Jiří Schelinger - Hrrr na ně... (reedice vinylu)

Schelingerovo "Hrrr na ně..." i po letech stále baví. Pokud přistoupíte na jeho hru

Vydáno: 14.03.2021 12:55 v sekci Recenze - Tomáš Rozkovec | foto: Otto Dlabola

Vydavatelství Supraphon připravilo k nedožitému jubileu Jiřího Schelingera další lahůdku pro příznivce tohoto zpěváka s charakteristickým hlasem. Jedná se o reedici vinylové klasiky s názvem "Hrrr na ně...". Jak výsledek zní? A má nahrávka současnému posluchači ještě stále co říci?

8/10

Jiří Schelinger - Hrrr na ně... (reedice vinylu)

Vydáno: 26.2.2021
Celkový čas: 42:01

Skladby: Strana A: Hrrr na ně/Violo, jsem cellista, Lásky splín, Kdo ví, Siréna, Kartágo Strana B: Mám rád lidi, Lucrezia Borgia, Perfektní ženich, Já jsem vrchol skromnosti, Divné tušení

Vydavatel: Supraphon

Jiří Schelinger byl nesporným talentem tehdejší československé populární hudby. Byl zpěvákem s výjimečným hlasem, který se v roce 1972 doslova zjevil a zazářil jako kometa - to když interpretoval "Holubí dům" z pera Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka (toho času používajícího pseudonym Emil Synek). Od té doby jeho kariera letěla vzhůru.

Přes neuvěřitelný balast tehdejšího nuceného socialistického hudebního vkusu, kdy se jeho nesporný hardrockový projev utápěl v mnoha bubblegumových, rádoby vtipných melodiích, se sem tam podařilo na jeho desky přece jen propašovat trochu toho západního rockového chvění. Byť to bylo často formou coververzí (mimo jiné Black Sabbath) anebo alespoň postupy, které na první poslech připomínaly například tvorbu Deep Purple.

V těchto podmínkách vznikala první zpěvákova dlouhohrající alba "Báječní muži", "Nemám hlas jako zvon" a výběr singlů "Ovoce z naší zahrádky". Vše opatřeno puncovním rokem 1975 a spoluprací se skupinou Františka Ringo Čecha. Uvedené kolekce trpí výše uvedeným a jsou důkazem devalvace talentu hraničící s hazardem a vkusem posluchače. Schelinger je zde prezentován jen jako jakýsi amplion nepěkných textů a snad ještě horších až kolotočářských melodií. Doba byla zlá a obecně rocku nepřála. Přesto lze i mezi změtí popcornu nalézti i po letech několik vybroušených diamantů. Stále však chyběla autorská a stylově vyvážená deska.

Vše se mělo změnit s natáčením nové řadovky. V plánu byla naprosto stylově vyhraněná studiovka s vlastní tváří, avizovaná jako první československá hardrocková nahrávka. Sestava kolem Františka Ringa se vykrystalizovala do podoby Jiří 'Mamut' Stárek (bicí), Stanislav 'Klásek' Kubeš (kytara) a Jan Kavale (basa).

Společně pak ve studiu Supraphon, ještě s několika dalšími hosty (mezi nimiž byli třeba Ota Petřina nebo Vladimír Padrůněk), dali vzniknout vysněnému dílu. Pojmenovali jej "Hrrr na ně…". Po absolvování tohoto procesu nastaly oprávněné obavy všech kapel, které chtěly nějak vybočovat z tehdejších pevně nastavených kolejí. Velmi důležitá byla snaha udržet zejména technickou kvalitu - zkrátka správně přenést nahrávku do zvukových drážek vinylu.

A pak tu byla cenzura. Proces, který předcházel tomu, aby cokoliv vůbec vyšlo, se řadil mezi strachy nejvyššího ražení. Sezení u cenzora se v tomto případě údajně obešlo jen mávnutím rukou a výsledek vyšel v roce 1977

A co na něj posluchači? Devět skladeb z pera Schelingera (jednou a úvodní předehrou přispěl Stárek) bylo jen stvrzením toho že zpěvák skutečně směřuje k tvrdší hudbě a že nechává zapomenout na ono estrádní období. Album skutečně bylo považováno za jakýsi hardrockový počin, který u nás do té dobyl nebyl na desku zaznamenán. Bylo na trhu zjevením, o kterém se začalo mezi zasvěcenými rychle mluvit a které rychle mizelo z pultů obchodů s vinyly.

Ač se jedná o značně vyrovnanou kolekci, hned úvodní "Hrrr na ně…/Violo, jsem celista!", "Siréna", "Kartágo", "Lucrezia Borgia" anebo "Divné tušení" jsou rozhodně syrovými nahrávkami. Vybočují svým až tvrdě rockovým vyzněním a už tenkrát měly značnou sílu. Dominuje tu Kubešova kytara, exhibující na pevnosti Kaveleho basového spodku. Naživo to muselo být tehdy naprostým zjevením. Schelinger, jako zpěvák zde exceluje a předvádí snad ty nejlepší hlasové rejstříky, který jeho charismatický hlas nabízí. Uznaní však zaslouží celá kapela, která zde maká na plný plyn.

Se zmíněnou technickou úrovní to však bohužel nedopadlo úplně dobře. Deska přišla o dost důležité basy, což zejména pro rockovou muziku může být ve výsledku fatální. K tomu je nutno připočíst místy podivný zvuk bicích, kdy některé přechody znějí velmi zvláštně, včetně nepříjemně syčivých zvuků hi-hatek (k čemuž však mohlo dojít už při samotném snímání).

Co však u mnohých, včetně autora této recenze, sráží celkový dojem, jsou skeče F. R. Čecha, jež vždy zahajují a ukončují písně. Údajně vzniky na základě představy, že celek tak bude ještě sevřenějším, druhá verze mluví o jakési Ringově obchodnické úlitbě tehdejším cenzorům, kteří by jinak vůbec nedali souhlas k vydání. Přikláněl bych se k druhé verzi. Propojení skečů s hudbou je většinou rozpačité. Co se chvíli zdá být vtipné, po několikerém poslechu už nudí, ba dokonce irituje. Jsou i tací, kteří si ony promluvy z nahrávky vyoperovali, aby je nerušily od poslechu.

Od poslední reedice z roku 1992 uplynulo hodně vody a technika se posunula přece jen o kus dále. "Hrrr na ně…" tak ve znovuvydané verzi zní velmi svěže. Byl odstraněn onen klasický basový polštář, který zdobil snad všechna alba, která se o rock jen trochu otřela. Celkově došlo k celkovému vyčištění a zvukovému projasnění, snad až na zmíněné bicí.

A jak deska působí na současného posluchače? Možná lehce úsměvně. Hard rock? Asi ne, ale rozhodně se jedná o Schelingerův velmi výrazný, ne-li jeho nejlepší počin. Dokáže pobavit i po letech, pokud přistoupíte na jeho hru. Hudebně to měl být jeho odrazový můstek do těch správných tvrdých proudů. Následné "Nám se líbí" je již jiné, lehce folk-rockové dílo, téměř se zeppelinovským vyzněním. Ale co je na "Hrrr na ně…" stále více zřetelnější, je znatelný rozkol mezi ním a Čechem v dalším hudebním směřování.

Jiří Schelinger již mnoho hudby žel nestačil natočit. Spousta dalších písní vyšla jen na singlech, a tak se můžeme pouze domnívat, kam by jeho budoucí tvorba směřovala. (V tomto ohledu můžeme poděkovat za projekt Zemětřesení.) Vinylová reedice "Hrrr na ně…" je důstojný dárek k nedožitým zpěvákovým sedmdesátým narozeninám. I po čtyřiačtyřiceti letech je to skvělá deska.

NÁZORY
  • Nemám rád zasahování do původních nahrávek,... (V., 14.03.2021 17:37) Reagovat

    Nemám rád zasahování do původních nahrávek, ale tady by se měly ty skeče odstranit. Vyloženě to devalvuje jinak výborné rockové album...

    • Re: Nemám rád zasahování do původních nahrávek,... (Anonym, 15.03.2021 09:58) Reagovat

      Skeče mne bavili s celou partičkou od mých 15, tak bych prosil, dá si někdo páreček ????????????

    • Re: Nemám rád zasahování do původních nahrávek,... (Boban, 15.03.2021 10:12) Reagovat

      Souhlas, skeče bych také odstranil.
      Opakovaný vtip není vtipem.
      Jednou OK, pak už to není ono.

  • Kavale? (Jirka, 14.03.2021 18:30) Reagovat

    Myslím, že celá recenze byla psána někým, kdo dané hudbě nerozumí. Jinak si totiž neumím vysvětlit, jak odborník mohl slyšet na albu Hrrr na ně... polštářem udušenou basu Jana Kavaleho. Pokud je fanouškům známo, tak v této době drtil basu Pavel Hradil. Takže prosím vraťte honorář, protože matete neznalé...

    • Re: Kavale? (Tomáš Rozkovec, 14.03.2021 18:53) Reagovat

      Dovolte mi abych reagoval na Váš komentář pane Jirko. Nikde nepíšu o basovém polštáři Kavaleho basy ale o celé nahrávce, címž trpěly tehdy téměř všechny Supraphonské a Pantonské nahrávky rockových kapel. Ad2 Kavale - na desce je uveden oficiálně jako basák Jan Kavale a dokonce v ediční poznámce se o tom píše, že byť je na obalu vyfocen právě Vámi uvedený Pavel Hradil, který na desce ale vůbec nehraje, stejně jako Radim Smetana. Toliko z čeho jsem čerpal. Takže z mého pohledu je to oficiální. Ale chápu, zmatků na Hrrr na ně je daleko více....Děkuji za pochopení

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Longital - Dočista 8/10
Recenze: Longital sa na svojej novinke "Dočista" vracajú k elektronike a introvertnejšiemu umeleckému vyjadreniu Dominanta slovenskej alternatívnej scény Longital vydala 9. septembra nový album s názvom "Dočista". Na spoluprácu prizvala tentokrát anglického producenta elektronickej hudby a zvukového dizajnéra Andreja Baka. Témou platne je zbavovanie... čtěte zde
Vydáno: 01.10.2022 09:00 v sekci Recenze
0
Jack Savoretti, Roxy, Praha, 29.9.2022
Naživo: Excelentní Jack Savoretti si v Praze pochutnával na pivě Na svém kontě má už sedm řadovek, teprve ty dvě poslední ale vystoupaly až na vrchol britského albového žebříčku. Můžeme jej tedy považovat za nový objev? Spíše ne. Bohužel ani nedávné úspěchy nestačily na to, aby bylo v... čtěte zde
Vydáno: 30.09.2022 17:10 v sekci Naživo
0
Five Finger Death Punch - Afterlife 5/10
Recenze: Five Finger Death Punch na "Afterlife" za masivní rytmiku ukrývají autorskou prázdnotu Dva roky jsou ty tam a Five Finger Death Punch o sobě znovu dávají vědět novou deskou, první bez kytaristy Jasona Hooka, kterého v roce 2020 zastoupil Andy James. Naopak na producentské stoličce znovu usedl Kevin Churko, takže žádné... čtěte zde
Vydáno: 30.09.2022 08:00 v sekci Recenze
0
Nové desky 38/2022 - od 5 Seconds Of Summer přes The Rasmus po Marka Owena
Nové desky 38/2022 - od 5 Seconds Of Summer přes The Rasmus po Marka Owena V hudebních novinkách si na své přijdou příznivci popu, a to díky 5 Seconds Of Summer, Alphaville a Marku Owenovi, pro rockery tu jsou The Rasmus, Editors, Venom Inc., Weezer anebo Billy Idol. Žánrově vše zpestří countryová Kelsea... čtěte zde
Vydáno: 29.09.2022 18:00 v sekci Novinky | Nové desky
0
Lucie v Opeře, Ostravar Aréna, Ostrava, 28.9.2022
Naživo: Krize dopadla i na Lucii. V Ostravě ji uvítala poloprázdná hala, které skupina převedla skvělý koncert Když v roce 2002 Lucie odehrála ve Státní opeře Praha speciální koncert k představení desky "Dobrá kočzka, která nemlsá", dal jí mimo jiné i nový hit v podobě původně Kollerovy sólové písně "Chci zas v tobě spát". O dvacet... čtěte zde
Vydáno: 29.09.2022 10:30 v sekci Naživo
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Ozzy Osbourne je zpět. V klipu k singlu "Patient Number 9" ho zavřou do blázince (25.06.2022 18:01)
- Ceny OSA získali Marek Ztracený, Mirai nebo Yzomandias, za celoživotní přínos byl odměněn Zdeněk Svěrák (03.06.2022 18:36)
- Recenze: "Na okraji" zachycuje Vladimíra Mišíka a jeho Etc… v jazz-rockovém opojení (19.04.2022 19:30)
- Význačná data života Jiřího Schelingera připomíná LP reedice alba "...nám se líbí..." (24.03.2022 10:03)
- Top 10: Porno, zadnice i očkování: 10 + 1 nejčtenější článek roku 2021 (31.12.2021 08:00)
- Nové desky 47/2021 - od Deep Purple přes Westlife po Black Label Society (01.12.2021 16:35)
- Video: Tony Iommi z Black Sabbath skladbou "Scent of Dark" propaguje svůj nový parfém (29.11.2021 17:39)
- Video: Gangsteři Deep Purple se v klipu "Oh Well" vydávají na poslední akci (14.11.2021 17:44)
- Vychází životopis Ronnieho Jamese Dia, malého muže s mocným hlasem (27.10.2021 15:58)
- Deep Purple připravili album coververzí (08.10.2021 17:13)

ALBUM TÝDNE 39/2022

Suede
Autofiction

Kdysi dávno, v roce 1993, vyšlo jejich debutové album s prostým názvem "Suede". Začínalo písní "So Young", elektricky nabitou ódou na opojení mládím, kterou Brett Anderson zpíval ve stylu okouzlujícího romantického básníka. S "Autofiction" kapela znovu dokazuje, že je stále stejně bujará jako před třiceti lety.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Po 03.10.
Dean Lewis (AUS) (Roxy, Praha)
Pá 07.10.
The Neighbourhood (USA) (NTC Aréna, Bratislava)
Ne 09.10.
The Neighbourhood (USA) (Forum Karlín, Praha)
Ne 09.10.
Allie X (US) (Rock Café, Praha)
Po 10.10.
All Them Witches (USA) (MeetFactory, Praha)
Po 10.10.
Il Divo (CH/FR/US) (O2 Universum, Praha)
Po 10.10.
Kaleo (ISL) + Belle MT (UK) (Forum Karlín, Praha)
Po 10.10.
Amy Shark (AUS) (Rock Café, Praha)
So 15.10.
The Rasmus (FIN) (Forum Karlín, Praha)
Po 17.10.
Men I Trust (CA) (Rock Café, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

The Prodigy Justin Bieber Vladimír Mišík Prince Lucie Vondráčková BTS Michal Prokop Madonna Viktor Sheen Slash Vojtaano Adele Queen Dua Lipa The Weeknd Pink Floyd Ed Sheeran Mirai The Beatles Olivia Rodrigo
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2022 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2022 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver