Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Richard Krajčo (Kryštof) - Když je písnička dobrá, nezáleží na tom, kdo ji zpívá

Richard Krajčo (Kryštof) - Když je písnička dobrá, nezáleží na tom, kdo ji zpívá

Vydáno: 08.10.2021 08:00 v sekci Rozhovory - Josef Martínek | foto: Jaroslav Fikota

Album "Halywůd" vydává skupina Kryštof šest let po předešlé řadovce "Srdcebeat" a znovu je plné radostných melodií. V textech se však Richard Krajčo dotýká i aktuálních společenských témat. "Během období koronaviru jsem pociťoval, jak moc nechci o některé věci přijít," vysvětluje v rozhovoru.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Vaši novou desku, vycházející 8. října, provází téma hollywoodských snů. O čem momentálně sníš ty?

Spoustu svých snů jsem si už splnil. Po koncertech na fotbalovém stadionu na Strahově jsem přemýšlel, jestli jsem neztratil svůj hnací motor. A došel jsem k tomu, že vše, co dělám, mě musí hlavně činit šťastným. A pak je jedno, jestli hraji pro 40 tisíc lidí na vyprodaném stadionu, nebo pro 300 diváků v klubu či v divadle. Každý okamžik svého života chci prožít tak, aby mě naplňoval.

Kryštof - Halywůd
© Universal Music
Svůj "Halywůd" jste symbolicky situovali do oblasti Ostravy, odkud pocházíte. Říká se, že Moravskoslezský kraj je tvrdý a nikdo v něm nedostane nic zdarma. Jak těžké je dovolit si v něm snít?

Člověk musí mít sny - a ještě víc to platí právě v prostředí, které je vůči nim možná trochu skeptické. Je pravda, že to vyžaduje intenzivnější vůli, aby bylo možné prorazit pomyslnou bariéru. Beze snů, vůle, cesty a cíle totiž nedosáhneš ničeho. Rodný kraj dnes vnímám nejen jako svou domovinu, jsem mu zároveň vděčný za to, že mi umožnil si za svými sny jít. Dal mi tím vlastně svůj dar, protože mě nutil chtít dokázat, že to jde. A že dobré může být nejen to, co se děje v Praze a okolí.

Na obalu alba je zachycena halda Ema, ostravský kopec stojící na odpadu z tamních dolů. Vážou tě k tomuto místu, ze kterého je prý krásný výhled na celé město, nějaké osobní vzpomínky?

Pro nás všechny má halda Ema osobní význam, každý z nás se tam byl podívat. Říká se jí český Vesuv, my říkáme, že je to naše nejvyšší hora, náš klenot, symbol Ostravy. Doly k nám vždy patřily a nikdy nám je nikdo neodpáře. Dnes už je Ostrava úplně jiné město než kdysi, ale stejně na ni spousta lidí kouká skrz prsty a říká, že je to město černé a plné špíny. A hodně místních si to stigma nese s sebou a myslí si, že se odtud dá jen stěží někam propracovat. Já tento názor nesdílím - naopak si myslím, že i Ostrava může být tím Hollywoodem. Celá kapela tam zůstala, a přesto žije svůj hollywoodský sen. Pro nás zkrátka nese halda Ema hned několik symbolů - proto jsme právě na ni umístili nápis "Halywůd". Ten jsme úmyslně napsali tak, jak by ho napsal každý Ostravák.

Na "Halywůdu" se nepodíleli američtí producenti Yaron Fuchs a Ido Zmishlany, kteří s vámi pracovali na předešlých deskách. Bylo to vinou covidu a složitějšího cestování, nebo se zkrátka spolupráce s nimi vyčerpala?

Původně jsme měli celé album nahrávat ve Francii. Zamluvili jsme si studio 150 kilometrů jižně od Bordeaux, asi pět kilometrů od nádherné pláže. Chtěli jsme zde strávit tři týdny času, covid nám to ale zhatil. A zhatil nám i to, s kým bychom pracovali. Když bylo jasné, že zůstaneme doma, přesně jsem věděl, s kým chci které písničky udělat.

Kryštof
© Petr Hrubeš
Na ty s retro zvukem jsem oslovil Martina Šebestíka alias Armina Effenbergera, jehož Cartonnage považuji za asi nejvíc retro kapelu, jaká u nás kdy byla. Kytarové songy jsem chtěl dělat s Lukášem Chromkem, se kterým jsem jako s producentem pracoval už na písničce "Srdce nehasnou" pro Karla Gotta. Dále se zapojili fiedlerski a Ondřej Žatkuliak. Zahraniční doteky ale na desce přece jen jsou, "Hned teď (pojď být světlometem)" dělal Angličan Yoad Nevo, "Vánoční" se míchala také v Anglii. Nevylučuji, že se ke spolupracím s mezinárodními producenty do budoucna vrátíme, ale už jsme si je vyzkoušeli. Potkalo nás to v době, kdy nás to mělo potkat, a teď jsme se vydali zase jinou cestou.

Na předešlou řadovku "Srdcebeat" z roku 2015 navazuje novinka tím, že je vesměs optimistická a plná energických písní. Zažíval jsi šťastná léta?

Období koronaviru přineslo do našich životů spoustu doteků. Pociťoval jsem v něm, jak moc nechci o některé věci přijít, jak moc chci intenzivně prožít každý okamžik. I doma jsem chtěl žít na plné pecky. Třeba v písni "Vohul basy" zpívám o tom, že děkuji svojí ženě za každé rande v obýváku a za každý společný hřích. Na desce jsou i songy "Chci žít" a "Šampioni", do kterých jsem naopak vložil trochu vzdoru. Popisuji v nich všechno, co se ve mně dělo - a nemusí to být podle mě nutně zpracováno do smutné písničky, spíše se to snažím ze sebe dostat energicky, vykřičet to na povrch.

Zrovna "Šampioni" působí jako skrytý protestsong. Zdá se, že zde trochu narážíš na všemožné zákazy, vyhlašované pro údajné vyšší dobro…

Jsem rád, když si někdo ty texty poslechne a přemýšlí o nich. Když jsme totiž vydali singl "Halywůd", zarazilo mě, že se snad nikdo nezamyslel nad sarkasmem, který jsme do slov ukryli - nad tím skutečným, co je zabaleno do třpytivého obalu. "Šampioni" si to s sebou nesou také. Měl jsem občas pocit, že příkazy schovávané za vyšší dobro nám chtějí vzít to, co máme rádi, to, co nás lidi dělá lidmi - radost, emoce, setkávání, objímání, zkrátka sociální život, který jako lidské bytosti potřebujeme.

Písně "Šampioni" a "Chci žít" tedy vznikly v posledním roce a půl, v době koronavirové?

"Šampioni" ano, "Chci žít" jsem napsal už před covidem. Ta spíše reflektuje to, jak nám neustále někdo diktuje, jak máme žít a co je správné. Koronavirem se to pouze prohloubilo. A netýká se to jen médií, pociťoval jsem to ze všech stran. Schováváním se za vyšší dobro jsme ztratili toleranci k odlišným názorům - ty jsme hodili do škatulky fake news či čehokoliv nepohodlného. O tom je "Chci žít".

O skladbě "Vohul basy" tisková zpráva uvádí, že "svou atmosférou připomíná tvorbu světové superstar The Weeknda". U singlu "Halywůd" zase někteří lidé psali v diskuzích, že jim evokuje Post Malonea. Baví tě a inspiruje současná pop music?

Možná v té tiskovce spíše mělo být napsáno, že nás inspirovali Limahl s "Nekonečným příběhem" a taky Michal David a Dalibor Janda se svým "Hurikánem". (smích) Jen by to asi neznělo tak cool a tak trendy. Vůči těmto dvěma muzikantům se totiž určitá část společnosti vymezuje, přitom tady nesmazatelně zanechali svůj hudební otisk. A myslím si, že kdyby zrovna Michal David v osmdesátých letech působil někde jinde než v České republice, tvořil by stejně a stala by se z něj velká hvězda světového formátu. Inspirace je spíše tam. A tam - v období osmdesátých let - zřejmě čerpal i The Weeknd. Takže bych neřekl, že jsme se nechali ovlivnit remakem, byť bezvadně udělaným. Retro návrat mě ale obecně potěšil, z mého pohledu to začalo vynikajícím soundtrackem k seriálu "Stranger Things". My jsme se o retro zvuk pokoušeli už dřív, třeba na "Srdcebeatu" jsme měli písničku "Vysněnokrajina", která hodně inklinovala k osmdesátým létům. Teď se to jen prohloubilo.

Richard Krajčo
© Jaroslav Fikota
Vraťme se ještě k původní otázce - baví tě a inspiruje současná pop music?

Vždy najdeš něco, co tě baví a inspiruje. Samozřejmě že když sleduješ, co vzniká, a zároveň nechceš vydávat osmé "Magnetické pole", pak to na tobě nějaký otisk zanechá. Je ale otázka, nakolik je člověk schopen tyto vjemy implementovat do tvorby tak, aby ho to opravdu bavilo, aby cítil, že je to on. Někdy se to povede, někdy ne a někdy to ani dělat nechce. Takže ano, já současnou hudbu poslouchám a sleduji a někdy si třeba ani nemusím uvědomit, že jsem něčemu blízko - zase taková databanka nejsem.

Ovlivňují tě i tvoje děti a to, co ony poslouchají? V "Blízkých setkáních" Terezy Kostkové jsi mluvil o tom, že jim dáváš novinky vždy poslechnout a stále ještě pro ně vaše hudba není trapná.

Zatím pořád ještě nejsme trapní! Momentálně jsme prý dokonce jediná česká kapela, která se dá poslouchat. (smích) Jsem zvědav, jak dlouho nám to vydrží. Děti díky TikToku konzumují obrovské množství útržkovité hudby. Díky nim jsem si leccos, co mě v tom útržku zaujalo, našel přes Shazam a oblíbil si to. A funguje to i naopak. Nedávno se u nás vzedmula vlna popularity Måneskin, kteří převzali písničku "Beggin’". Ptal jsem se dětí, odkud ji mají, a dozvěděl jsem se, že ji prý zpívají Måneskin. Velmi se divily, když jsem jim pustil verzi od Madcona. Vzájemně se tedy obohacujeme, ony mi pouštějí moderní hudbu, já jim zase tu starší. Musím říct, že mají hodně rády muziku osmdesátých let - i tu českou. Nejsou totiž zatíženy žádnými předsudky, které tady i po těch desítkách let nesmyslně zůstávají. Rozhodující pro ně je, jestli to je dobrá písnička. A to se mi líbí - na tom, že to musí být dobrá písnička, jsem totiž sám vyrostl. Pak je přece jedno, jestli ji zpívají Brontosauři nebo Måneskin.

Na albu se - vyjma "Vánoční" - nachází už jen jedna pomalejší píseň: "Do nebe se propadám". Na to u vás fanoušci v začátcích kariéry nebyli zvyklí. Je to ilustrací toho, jak jste se jako kapela za dvacet let od svého debutu vyvinuli?

Spíše jsem se já jako autor trochu posunul. Žiji jinak svůj život a jinak třídím emoce, které mi pomáhají skládat. Mám větší radost ze života, opustila mě určitá mladická deprese. A to se v tvorbě odráží - na hudbě i v textech, které začaly být trochu přímočařejší a sdělnější. Řekl bych, že je to přirozený vývoj.

Reakce na singl "Halywůd" byly různorodé - od nadšených až po ty úplně zavrhující. Jak jste si za poslední roky zvykli na kritiku? Dokážete ještě oddělit tu dobře míněnou od osobních útoků?

V posledních měsících a letech jsem přestal diskuze na internetu sledovat. Žádné bouřlivější reakce jsem tedy nezaznamenal - ani jedny, ani druhé. Zkrátka jsme písničku vypustili, nám se líbí a v ten moment už si začíná žít svým vlastním životem. Vzhledem k tomu, jak velkou a širokou máme základnu fanoušků, se pravděpodobně nikdy netrefíme do vkusu všech. Těší nás ale to, že po celé léto fungovala skvěle na koncertech.

Kryštof

Sedmičlenná skupina z Havířova vznikla již v první polovině devadesátých let, výraznějších úspěchů se však dočkala až v novém miléniu. Debutové album "Magnetické pole" z roku 2001 obsahovalo i průlomový hit "Lolita" a od té doby zájem o formaci vytrvale rostl. V roce 2017 již byl Kryštof takovým fenoménem, že k příležitosti svých pětadvacetin po dva večery zaplnil fotbalový stadion na Strahově. Richard Krajčo & spol. získali také celou řadu ocenění, včetně prvního místa v kategorii skupin ankety Český slavík 2013 nebo opakovaného triumfu na Cenách Anděl. Osmá řadovka "Halywůd" vychází šest let po předešlé studiové nahrávce "Srdcebeat".

Když vydáváte nějakou novinku, nejste v kapele ani trochu zvědaví, zda se bude lidem líbit?

Pro mě je v tomto směru důležitý právě otisk na koncertech. Nedávno jsem hrál sám s trumpetistou na jedné soukromé akci u Opavy a "Halywůd" nebyl v setlistu, měli jsme totiž omezený časový prostor. Ovšem když začali diváci vyřvávat, že chtějí "Halywůd", řekl jsem si: Tak jo. A zahráli jsme ho. To je podle mě vše, co potřebuje kapela vědět. Singl jsme natočili tak, jak jsme chtěli a jak se nám líbí, vydali ho - a pak budeme dělat co? Opájet se úspěchem, nebo se naopak utápět v depresích? Na to už jsem starý. Když ve studiu při nahrávání tančíš a kluci se plácají po ramenou, jak je to super, pak víš, že to nemůžeš udělat lépe. Horší by bylo tam lamentovat, že to pořád není ono.

Kryštof
© Petr Hrubeš
Překvapilo mě, že se na desku dostala i písnička "Milan Baroš"…

Mě taky! (smích)

Když vyšla, zdálo se, že je to spíše legrácka reagující na momentální téma.

Ona to je legrácka. Jenže si začala tak moc žít vlastním životem, že kamkoliv přijedeme, všichni chtějí "Milana Baroše". Stal se z ní zkrátka virál. Když jsme loni s mou ženou Karin chystali silvestrovský live stream z chotěvického kostela, nechali jsme lidi hlasovat, jaké písničky máme zahrát. Přišly tisíce hlasů, které jsem pak ručně čárkoval a sčítal. První skončila "Srdce nehasnou", druhá "Vánoční" a třetí právě "Milan Baroš". A tak jsme si řekli, proč ji na desku nedat - je přece součástí doby, ve které "Halywůd" vznikal.

"Srdce nehasnou" tedy naživo také zpíváš?

Ano, Karel mě poprosil, abych ji hrál. Věděl totiž, že sám si ji už nestihne ani jednou živě zazpívat. Možnost sice byla, nabídky přicházely, ale on nechtěl - nebyl už v takové kondici, aby si na to troufl. Říkal mi: "Budeš ji hrát, protože ta písnička tady musí zůstat." Dostal jsem od něj tak trochu úkol. A lidi jsou za ni vždycky vděční - jinak by si ji totiž doma pouštěli na YouTube. Zpívají ji s námi všichni od dětí až po nejstarší generaci.

Chystáte k albu "Halywůd" velké halové turné?

Momentálně řešíme, jak to udělat. Fanoušci totiž mají doma 110 tisíc vstupenek na naše koncerty. A byli tak hodní, že si v létě koupili dalších třicet tisíc lístků na letní vystoupení. Proto turné k albu v tuto chvíli dělat nebudeme. Teď na podzim bychom rádi odjeli akustickou šňůru po divadlech, kterou jsme už dvakrát museli odložit. V prosinci nás čekají dvě O2 areny a příští rok v létě Kryštof kempy. Pokud to všechno dobře dopadne, tak teprve potom dojde na turné k "Halywůdu". A můžu slíbit, že jestli se tak stane, pak bude opravdu hollywoodské.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Ještě větší blbec, než jsme doufali. "V... (Anonym, 08.10.2021 09:12) Reagovat

    Ještě větší blbec, než jsme doufali. "Vůči těmto dvěma muzikantům se totiž určitá část společnosti vymezuje, přitom tady nesmazatelně zanechali svůj hudební otisk." Ano , zanechali. V naprosté devastaci hudebního vkusu většiny. Chápu, že je má Kryštof rád, protože i díky nim jsou ty jeho hrůzy tak populární.

  • Vyjímka platí u Richarda Krajča.I když je pís... (Anonym, 08.10.2021 09:15) Reagovat

    Vyjímka platí u Richarda Krajča.I když je písnučka dobrá,v jeho podání to bude pokaždé brak

  • Kryštof hraje písničky do rádia, které při j... (Anonym, 08.10.2021 09:21) Reagovat

    Kryštof hraje písničky do rádia, které při jízdě v autě nemusím přelaďovat. Pravda, cd si nekoupím - jejich hudba je určená pro jinou cílovku než jsem já.Proto je ale nebudu urážet.

    • Re: Kryštof hraje písničky do rádia, které při j... (iggy bebop, 08.10.2021 09:48) Reagovat

      Přesně teď jste vystihl, co je na nich a českém rádiožumpálovém éteru špatně. Je to prostě muzak. Chinaski, Kryštof, Ztracený, Jelen, Mirai -> Ledvina, Fiedler. Otupující bezpohlavní ničím nevybočující proud.
      Přitom v 90. letech český pop-rock tak otupělé hrany neměl. Ale dokáže si dnes někdo představit, že by mainstreamové rádia hrály něco typu Malinkého ptáčka od Buty nebo Pohyby od Lucie? Jistěže ne, je to mimo šablonu (kterou Ríša & další hudební zločinci v 0. letech definovali).

      • Re: Kryštof hraje písničky do rádia, které při j... (bigbee, 08.10.2021 13:57) Reagovat

        je to tak. jeste nedavno ten cesky pop/rock byl kvalitou uplne nekde jinde (otupele hrany - to se mi libi). Podle me je to ovsem velmi dobou. Kultura ji vzdy jen reflektuje

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Psychedelická žravá hydra Grateful Dead na cestě k opravdové hudbě pro opravdové lidi
Slavná alba: Psychedelická žravá hydra Grateful Dead na cestě k opravdové hudbě pro opravdové lidi Až dosud se náš pravidelný seriál pod hlavičkou Slavná alba vždycky soustředil na jednu desku. Tentokrát učiníme výjimku a pokusíme se, opřeni o cyklus BBC, ve stručnosti zrekapitulovat vývoj kapely Grateful Dead od "Anthem of the... čtěte zde
Vydáno: 23.10.2021 15:52 v sekci Recenze | Slavná alba
0
Kateřina Marie Tichá a Bandjeez, Malostranská beseda, Praha, 21.10.2021
Naživo: Kateřina Marie Tichá a Bandjeez se postarali o emocemi nabitý večer Na své první album si Kateřina Marie Tichá počkala pár let. Stejně tak ani jeho křest neproběhl ihned, v Malostranské besedě k němu došlo až rok a měsíc po jeho vydání. Publikum však desku "Sami" znalo slovo od slova, a v... čtěte zde
Vydáno: 23.10.2021 09:01 v sekci Naživo
0
Zrní, Divadlo Archa, Praha, 21.10.2021
Naživo: Zrní v Divadle Archa konečně pokřtilo "Nebeský klid" Zrní letos oslavilo dvacet let na scéně a ve čtvrtek také po roce a půl konečně pokřtilo "Nebeský klid". Kmotry se stali ti nejvěrnější - technici. Hostem byla Nina Marinová z Nina Rosy, se skupinou zapěla tři písně. Muzikanti svou... čtěte zde
Vydáno: 22.10.2021 21:46 v sekci Naživo
0
Abba - Just a Notion (Lyric Video) 6/10
Audio: Abba singlem "Just a Notion" potvrzuje, že "Voyage" bude konzervou starých časů Začíná být jasno: revoluci čekat netřeba, návrat Abby potěší pouze její skalní příznivce. Tu sociologickou studii zřejmě ještě nikdo neudělal, dá se však předpokládat, že pro lidi mladší třiceti let bude "Voyage" nuda,... čtěte zde
Vydáno: 22.10.2021 14:27 v sekci Audio / Video | Audio
18
Jaroslav Moravec (Duo ťuk) - Jsme sice jen dva, ale otevřené scény se nebojíme
Rozhovory: Jaroslav Moravec (Duo ťuk) - Jsme sice jen dva, ale otevřené scény se nebojíme Folk-popové Duo ťuk svým fanouškům udělalo radost, když po čtrnácti letech vydalo nové studiové album "Ohlédnutí světla". Zájemci na něm najdou nové i starší písně. Frontman Jaroslav Moravec je však sám o sobě velmi... čtěte zde
Vydáno: 22.10.2021 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Kryštof proměnili českou albovou hitparádu v "Halywůd" (21.10.2021 08:00)
- Video: Kapitán Demo a Dalibor Janda chtějí dělat úplně všechno až do rána (18.10.2021 10:06)
- Za Vladimírem Mišíkem odstartoval v albovém žebříčku Karel Gott, rádiím stále vládne Ed Sheeran (13.10.2021 16:30)
- Nové desky 40/2021 - od Kryštof přes We Are Scientists po Oh Wonder (13.10.2021 08:00)
- Audio: Måneskin do toho v "MAMMAMIA" buší všemi různými způsoby (12.10.2021 10:14)
- Příští ročník Eurovize se odehraje v italském Turíně (10.10.2021 12:54)
- Nové desky 39/2021 - od Brandi Carlile přes Asking Alexandria po Ministry (06.10.2021 13:15)
- Måneskin přijedou v únoru do Prahy (28.09.2021 16:50)
- Český slavík začal novou éru s pozměněným hlasovacím systémem i pravidly. Karel Gott posmrtně vyhrát nemůže (22.09.2021 08:11)
- Recenze: Karel Gott ve své knize "Má cesta za štěstím" potvrzuje, že žil krásný život (12.09.2021 09:00)

ALBUM TÝDNE 42/2021

Halsey
If I Can't Have Love, I Want Power

V hudebním businessu není žádnou výjimkou, že debutové album interpreta je nejen tím nejúspěšnějším, ale taky tím nejlepším, které za svou kariéru nahraje. Halsey mezi ně ovšem nepatří. Její dosavadní tři desky byly sice skvělé, čtyřka "If I Can't Have Love, I Want Power" je ale jednoznačně ještě lepší.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

So 06.11.
Paul Kalkbrenner (DE) (Forum Karlín, Praha)
Út 09.11.
Ota Balage (CZ) - Balage 60 (O2 Universum, Praha)
Út 30.11.
Tata Bojs (O2 Universum, Praha)
Pá 10.12.
The Hives (SWE) (Lucerna Music Bar, Praha)
Pá 31.12.
Rage Against The Machine (USA) (O2 Arena, Praha)
Pá 28.01.
Ozzy Osbourne (UK) + Judas Priest (UK) (O2 Arena, Praha)
Pá 28.01.
Kaleo (ISL) + Belle MT (UK) (Forum Karlín, Praha)
Út 01.02.
The Lumineers (US) (Tipsport Arena, Praha)
So 05.02.
BirdPen (UK) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 08.02.
nothing,nowhere. (US) + guccihighwaters (US) / Sulliii (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Coldplay Kryštof Adele Madonna Lady Gaga Ewa Farna Rihanna BTS AC/DC Metallica Ed Sheeran Karel Gott Billie Eilish Dua Lipa Vladimír Mišík Ozzy Osbourne Beyoncé Jelen Mirai The Cure
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu