Vaše nové album "Integrity" je celé v češtině. Dříve jste zpívali téměř výhradně anglicky. Co je důvodem návratu k rodnému jazyku?

Z českého jazyka na nové desce mám velikou radost. Už naše první EP bylo nazpíváno v češtině, na prvním albu jsme měli v závěru skladby "Fields of Chlum" český recitativ a naše třetí CD bylo zakončeno českou písní "V síti štěstí". A tou vše vlastně začalo. Naživo jsme ji hráli coby raritu například i v Německu a vždy měla velký ohlas. Zjistil jsem tak něco, čemu jsem dlouhá léta nevěřil, že má melodika a můj hlas může dobře fungovat i v mateřštině.

Texty na nové desce jsou nezřídka lehce kritické, kde ses pro ně inspiroval?

Mrzí mě, že se dnes žije jen převážně na povrchu, bez chuti jít do hloubky. Nemálo textů jsem psal v metru cestou do práce nebo z práce a nejsilnějším vjemem pro mě byly prázdné pohledy lidí okolo. Nad rozehranou hrou sedící, smutný a smířeně šedivý dav jako by reprezentoval celkově dnešní dobu. Technologicky nám dává strašně moc, ale emočně zoufale málo. Proto jsme chtěli novými písničkami upozornit, že reálný svět je tam venku, nikoliv v online prostředí.

Nejsilnějším momentem alba "Integrity" by se mohla stát skladba "Nechtěná", se kterou je spojená modelka Veronika Kašáková. Její příběh si skromně říká o filmové zpracování, což Sebastien prozatím naplnili alespoň společným klipem. Čím vás nejvíc zaujala?

V jejím příběhu je neuvěřitelná síla! Veroničina matka kdysi propadla drogám, proto byla už ve čtyřech letech umístěna s bratrem Karlem do dětského domova. Ačkoliv se jí nerýsovala nikterak růžová budoucnost, Veronika se dokázala vzchopit, vystudovat obor Předškolní a mimoškolní pedagogika a následně nastoupit do jedné z nejmenovaných bank. V pětadvaceti letech pak napsala autobiografickou knihu "Zpověď holky z děcáku" a ve stejném roce pak zazářila v soutěži krásy. Rozhodla se založit nadaci Nadační fond Veroniky Kašákové, který pomáhá vstupovat mladým lidem z dětských domovů do reálného života a obstát tam. Silný příběh nezlomné dívky nám proto přišel jako stvořený pro umělecké ztvárnění skladby "Nechtěná".

Byla tebou zpívaná slova pro "Nechtěnou" inspirována přímo Veroničiným životem?

Skvěle do schématu zapadají, ale původně vyrašila odjinud. Když jsem tuto skladbu pouštěl svému kamarádovi, textaři katonovi, inspirovala ho natolik, že k ní sepsal prvotní návrh českého textu, a tak se zrodila "Nechtěná". Shodou okolností den předtím katon viděl ruské drama "Nemilovaní" z roku 2017 (film získal ceny na festivalu v Cannes a European Film Awards - pozn.red.), které v něm zažehlo oheň kreativity. Zároveň šlo o první český text pro album "Integrity" a také o prvotní impulz k tomu, že jsme nakonec opustili původní anglicky otextovanou předprodukci a všechny finální texty napsali v češtině. Téma této skladby je velice silné a hned po prvním pracovním nazpívání jsme cítili, že vznikla výrazná věc s poselstvím. Všechno do sebe prostě zapadlo.

Poctivé rockové a metalové řemeslo s tebou během let pilují i mistři v oboru - Láďa Křížek a Radim Pařízek, šéfové kapel Kreyson a Citron. Jak si vzájemnou spolupráci zužitkoval?

Láďa i Radim jsou profesionálové ze staré školy a mám je oba moc rád. Je pro mě úžasné pozorovat je při práci a stát s nimi na pódiu. Teprve díky nim jsem pochopil, co je to groove a jak vnímat při hraní v kapele ostatní nástroje. Láďa mě naučil, jak lépe zpívat, vést melodické linky a aranžovat doprovodné vokály. Jsem dnes vokálně mnohem jistější a vyzpívám vyšší tóny než kdy dříve. Před Radimem pak musím smeknout, je tím nejčinorodějším člověkem, kterého znám, a obdivuju, co všechno zvládá vymyslet a zprodukovat. Proto s velkým respektem sahám na hmatníku na noty, které utvářely českou metalovou historii a moc si vážím každého společného zážitku - Citron je můj druhý hudební domov.

Fanoušci tvrdé hudby také oceňují kooperace Sebastien s velkým jmény zahraniční scény. Můžeš připomenout, které osobnosti obohatily vaši historii?

Měli jsme to štěstí, že jsme během let spolupracovali s naprostou špičkou v metalovém žánru. S neskrývanou pýchou vzpomínám na společné nahrávání s Tonym Martinem, bývalým zpěvákem legendy Black Sabbath. Obrovskou zkušeností bylo také opakované natáčení pod taktovkou Rolanda Grapowa, tedy bývalého kytaristy heavymetalových Helloween. Hodně si také cením spolupráce se Zakem Stevensem z kapely Savatage.

Dokážeš charakterizovat hudební styl Sebastien v rámci rockové a metalové scény?

Já strašně nerad svazuji hudbu do škatulek. Osobně neřeším styly nijak dogmaticky a mám rád hudbu z různých částí žánrového spektra. Sebastien hraje muziku, která je zároveň melodická i energická. Náš zvuk je definován zkreslenou elektrickou kytarou, určitou pompou a výraznými melodiemi, klávesami a sborovými vokály. Dohadovat se, jestli jde o pop rock, pop metal, AOR, hard rock, power metal, prog metal, nebo heavy metal mi připadá legrační - hodnotím raději muziku stylem líbí/nelíbí. A stejně tak bych nechal fanoušky, aby sami prozkoumali, o čem Sebastien a naše nová deska jsou.

(Autorem rozhovoru je Zdeněk Pospíšil.)