Honza Homola si odskočil od kapely Wohnout, která letos slaví 25 let a vydala desku "HUH!", a pokračuje ve své sólové tvorbě (dříve vystupoval jako Homolka Tobolka a vydal již dvě řadovky). Od roku 2012, kdy vyšlo album "Čarovánky", nechal sólovou tvorbu spát a pustil se do malování obrazů. V době lockdownu, kdy se skupinou nekoncertoval, se začal učit hrát na housle. A když se vše pospojovalo, vznikla z toho nová skladba "Barvy". Jako hosta si přizval všudypřítomnou violoncellistku Terezii Kovalovou.

"Písničku jsem složil tak nějak spontánně na chatě mého kamaráda, když jsem v harampádí našel starou kytaru a snažil se ji rozehrát. Kompletní zvuková a obrazová realizace pak vznikla v mé Myslivně 332, což je multifikční domácí studio, ve kterém trávím veškerý pracovní čas. Cellistku Terezii jsem do písničky pozval, protože už jsme na nějaké spolupráci byli dohodnuti nějaký čas. A teď to přišlo!" vysvětluje autor.

Song je hraný na víc než sto let starou kytaru vídeňku. Výsledek je komorní, až intimní, text popisuje Homolův vztah k milovaným činnostem ("Aby každej tady pochopil, že barvy jsou jako krev... aby svět byl od barev!"). Je jiný, než jaké známe od jeho domovské formace, a je z něj cítit, že vznikl tak nějak samovolně. Cením i hru na housle, ve které se taky Honza našel a chce se v ní zdokonalovat. Zda skončí u jedné skladby, nebo se můžeme těšit na další počin, ukáže čas.

7/10