus tu je: "Always Have, Always Will" a díky jemně šlapavému rytmu to nezní špatně.

Bonusovým bodem hodnotím účinkování Bryanovy mámy v klipu "So Happy It Hurts"!