Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Lenny - S tvorbou je to někdy jak na horské dráze

Lenny - S tvorbou je to někdy jak na horské dráze

Vydáno: 02.06.2020 08:00 v sekci Rozhovory - Josef Martínek | foto: Matúš Tóth

Čtyři roky po triumfu s debutem "Hearts" vydala Lenny svou druhou studiovku "Weird & Wonderful". Vyzkoušela si, jaká je spolupráce s německým vydavatelstvím, ve kterém "mají na všechno tabulky, schémata a čísla". Ona sama přitom dá raději na intuici. Také o tom jsme si spolu povídali.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Prvotina "Hearts" měla na tvou kariéru zcela zásadní dopad. Máš určitá očekávání, co by se mohlo dít po vydání druhé řadovky?

Spíše jsem měla očekávání, co to udělá se mnou. Trochu jsem se bála, zda budu mít znovu z vydání desky pocit vzácnosti, který se dostavil u prvního alba. Samozřejmě je to trochu jiné, poprvé je jen jednou. Ten pocit už asi nikdy nebude tak vzácný, ale přesto mám z desky velkou radost. A jsem na ni úplně stejně pyšná, jako jsem byla na tu první. Řekla jsem na ní vše, co jsem říct chtěla, a odevzdávám ji s pocitem, že jsem s ní na 150 % spokojená.

Lenny
© Matúš Tóth
Pocítila jsi během čtyř let mezi oběma alby na vlastní kůži, jak je těžké udržet si pozornost fanoušků? A to nejen u nás, ale i v zahraničí, jelikož s hitem "Hell.o" jsi zabodovala v Itálii či v Německu...?

Moji fanoušci jsou úžasní, řekla bych, že těch srdcových naopak ještě přibylo. Ale souhlasím s tím, že je velice těžké si něco udržet. Přirovnala bych to ke vztahu. Prvotní zamilovanost je úžasná, člověk má pocit, že to bude trvat věčně. Když se to stane, vše se zdá naprosto jednoduché. Časem ale zjistíš, že na vztahu je třeba pracovat. Myslím, že s "Hearts" se mi v Česku podařilo dostat na pomyslný vrchol úspěchu, získala jsem za něj několik Andělů, nakoukla jsem i do zahraničí. Ale udržet se tam je opravdu těžké. Řekla bych, že by to potvrdil každý interpret, který něco takového zažil.

Přepadaly tě i takové myšlenky, že přípravy druhého alba nejdou směrem, jakým by jít měly?

Určitě i takové myšlenky někdy přicházejí. Kolikrát jsem si říkala: "Je to opravdu lepší?" Schéma tvorby je taková horská dráha. Nejdřív máš pocit, že je to úžasné, pak přijdou pochybnosti, řekneš si, že ta předchozí deska byla stejně povedenější. A pak si s tím třeba jenom trochu pohraješ a zase tě to vystřelí nahoru. Lhala bych, kdybych tvrdila, že jsem vždy věděla, že druhá deska bude super. Během procesu její tvorby určité záseky nastaly. Ale jsem přesvědčená o tom, že je taková, jakou jsem ji chtěla. O tom pochybnosti nemám.

V rozhovoru pro Headliner jsi uvedla, že ve svém vydavatelství jsi vnímána jako někdo, s kým jsou spojeny komplikace. O čem jste při tvorbě "Weird & Wonderful" vedli největší debaty?

Už jsme trochu věděli, co od sebe vzájemně čekat. Já vím, jaké mají hranice nebo limity, oni zase znají mě a vědí, že jsem náročnější interpret. Díky tomu, že už se dobře známe, jsou debaty jednodušší. Snažím se prezentovat své nápady v podobě, ve které věřím, že je vydavatelství přijme. S první deskou to bylo o hodně těžší, protože jsme se teprve poznávali. Navíc jsem v té době studovala v Anglii a často jsme komunikovali přes e-maily.

Lenny
© Lukáš Wagneter
Snažím se být vždy přímočará a jít rovnou k věci. Může se zdát, že mám velké požadavky. A většinou se to vůbec netýká financí - není to tak, že bych přišla a chtěla nějakou nehoráznou sumu na nahrávání. Přeme se spíš o jednotlivých vizích a nápadech. Navíc jsem taková, že se hodně ptám: "Proč neuděláme tohle?" Odpoví mi: "Takhle to nejde." A já na to: "Proč?" Nenechám se jen tak snadno odbýt.

Předpokládám, že jsi teď mluvila hlavně o české pobočce Universalu, se kterou spolupracuješ od začátku své kariéry. Ale co ta berlínská, se kterou jsi podepsala smlouvu v roce 2017?

Tam je to ještě složitější, protože v zahraničí je mnohem větší konkurence a Němci mají na všechno tabulky, schémata a čísla. Na jejich základě vypracují určité modely, v jaké podobě jim dané písničky fungují, kolik budou mít přehrání. Po mně pak chtějí, abych se do takové šablony vešla. A to já nesnáším. Navíc mi přijde, že takové fungování je pomíjivé. Všichni přece víme, že za dva roky bude ta šablona jiná. Proto dám spíš na svoji intuici. Umělec by se určitě měl nějak vyvíjet, ale nejlépe z vlastní iniciativy a podle svojí autenticity, ne z nátlaku. Radši budu mít tisíc zhlédnutí videoklipu, ale zůstanu sama sebou, než mít milion přehrání, ale za cenu, že se stanu někým jiným.

Vychází nyní deska kromě českého trhu zároveň také v zahraničí?

Bohužel vydávám album zrovna v době, kdy se velmi špatně plánuje. V časech koronaviru je těžké s někým vůbec jen komunikovat. A samozřejmě i finanční hledisko hraje svou roli, protože ani hudebnímu průmyslu se nevyhne ekonomická krize. Zatím se tedy soustředím především na Česko, protože v zahraničí je teď složité domluvit nějaké promo. Mým vysněným teritoriem ale zůstává Itálie, kde už to jednou zafungovalo, a pak Anglie, která je pro mě srdeční záležitostí. Konkurence je tam obrovská, ale člověk nic nedá za to, když se bude snažit expandovat.

Mluvila jsi o tom, že máš z uměleckého hlediska vysoké nároky na svou hudbu a že se nenecháš jen tak snadno odbýt. Dostala ses během vzniku "Weird & Wonderful" do situace, kdy jsi přece jen v něčem ustoupila?

Je rozdíl mezi nátlakem a tím, když si člověk nechá poradit a v hlavě se mu to pak rozleží. V posledních letech jsem se naučila přijímat dobře míněnou kritiku. Na začátku kariéry jsem to neuměla, cokoliv negativního někdo řekl, brala jsem to vztahovačně. Dnes vím, že někteří lidé mě kritizují, a přitom to se mnou myslí dobře, mají mě rádi. Například producent nebo moje máma, která mi nikdy nemaže med kolem pusy. Když pak ale něco pochválí, vím, že se jí to opravdu líbí. Takovými lidmi je dobré se obklopovat i v pracovním procesu. Rozhodně bych kolem sebe nechtěla mít tým, který by mi jen opakoval, jak je všechno výborné a jak jsem úžasná. Opačným typem lidí jsou takoví, kteří mě naopak pořád podceňují, u kterých si musím respekt vydobýt a svou vizi protlačit.

Lenny

Svým charakteristickým chraplákem uhranula české posluchače už jako devatenáctiletá v roce 2013, kdy vydala dvě autorská EP "All My Love" a "Fighter". Odměnou jí byla Cena Anděl za Objev roku. Lenny se rychle podařilo smýt ze sebe nálepku dcera Lenky Filipové a v roce 2016 slavila úspěch debutového alba "Hearts", které připravila v tandemu s producentem Ondřejem Fiedlerem. Přineslo jí čtyři velké Anděly a jednoho žánrového k tomu, singl "Hell.o" se stal hitem i v Itálii. Zpěvačka následně podepsala smlouvu s německým Universalem. Druhé album "Weird & Wonderful" připravovala bezmála čtyři roky a předcházely mu singly jako "Enemy", "Lovers Do", "Home" nebo "Figure It Out", které se postupně všechny propracovaly do Top 10 v českých rádiích.

Stalo se ti někdy, že sis poradit nechala, ale pak jsi zjistila, že to byla chyba?

To se mi stalo právě v německém vydavatelství. Na základě jeho doporučení jsem udělala remix písničky "Hell.o". Byl to jeden z mála kompromisů, které se nepovedly. Nelituji toho, protože když člověk nedělá chyby, nikdy se nepoučí. Od té doby už se naštěstí nic takového nestalo. Když dělám remix, je to vždycky na můj vlastní popud. Ověřila jsem si, že nechat se zatlačit do kouta proto, že na mě zírá deset lidí a čeká, že to odsouhlasím, není správná cesta.

Kývla jsi na to tehdy z přílišného respektu?

Přesně tak, nechtěla jsem hned někam přijít a určovat si podmínky. Dnes už ale vím, že respekt a slušnost se nedá zaměňovat s potlačováním kreativity. S tím nemá slušnost nic společného.

Lenny - Weird & Wonderful
© Universal Music
Na obalu alba máš náruč plnou květin. Dá se to vnímat tak, že písničky jsou pro tebe v přeneseném významu květy, které jsi vypěstovala a teď je nabízíš svým posluchačům?

Ano, tak jsem to zamýšlela. Když jsme loni v listopadu fotili booklet, byla jsem přesvědčená o tom, že na obal alba dám tentokrát fotku svého obličeje. Vydavatelství bylo nadšeno, protože na obalu "Hearts" byl jen nápis. Chtěla jsem udělat nějaký hezký portrét, kterým se konečně odprezentuji. Poprosila jsem produkci, aby objednala květiny, že si s nimi zkusím pohrát a uvidíme, co z toho vznikne. A nakonec to dopadlo tak, že mám na fotce obličej květinami zakrytý. Říkám tím: "Tady je máte, vezměte si je." Neplánovala jsem to, ale když byla ta fotka hotová, věděla jsem, že ji chci použít.

Prohlásila jsi, že vše, co jsi chtěla říci, na albu je. Dokázala bys posluchačům se slabší angličtinou přiblížit, co je jeho hlavní zprávou?

Je těžké to takto shrnout. V jednom rádiu se mě ptali, kterou písničkou bych charakterizovala celé album. Považuji to za trochu nemožný úkol, přesto jsem zmínila píseň "Figure It Out", která vyšla v únoru jako singl. To je možná hlavní květ, na který jsem nejvíc pyšná. Sdělení totiž do jisté míry vypovídá o celé desce. Název znamená "Přijít si na to". A já jsem přišla na to, že hudba mě tak naplňuje, že bych bez ní nemohla být. Když mě někdo zklame, uzavřu se do svojí bubliny a skládám. Je to pro mě takový léčivý prostředek. "Figure It Out" o tom vypovídá. Lidi kolem tebe ti můžou radit, ukazovat ti cestu, spousta z nich má pocit, že přesně ví, kam máš směřovat. Ale nakonec si na to stejně musí každý přijít sám.

Měla jsi možnosti pracovat se zahraničními producenty, nakonec ses ale stejně znovu obklopila osvědčenými lidmi, jako jsou Ondřej Fiedler nebo Marcell. S těmi z ciziny sis tolik neporozuměla?

Usoudila jsem, že pro ty písničky je tento směr nejlepší. A pokud jsem o tom přesvědčená, už ani nezkoumám, jak by to mohlo být jinak. Měla jsem navíc nepříjemnou zkušenost s písničkou "Home". Tu jsem složila s kamarády v Berlíně a na produkci jsme ji svěřili jednomu Němci. Zpět mi od něj přišla taková tucárna, že jsem se až zhrozila. Vůbec jsem se v tom nepoznávala. Nakonec jsem ji svěřila na opravu Ondrovi a dopadlo to podle mě nejlépe, jak mohlo. Navíc mám pocit, že na lidi, jako jsou Ondra nebo Marcell, je někdy pohlíženo tak, že jsou to sice výborní muzikanti, ale z Česka. A já si říkám: Proč by naše práce nemohla být exportovatelná? Proč by nemohla v cizině uspět?

Nahrála jsi také svůj druhý společný song s Marpem, skladbu "Easy". Vnímáš jeho český rap v kontextu anglicky zpívané desky jako určitý moment překvapení?

Náš předešlý duet "Kruh" měl velmi dobrou odezvu fanoušků. Všimla jsem si, že dokonce i někteří lidé ze zahraničí, třeba až z Ameriky, se na něj byli schopni naladit, přestože Otův rap byl v češtině. Doufala jsem tedy, že se i tato skladba bude lidem líbit, aniž by řešili jazyk. Brala jsem to jako navázání na "Kruh", možná do jisté míry i jako jeho pokračování, ale s tím, že to tentokrát bude víc moje písnička. "Easy" totiž stojí na pianovém motivu. Poptávka po naší další společné písni byla velká, a tak jsem se rozhodla vydat ji nyní jako singl.

Zmínila jsi, že promo aktivity v zahraničí zatím kvůli koronaviru padly. Mohla bys naznačit, kde všude ses měla objevit?

Kromě velkých festivalů v Česku jsme měli hrát v Maďarsku, Itálii a v Anglii jsme měli pár akcí rozjednaných. Mrzí mě, že to nevyšlo, ale hlavní je, že jsme zdraví. A snad si to vynahradíme příští rok.

Lenny
© Lukáš Wagneter
Pomohla ti alespoň všechna ta omezení kolem pandemie k většímu klidu při dokončování alba?

Musím přiznat, že ano. Líbil se mi status jedné paní na Facebooku, která napsala, že teď se konečně dozvíme, které schůzky mohly klidně být jen telefonáty. To je naprostá pravda, za to dám ruku do ohně. Někteří lidé, například z řad partnerů a sponzorů, mi fandí a chtějí se se mnou potkat. Na jednu stranu je to milé, ale na stranu druhou pak po několika takových schůzkách přijdu večer domů a nemám už kapacitu na to, abych sedla k pianu a něco dokončila. S kvantem času, který jsme v době karantény měli na rukou, šlo vše mnohem snáze.

Na prosinec chystáš velký koncert v O2 universu. Pokusíš se znovu překonat laťku, kterou sis nastavila před dvěma lety výpravnou show ve Foru Karlín?

Jako vždy se pokusím lidem nabídnout nějaký mimořádný zážitek. Jinou cestu než nahoru nevidím (smích). Každý nový prostor, který je o něco větší než ten předchozí, je pro mě výzvou. Máš totiž zase víc věcí, kterými ho můžeš naplnit, a navíc to přináší i větší finanční závazky. Ale od určité doby jsem se přestala bát vystoupit ze své komfortní zóny. Kdybych v sobě takovou vlastnost neobjevila, asi by nikdy nebylo ani Forum Karlín ani deska "Hearts". Zatím se to vyplatilo pokaždé, když jsem z té komfortní zóny vystoupila.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Póza (Václav Hess, 02.06.2020 15:30) Reagovat

    Nelíbí se mi její póza světové hvězdy, na kterou tedy opravdu nemá.

    • Re: Póza (Jardys, 02.06.2020 17:51) Reagovat

      Naprosto zbytečnej a hlavně hloupej komentář .

    • Re: Póza (Karel, 02.06.2020 17:57) Reagovat

      Mě se zase nelíbí tvoje žvásty, Václave ;-)

    • Re: Póza (Anonym, 02.06.2020 18:13) Reagovat

      Žádnou pózu z ní necítím...
      Asi ti není pouze sympatická.
      Já ji beru. Konečně někdo fakt dobrý a samostatný.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
CeeLo Green - CeeLo Green Is Thomas Callaway 10/10
Recenze: CeeLo Green je na "CeeLo Green Is Thomas Callaway" unikátním interpretem i spoluautorem O CeeLo Greenovi se pět let nevědělo. Pak jej Daniel Quine Auerbach, zpěvák kapely The Black Keys, přizval ke spolupráci. A jak už se tak v příbězích vykládá, zbytek je historie. Protože je nad slunce jasné, že desku "CeeLo Green Is... čtěte zde
Vydáno: 06.07.2020 00:00 v sekci Recenze
0
Sarah & The Adams - Pověz mi 9/10
Recenze: Na oduševnělé písně Sarah & The Adams z alba "Pověz mi" by se nemělo zapomenout Říkávalo se jí "česká Norah Jones", třetí deska Šárky Adámkové a její skupiny Sarah & The Adams je ale tím nejlepším důkazem, že podobné nálepky skutečně nejsou zapotřebí. Poprvé přináší ryze české texty, v nichž... čtěte zde
Vydáno: 05.07.2020 09:00 v sekci Recenze
0
Everything But The Girl - Walking Wounded
Zaprášenosti: Everything But The Girl - Walking Wounded Devadesátá léta minulého století byla pro dvojici Everything But The Girl dosti zásadní. Přinesla zvukovou proměnu její tvorby, která se promítla hned do tří kultovních desek. Jim s jasnou převahou vévodí vybroušený klenot... čtěte zde
Vydáno: 04.07.2020 09:00 v sekci Recenze | Zaprášenosti
3
Mig 21, Výstaviště Holešovice, Praha, 1.7.2020
Naživo: Mig 21 v pražských Holešovicích zpívali Miladě Horákové Po trojáku, který týden předtím odehráli J.A.R., přišla se stejným konceptem i oblíbená taneční, pěvecká a striptérská skupina z Prahy 5 - Smíchova. Původní vyprodané koncerty naplánované na konec dubna v Lucerna Music Baru tak... čtěte zde
Vydáno: 03.07.2020 10:05 v sekci Naživo
5
Hentai Corporation - Chtěli jsme si dokázat, že nemáme malý čů*a
Rozhovory: Hentai Corporation - Chtěli jsme si dokázat, že nemáme malý čů*a Bouřliváci Hentai Corporation jsou známí nejen svými úlety, energickými koncerty, při kterých charismatický Radek Škarohlíd dělá doslova psí kusy, ale i kvalitní hudbou, kterou dělají. V březnu vydali EP "00420603545450", a tak... čtěte zde
Vydáno: 02.07.2020 08:35 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 20/2020 - od Lenny přes The 1975 po Blakea Millse (27.05.2020 08:00)
- Recenze: Lenny dělá i s druhou deskou "Weird & Wonderful" báječnou reklamu českému popu (25.05.2020 00:00)
- Video: Lenny a Marpo si v "Easy" zahráli na pana a paní Smithovy (23.05.2020 12:43)
- Lenny představuje nový singl "Wake Up" v krátkém dokumentu (15.04.2020 16:13)
- Projekt "Spolu jedním hlasem" spojí známé tváře s hrdiny dnešních dnů (31.03.2020 17:57)
- Rozhovory: fiedlerski - Chci nemít hranice (27.03.2020 07:55)
- Video: Marpo s TroubleGangem upozorňují v klipu "Nejsi sám" na šikanu (20.03.2020 14:29)
- Video: fiedlerski startuje sólovou kariéru duetem "Time Is A River" s Jamesem Harriesem (13.03.2020 14:35)
- Video: Marpův nejsilnější song "Na prach spálit" dostal potemnělou vizuální podobu (26.02.2020 08:18)
- Na okraj: České zpěvačky, kam jste se poděly? (12.02.2020 08:00)

ALBUM TÝDNE 27/2020

CeeLo Green
CeeLo Green Is Thomas Callaway

O CeeLo Greenovi se pět let nevědělo. Pak jej Daniel Quine Auerbach, zpěvák kapely The Black Keys, přizval ke spolupráci. A jak už se tak v příbězích vykládá, zbytek je historie. Protože je nad slunce jasné, že desku "CeeLo Green Is Thomas Callaway" budou fanoušci soulu poslouchat ještě dlouho. Je totiž výborná.

10/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 08.07.
Suzanne Vega (USA) (Hrad Špilberk, Brno)
Út 14.07.
Amelie Siba + Chief Bromden (Chapeau Rouge, Praha)
St 15.07.
NeFestival Colours of Ostrava! (Dolní Vítkovice, Ostrava)
Čt 16.07.
Tindersticks (UK) (Divadlo Archa, Praha)
Po 10.08.
The Chainsmokers (USA) (Tipsport Arena, Praha)
Po 10.08.
Fource Live: Aiko + Teepee (Střecha Radost, Praha)
So 15.08.
Limp Bizkit (USA) (Forum Karlín, Praha)
Po 17.08.
Giant Rooks (DE) (Rock Café, Praha)
Út 25.08.
Fource Live: Ai Fen + Khoiba (Střecha Radost, Praha)
Po 07.09.
Mighty Oaks (DE) (Rock Café, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Misery Index Kryštof Beyoncé Lady Gaga Depeche Mode Coldplay Adele Rihanna AC/DC The Cure Madonna Sia Kabát Ewa Farna Billie Eilish Pokáč The Weeknd Britney Spears Rammstein
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2020 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver