Album otevírá kytarovka "Digitální doba", kterou Marthy napsal na dubajské pláži jako protestsong proti současné rádiové produkci. Skladbě nelze upřít nadšení, energický zápal a docela zapamatovatelný refrén, rocková kytara jeho stylu rovněž sluší. Vyloženou hudební revoltu ale nečekejte. Následující duo "Správnej směr" a "Virtuální nic 1985" i přes opět sympatickou kytarovou linku zabíjí trochu otravný zpěv - častá protahovaná slova se rychle zprotiví.

Vcelku dobře vyznívá intimní balada "Kudy dál", kterou lze chápat jako hold lidem bojujícím s depresí. Ta pomyslně uzavírá rockovější část novinky a otevírá tu klidnější. Závěr se zase nese v rytmech disca. Největší pozornost strhává titulní "1985" - ty synťákové aranže jsou zřejmě poctou Michalu Davidovi. Jako vtípek dobré, ale tímto směrem by se Marthy určitě ubírat neměl.

Coby prvotina hledající hudební směr to vlastně není úplně špatné. Stojí na obstojných textech a kytarové party, byť neprýští originalitou, mají sympatický zvuk. Na příštím albu, které by prý mělo vyjít příští rok, by si jeho autor měl více pohrát s vokálními linkami. Barvu hlasu totiž nemá špatnou, ale po celou dobu nahrávky svůj vokál prezentuje ve stále stejných polohách, které mu ještě ke všemu ne vždy úplně sedí. Uvidíme, kam jeho další hudební cesty ještě povedou.