Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Steven Wilson - The Future Bites

Steven Wilson přináší na albu "The Future Bites" art pop z budoucnosti

Vydáno: 08.02.2021 00:00 v sekci Recenze - Jiří V. Matýsek a Tomáš Rozkovec | foto: Facebook interpreta

Celosvětová pandemie nabourala plány leckomu, třeba i (svého času) prog-rockovému věrozvěstovi Stevenu Wilsonovi. Vydání šesté studiovky "The Future Bites" musel odsunout, místo loňského června vychází album až nyní. Ne že by snad doba byla o moc příznivější, čekání se však v každém případě vyplatilo.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
9/10

Steven Wilson - The Future Bites

Vydáno: 29.1.2020
Celkový čas: 42:01

Skladby: Unself, Self, King Ghost, 12 Things To Forgot, Eminent Sleaze, Man of the People, Personal Shopper, Follower, Count of Unease

Vydavatel: Steven Wilson Productions

Už první zveřejněné skladby jasně ukázaly, že Steven Wilson i nadále pokračuje po cestě, kterou naznačilo již jeho předcházející album "To The Bone". Je to ale přirozený vývoj s jasně daným směřováním. Dílem kopíruje proměny populární hudby dvacátého století - od progresivního rocku inspirovaného King Crimson se přesunul spíše ke gabrielovským popovým inspiracím na zmíněné předchozí, dosud nejpřístupnější desce. Odklon od rockových postupů a přímočarých písniček pokračuje i na "The Future Bites".

Pokud byla téměř čtyři roky stará nahrávka napříč recenzemi označována za Wilsonovu posluchačsky nejvstřícnější, "The Future Bites" na to jde z poněkud jiného konce. Před posluchačem se zde otevírá sofistikovaná zvuková krajina dominantě vyvedená v temných barvách chladné elektroniky, kterou jen občas - nutno podotknout, že na těch správných místech a nikoliv náhodně - protne jakýsi paprsek naděje. Mohl si Wilson přát vhodnější dobu, kdy svůj nový počin vydat?

Forma odpovídá obsahu. Chladná odosobněnost syntezátorů podbarvuje výpovědi o budoucím světě (nebo už je to svět současnosti?). Konzumerismus coby všeovládající ideologie, touha mít všechno právě teď a právě tady (předlouhý nákupní seznam plný zbytečných věcí, který v nosné skladbě "Personal Shopper" nerecituje nikdo menší než Elton John), sebestřednost, opakovaně se vrací téma ztráty sebe sama ("King Ghost", "Unself") i toho, jak se lidé nechávají ovládat (ať už tahá za nitky cokoliv nebo kdokoliv). Jakousi malou naději skýtají vzpomínky na to, "co už je ztracené", jakýsi vnitřní svět, který pomáhá udržet příčetnost.

Podobně pracuje i hudba samotná. Z elektronického tepání, strojovitosti a chladu vystupují momenty, které připomínají první nadějeplný paprsek slunce po hodně mizerné noci. Wilson je průzračný melodik, který je z podobného těsta jako Paul McCartney. Oba jsou schopni vysypat z rukávu chytlavé melodie, které ale nejsou podbízivé a prvoplánové. Refrén v "12 Things I Forgot" nebo ústřední pasáž "Personal Shopper", v níž najednou zazní až trademarkové akustické kytary, se okamžitě zatnou do posluchačovy mysli a už nepustí. O to více, když na "The Future Bites" Wilson podobnými momenty spíše - alespoň ve srovnání s "To The Bone" - docela šetří.

Steven Wilson je čím dál tím více sám sebou. Jen občas, jako lehoučké pomrknutí, zazní ozvěna velkých vzorů, tu gilmourovská kytara, jinde zase rozostřenost sólových počinů Petera Gabriela nebo elektronické tepání a cvrlikání synthpopových formací z osmdesátých let. Wilson se ale příliš neohlíží. Na základech, které vybudovali jiní, staví svou vlastní vizi art popu.

Kdo říká, že by pop měl být prázdný už z principu a oslovovat jednoduchostí? Wilson opět projevuje výjimečnou schopnost v propojování minulosti, přítomnosti a budoucnosti. "The Future Bites" nedává vlastně nic zadarmo, nároky na posluchače jsou nemalé a těžko všechny detaily zachytit na první dobrou. Deska se ale dovede odměnit, témat k zamyšlení, ať už budeme řešit obsah nebo formu, přináší spoustu.

Druhý pohled Tomáše Rozkovce

Již při svém prvním koncertě v pražské Hybernii (5. dubna 2015) se Steven Wilson při rozmluvě s publikem vyznal ze svých hudebních vzorů a lásek. To právě vydával "Hand. Cannot. Erase.". Dokud jmenoval zástupce art a progresivního rocku, publikum uznale pokyvovalo hlavou, ale když tento vlasatý hubený chlapík s brýlemi začal mluvit o osmdesátkových popových ikonách jako Tears For Fears či Ultravox, v sále to zašumělo nespokojeností. Samotný Steven na to reagoval s lišáckým úsměvem: "Why not?" Jako by už tenkrát tušil, jakým směrem se bude jeho tvorba ubírat.

Uplynulo pět, respektive šest let a Wilson za tu dobu postavil přes album "To The Bone" výhybku ze směru progresivního rocku směrem kamsi, pro co hudební katalog nemá škatulky. Podobně jako u Petera Gabriela můžeme mluvit o progresivním popu, jehož vliv je cítit asi nejvíce, ale to je v podstatě jedno. Jde přece o hudbu v první řadě.

Novinka "The Future Bites" je rafinovaná a mazaná, a to ve všech směrech. Při nesoustředěném poslechu vám do uší leze zvláštně laděný pop na osmdesátkovém spodku (tady chci podotknout, že skutečně inteligentní pop, který není lacině poplatný své době). A musím uznat, že se to interpretovi daří velmi dobře, neb melodie jsou chytlavé, nutící k prozpěvování, neřkuli k tanci. Když však skončí devátý track, projeví se něco, co chybí na příbalovém letáku, a to upozornění na návykovost celého díla, které perfektně drží po kupě a nutí k opakovanému poslechu.

A pak se člověk zarazí. Tohle přece není pop! Svoji progresivitu, melodie, linky ukryl autor do elektronického dlouhého baloňáku a pak se song po songu, po vzoru exhibicionistů, odhaluje, až se nakonec ukáže v plné nahotě, čistotě a kráse.

Nahrávka nemá slabého místa a drží vnímavého posluchače stále ve střehu. Zrodilo se výjimečné dílo, byť asi ne pro každého, které bych přirovnal k talíři devíti delikatesních jednohubek. Po jejich pozření chutě splynou v jeden gurmánský zážitek a budete se pídit po dalším.

"The Future Bites", byť je ve Wilsonově hudebním katalogu nesporně velkým stylovým vybočením, zaslouží jednoznačně maximální počet bodů.

Hodnocení: 10/10


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • TFB (Honza, 08.02.2021 09:05) Reagovat

    Výborné album, Steven ať se pustí do jakéhokoliv stylu, tak vyplodí perlu. Normálně mám raději kytary, ale elektronika mi rozhodně není cizí (hudebně jsem vyrůstal v devadesátkách). Opravdu povedené, jen trochu krátké :-)

    • Re: TFB (Porman, 08.02.2021 09:12) Reagovat

      Souhlasím. Na co sáhne to se mu povede. Elektronika mne baví, jsou tam další možnosti, další neprozkoumané světy a když to někdo umí uchopit, tak výsledek stojí pak za to. Povedené album!

      • Re: TFB (Andrej, 11.02.2021 15:33) Reagovat

        Suhlasim !

  • Výstižné, Výborné, Vyběrové (Subeer, 08.02.2021 10:04) Reagovat

    SW je "ozajsný" hudední architekt. Tehle úkrok ze široka stranou se skutečně podařil a nutno ocenit i onu odvahu. Progistům, kteří snesou tento druh ele-pop muziky spestří TFB život. A co se týče stopáže, tak, dle mě, echt pintlich, o chlup delší by se album mohlo zajídat..Uvidíme s čím přijde Pan muzikat na budúce.. opravdu borec. Oba zdejší pohledy kritiků jsou výstižné.

  • Nádhera. Hudební architekt je přesné označen?... (Tomas Blue , 08.02.2021 13:58) Reagovat

    Nádhera. Hudební architekt je přesné označení tohoto muže. Jsem nadšený z poslechu :-)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Billie Eilish - The World's a Little Blurry 9/10
Recenze: Billie Eilish ve skvělém dokumentu "The World's a Little Blurry" odzbrojuje svou otevřeností Billie Eilish je pořád ještě teenagerka, přesto už o ní existuje celovečerní dokument. Je to pochopitelné - tato svérázná dívka a originální umělkyně už toho dosáhla a zažila tolik, že to na našlapaný skoro dvouapůlhodinový... čtěte zde
Vydáno: 02.03.2021 08:00 v sekci Recenze
1
Marek Ztracený - Ztracený v O2 areně (DVD) 7/10
Recenze: Marek Ztracený v O2 areně rozhodně nebyl ztracený Několik let trvalo, než se kariéra Marka Ztraceného zlomila tím správným směrem. Deskou "Vlastní svět" nabrala doslova kosmickou rychlost, se kterou sestřelila první obrovský terč - pražskou O2 arenu. Stalo se tak právě před rokem.... čtěte zde
Vydáno: 01.03.2021 17:15 v sekci Recenze
1
Nick Cave & Warren Ellis - Carnage 9/10
Recenze: Nick Cave a Warren Ellis hledají na albu "Carnage" lék na osamění a izolaci V minulém roce uspořádal Nick Cave koncert, pro nějž přearanžoval své songy jen pro klavír a hlas a následně jej vydal na desce "Idiot Prayer". Warren Ellis loni nahrál další soundtrack "This Train I Ride". A letos se oba pánové... čtěte zde
Vydáno: 01.03.2021 00:00 v sekci Recenze
3
Nerina Pallot - Old Dogs, New Tricks 8/10
Minirecenze: Nerina Pallot se na "Old Dogs, New Tricks" pustila do intimních coververzí Britská písničkářka Nerina Pallot vydala svou poslední řadovku v roce 2017 a od té doby své příznivce čas od času potěší alespoň nějakým tím singlem nebo ípíčkem. Aktuálně ve studiu nahrála pět coververzí skladeb původně... čtěte zde
Vydáno: 28.02.2021 09:00 v sekci Recenze | Minirecenze
0
Slavná alba: Z napětí mezi mytickou a skutečnou Amerikou vzešlo "The Joshua Tree", nejslavnější album U2
Publicistika: Slavná alba: Z napětí mezi mytickou a skutečnou Amerikou vzešlo "The Joshua Tree", nejslavnější album U2 U2 se z dublinské post-punkové party dokázali stát jednou z nejvýraznějších kapel, kterou poslední půlstoletí populární hudby zrodilo. Nepřekonaným milníkem zůstává v očích mnoha posluchačů deska "The Joshua Tree" z roku 1987.... čtěte zde
Vydáno: 27.02.2021 08:30 v sekci Publicistika
33
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Steven Wilson v klipu k písni "Self" krade tváře (02.02.2021 18:27)
- Nové desky 4/2021 - od Weezer přes Accept po Stevena Wilsona (02.02.2021 15:30)
- Video: Steven Wilson se v klipu "King Ghost" noří do moře klidu (30.10.2020 15:39)
- Video: Steven Wilson je v klipu "Eminent Sleaze" posledním člověkem na Zemi (24.09.2020 13:31)
- Zaprášenosti: Peter Gabriel - III (Melt) (13.06.2020 13:15)
- Audio: Steven Wilson se v písni "Personal Shopper" bouří proti konzumu (16.03.2020 08:02)
- Video: Steven Wilson připomíná svou poslední desku překrásným klipem "Song of Unborn" (26.04.2019 14:19)
- Steven Wilson vydá v listopadu živý koncertní záznam z Royal Albert Hall (15.09.2018 09:23)
- Zaprášenosti: Peter Gabriel - II (Scratch) (07.09.2018 13:00)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2017 podle musicserveru (10-1) (14.02.2018 10:30)

ALBUM TÝDNE 09/2021

Nick Cave & Warren Ellis
Carnage

V minulém roce uspořádal Nick Cave koncert, pro nějž přearanžoval své songy jen pro klavír a hlas a následně jej vydal na desce "Idiot Prayer". Warren Ellis loni nahrál další soundtrack "This Train I Ride". A letos se oba pánové vypravili do studia, aby vzniklo "Carnage", jejich první společné písničkové album.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Sia Viktor Sheen Beyoncé Karel Gott Kryštof Lenka Dusilová Liam Gallagher Mirai Robbie Williams Taylor Swift Slipknot Aneta Langerová Lady Gaga Lucie Bílá Tata Bojs Ozzy Osbourne David Bowie Dua Lipa Billie Eilish
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu