Tuzemskou písničkářskou scénu v závěru loňského roku obohatilo zvláštní jméno Bumbrle a s ním spojené album "Písně od Bumbrle". Navzdory svému názvu se přitom nejedná o dalšího zástupce veselého folku nebo o sbírku infantilních písní, cílících na bezbranná nemluvňata.
7/10
Bumbrle - Písně od Bumbrle
Vydáno: 14.11.2020
Celkový čas: 35:59
Skladby: Víš sám, když život je v půli se svou poutí, Sedmihoří, Den je dlouhej jak rok, Šalalík, Přes hory, přes moře daleko, Línej, S čertem, Peaň, Pes a laň, Víš sám, když život je v půli se svou poutí (akustická verze)
Vydavatel: Polí5
"Písně od Bumbrle", které vyšly loni v listopadu u nezávislého labelu Polí5, jsou sice už třetí řadovkou tohoto interpreta,
Bumbrle se ale prozatím pohyboval v podstatně odlišných žánrových rovinách. Pod tímto pseudonymem totiž vystupuje kytarista a zpěvák Tomáš Pácalt, který za sebou má působení v aktuálně pauzírující pražské emo hardcore kapele Bezbolestná nebo v ještě dávnějších královéhradeckých La Prospérité. Netradiční jméno si Tomáš pro své sólové vystupování nezvolil náhodou - jedná se o příjmení jeho prarodičů, které tak může tímto způsobem zůstat v oběhu.
Debut "Bumbrle/Johnmouth" z léta 2019, natočený s bubeníkem Bezbolestné Martinem Janhubou, silně odkazoval na DIY kytarovou scénu, zároveň ale čerpal ze syrového elektrického blues. O rok později už přišla čistě sólová nahrávka "Another Side of Bumbrle", která opravdu představovala jinou tvář hudebníkovy tvorby. Ztrátou rytmiky nabyla náladotvornějšího rázu a elektrické kytary začaly ustupovat do pozadí ve prospěch těch akustických. Nedá se tu přitom mluvit o písních, podstatnou část stylově rozevlátého díla tvoří skoro až improvizovaně působící instrumentálky, blížící se alternativní country, americaně nebo americkému primitivismu, který u nás v posledních letech zpopularizoval především
Jakub Šimanský.
Aktuální "Písně od Bumbrle" vyšly jen s několikaměsíčním odstupem od "Another Side...". Pácalta opět zastihují v jiném hudebním rozpoložení, tentokrát jako víceméně tradičního písničkáře. I touto kolekcí se nesou ozvěny americké akustické muziky od blues přes country po americanu, je tu ale znát také otisk sound designéra Martina Tvrdého (
Bonus), který album produkoval, Tomášovy kytary doplnil o další zvuky a celek posunul na vyšší úroveň.
"Napíšu toho hodně a pak to škrtám," popsal svou textařskou strategii autor v rozhovoru ke studiovce "Bumbrle/Johnmouth" a je evidentní, že se jí drží i tady. Písně jsou totiž většinou postavené na opakované textové formuli a tato repetitivnost, projevující se často i v hudební složce, dává skladbám jako "Sedmihoří" nebo "Pes a laň" až meditativní nádech.
Oba tyto kousky by se daly označit za lovesongy (v nejlepším možném slova smyslu), album ale má i ostřejší hrany, které ukazuje třeba syrové blues "Den je dlouhej jak rok," upomínající na Pácaltova kolegu
Jana Fice. V přímém kontrastu s ní je
největší hit novinky, nakažlivě optimistický lehkonohý "Šalalík", pracující s country klišé. U jeho poslechu sice chvíli přemýšlíte, jestli se jedná o parodii, nebo vážně myšlenou věc, než ale tento problém vyřešíte, už si spolu s Bumbrlem brumláte konejšivý refrén o tom, že tu nejsme sami.
Závěr loňského roku byl bohatý na silné domácí desky a "Písně od Bumbrle" v tom množství zapadly. Nahrávka ostatně nevznikala s ambicí oslovit masy posluchačů, minimálně příznivci
jiného folku by se k ní ale vrátit mohli. Na této scéně totiž tento počin působí jako malý objev.