Texty Insanie jsou zejména na posledních albech, novinku nevyjímaje, propracované a co do četnosti slov velice obsáhlé. Až si říkám, jak je možné to uzpívat…

Poly: Zas takovej kulomet to není, dělám si texty přímo do pusy tak, abych stíhal vyslovovat. Ale je fakt, že svižnou kadenci zpěvu mám rád - rytmicky to nakopne celou písničku.

Pamatujete si je všechny, nebo se je před turné po sestavení setlistu učíte znovu?

Poly: Když delší dobu nehrajeme, texty pochopitelně tu ta tam vypadávají z paměti a je nutné si je osvěžit. My máme v playlistu nějakých pětadvacet písniček, to není takový drama.

Stává se vám při koncertech, že vám nějaký takzvaně vypadne?

Poly: Jasně, běžně. Občas zapomenou i ruce, co mají hrát. Naštěstí jsou to zatím jen krátká okna, kterých si většinou nikdo nevšimne, a myšlenky navážou zase v pořádku o kus dál.

Letos budete slavit neuvěřitelných třicet pět let. A nová řadovka je pro fanoušky nepochybně tím nejlepším dárkem. Plánujete i nějaké další oslavy?

BlackDrum: o tom stále vedeme diskuze. Asi nějakou oslavu brněnským koncertem uděláme letos v zimě, ještě se musíme pořádně domluvit. Momentálně to není na pořadu dne. V současnosti nám stačí lítání kolem nové desky.

Vnímáte, jestli se za tu dobu nějak zásadně změnila vaše fanouškovská základna?

BlackDrum: Mně ani nepřipadá, že by se nějak výrazně změnila. Věkově je to směs od puberťáků až po starce, vyznávající různé hudební směry a odnože. Nejsme muzika, která se radikalizuje na určitou odnož, proto ta směsice.

Necítili jste někdy potřebu nebo chuť vyjít z undergroundové klubové scény směrem k mainstreamu? Má Insania potenciál plnit haly?

Poly: Potenciál těžko a vlastně ani chuť. Něčemu takovému musíš jít naproti, což my neděláme. Já osobně se cítím nejsvobodněji v klubech, kde si vystačíš s vlastními silami. Ne že bych se bránil větším koncertům, ale jezdit s vlastním PA systémem, s vlastními světly a týmem techniků, to nemám energii budovat, to by celé muselo vzejít od někoho jiného. Vlastně obdivuju skupiny, které se do něčeho takového pustily. A myslím, že Insanii sluší ten kultovní status kapely, která není pro masy.

Poly je mimo jiné oceňovaným překladatelem. Nezvažovali jste některé texty přetextovat i do angličtiny a zkusit štěstí za hranicemi?

Poly: Tak tuhle otázku bych s dovolením zvednul já. Insania byla od začátku hlavně anglicky zpívající kapela. A to právě proto, že jsme jezdili hrát ven a v rámci možností naše muzika šla přes menší nezávislá distra do zahraničí. To, že jsme objevili kouzlo i výzvu češtiny, to bylo postupným vývojem - chceme zpívat pro lidi tady, a to jazykem, kterým se spolu bavíme a který tu všichni společně rozvíjíme a kultivujeme. Od "Rock'n'Freud" z roku 2007 už jsou všechna alba kompletně zpívaná česky.

V roce 2019 vám vyšel "Kacířův kancionál". Tehdy jste si přáli, aby si na sebe toto nákladné a vizuálně propracované dílo alespoň vydělalo. Povedlo se? Nebo kniha dokonce předčila vaše očekávání?

Poly: Velmi brzo se ukázalo, že je to nereálné, a my jsme s tím dnes už smíření. Důležité je, že se podařilo vydat mimořádnou knihu, která dokáže okouzlit i lidi, kteří o Insanii v životě neslyšeli.

Máte s ní ještě nějaké plány, nebo jde již o uzavřený projekt?

Poly: Kniha má skrytý obsah, který se dá zobrazit pomocí free aplikace pro smartphony a který se dá průběžně doplňovat. Proto nikdy nebude definitivně dopsaná. Máme připravenou druhou vlnu animací, videí a grafiky, kterou do ní doplníme během pár měsíců. Jde o zábavná, svatokrádežná a provokující dílka často s erotickým nábojem. Postupně takhle zaplníme v knize všechny stránky, které čtenář může pomocí telefonu rozhýbat.

Nezvažovali jste vydat i biografickou publikaci o skupině? Přece jen má Insania bohatou a zajímavou historii.

Poly: Zatím o tom neuvažujeme. Pořád ještě nás víc baví dělat hudbu než psát a vydávat knížky. Myslím, že na dohledávání faktů a fotek týkajících se kapely bohatě stačí internet.

Vaše texty mi připadají až komiksově teatrální. Ostatně určitý komiksový vizuál má samotný přebal. Jak tento nápad vznikl? Jste fanoušky komiksů?

Poly: Ten vizuál hezky ilustruje povahu textů, které jsou trochu gangsta, ale zároveň koušou a škrábou a mají nadhled. Jakmile jsme se shodli na názvu "GRRRotesky", bylo jasné, že chceme ty dvě polohy (grotesknost i brakově-komiksové citoslovce vzteku) dostat i na obal. Já osobně miluju komiksy v takové té pokleslé noir formě - plné padouchů, smrti a tak.

Kdo je autorem přebalu?

Poly: Radek Mauer aka DNT2. Je autorem vizuálů k posledním čtyřem albům i ke všem videoklipům. Tuhle grafiku pojal jako plakát na němé horory z dvacátých let.

Vaše hudba se neustále vyvíjí. Pamatuji si, že jsem vás poprvé zaregistroval v jednom hudebním pořadu na České televizi, kde pouštěli klip z vaší tehdy aktuální a dle mého přelomové studiovky "Rock'n'Freud". Vnímáte vy některé své desky za zásadnější než jiné?

BlackDrum: Pro mě osobně bylo více přelomové album "Kult hyeny", kde jsme více začali experimentovat s klávesami a dalšími zvuky a kde jsme hlavně už začali dělat důkladnou předprodukci. Pár lidí to nemohlo překousnout a naopak více lidí tuto přidanou hodnotu ve zvuku uvítalo.

Jste ke svým starším nahrávkám někdy i kritičtí, nebo je pokládáte vždy za poplatné době vzniku?

BlackDrum: Tak určitě bychom ty věci dnes zahráli a natočili jinak. Ale to asi každá kapela. Jsme myslím více kritičtí než naši někteří fanoušci, kteří naopak starší věci vnímají jako to nejlepší, co jsme kdy udělali. (úsměv)

Právě kolem alba "Rock'n'Freud" mi vaše texty přišly hodně mystické, postupně jste na dalších řadovkách více popichovali náboženskou tematiku, ale nyní se mi zdá, že hlavní náplní je určitá kritika reálného současného světa.

Poly: Fascinuje nás aktuální svět kolem nás a baví nás lecčemu z toho se pošklebovat. Je pravda, že dřív jsme byli víc temní, ale v posledních letech se bereme čím dál míň vážně a nebojíme se rýpat a provokovat ani tam, kde nám to může vynést hromadu hejtů.

"Placatej svět" vnímám jako úšklebek nad šířením fake news. Zejména v posledních letech muselo být toto téma velkým zdrojem inspirací…

Poly: Jasně. Největší inspirací ale tady byli stoupenci kreacionismu, teorii o placaté zemi, přednáška pana Hájka (poradce expremiéra Klause) "Nepocházím z opice" a hrstka dobrodruhů, co se vypravila z Itálie na bárce hledat konec světa. Tohle všechno je tak silný palivo, že nebylo možný o tom neudělat ironickou písničku.

První ukázkou z čerstvé kolekce byl singl "Haka starýho Nicka". Inspirovali jste se někým skutečným, nebo jde jen o zobecňující parafrázi?

Poly: Starej Nick, to jsou všichni ti frustráti, co do sebe každej den obrátí flašku, doma z plezíru zmlátí ženu a hlavně mají pocit, jak je k nim svět nespravedlivej. Takže nakonec vezmou bouchačku a jdou vystřílet školu nebo nemocnici, aby měli posranej život i ti ostatní.

Stalo se, že jste během nahrávacího procesu některou skladbu z desky vyřadili, nebo jdete do studia už s finálním tvarem nahrávky?

Poly: Před posledními čtyřmi alby jsme vždy dělali důkladnou předprodukci, takže do profi studia už jedeme pořídit finální nahrávku s dotaženým materiálem, ve kterém je předem jasná každá nota. Hromada odpadu ale vzniká při samotném skládání. Tam vypadne hodně nápadů a hodně nedokončených torz písniček.

Kromě "GRRRotesek" vám na vinylu vyšly také starší desky "God Is Insane… Join Him!" a "Trans-Mystic Anarchy". Museli jste nějak upravovat jejich zvuk, nebo jste nechali ten původní?

Poly: U obou se dělal remastering speciálně pro tuto vinylovou reedici. LP "God Is Insane… Join HIm!", které vyšlo před Vánocemi, remasteroval Ecson Waldes a podařilo se mu ten zvuk hezky nafouknout.

Jste sami fanoušci vinylů?

Poly: Největší fanoušek vinylů je u nás Tudy, ten je vyloženě sbírá, ale máme je rádi všichni. Já jsem je vždy preferoval už jen proto, že v tom velkém rozměru vždy líp vynikal vizuál a další grafika.

V roce 2018 mě zaujal projekt Poly Noir, pod jehož hlavičkou vyšly tři songy. Ale od té doby nic nového nepřibylo. Bude mít nějaké pokračování?

Poly: To je taková moje slabost, mě tahle poloha moc baví, ale zatím na to není prostor. Přednost dostalo nové album Insanie, to je pro mě priorita.

Mluvím o něm proto, že mi ho připomněla westernem nasáklá skladba "Hvízdání", která z alba trochu vybočuje a podle mého ho svou klidnější atmosférou skvěle zakončuje.

Poly: Ano, tam jakási westernová poloha je a ta písnička by fungovala i bez metalových kytar a rytmiky. Dali jsme ji schválně na závěr, kde plní takovou zajímavou funkci… jako by odváděla celý to ironicky pojatý album do trochu znepokojivějšího tónu.

Mají členové Insanie i nějaké další vedlejší hudební projekty?

Poly: Dřív tu a tam vlastně všichni až na mě někde hostovali nebo působili v takových příležitostných formacích. Dnes už se spíš snažíme dávat maximum Insanii. Ale Tudy občas složí hudbu pro rozhlasovou hru.

BlackDrum: Kdysi jsme s Klímou vytvořili jistou opileckou věc s názvem Kafilerik Mortůra. Vznikla i nahrávka a jeden koncert. To jsme ještě měli čas na blbiny. (úsměv)

Chystáte nyní nějaká další videa k novým songům?

Poly: Teď právě měl premiéru videoklip "Vytěsňuju", ale máme roztočený klip ke skladbě "Placatej svět", který by mohl být hotový v květnu… a pak bychom chtěli natočit ještě minimálně jeden klip. Všechno záleží na prostoru, který na to budeme mít, protože zatím je to kolem propagace "GRRRotesek" docela náročný. A musíme poděkovat našemu vydavateli Smile Music, že se nám opravdu věnuje a se spoustou té práce nám pomáhá.