Skutečnost, že představitelky českého popu ani v uplynulém roce zrovna nehýřily aktivitou, potvrdilo i nedávné hlasování do Cen Anděl. Dle orientačních seznamů alb, které měli akademici při hlasování k dispozici, totiž v roce 2019 vydalo desku 228 skupin, 93 zpěváků a... jen 20 zpěvaček. Ty, které má z tohoto seznamu šanci znát široká veřejnost, bychom spočítali na prstech jedné ruky. Lucie Bílá, Naďa Válová, Berenika Kohoutová.

Kam se české zpěvačky poděly?

Nedá se samozřejmě říct, že by všechny zahálely. Třetí tisíciletí je dobou singlovou, a tak se i některé interpretky soustředí spíše na vydávání jednotlivých písniček než celých desek. Kromě toho je všeobecně známým faktem, že hlavním zdrojem příjmů jsou dnes pro hudebníky hlavně koncerty.

Nic to ale nemění na faktu, že zpěvačky začínají být v Česku ohroženým druhem.

Je až udivující, kolik výrazných ženských osobností přineslo posledních třicet let před sametovou revolucí. Hana Hegerová, Marta Kubišová, Marie Rottrová, Hana Zagorová, Eva Pilarová, Helena Vondráčková, Petra Janů, Lenka Filipová, Věra Špinarová, Iveta Bartošová, ...

Jejich jména známe i v roce 2020 všichni. Hity z jejich repertoárů přežily desítky let a stále znějí v éteru, většina z uvedených dam navzdory vyššímu věku pořád hojně koncertuje.

Devadesátá léta byla především ve znamení Lucie Bílé a s novým miléniem vtrhly na scénu Aneta Langerová a Ewa Farna. Uplynulá dekáda však žádnou takto výraznou personu, která by byla s kvalitním repertoárem schopna oslovovat masy, nezrodila.

Pravda, objevila se celá řada nadaných mladých interpretek, některé bychom dokonce mohli nazvat zpěvačkami mezinárodního formátu. O úspěších charismatické Lenny v Itálii a Německu už se napsaly desítky článků, osobitou barvu hlasu mohou Debbi závidět i mnohé černošky. Velmi sympatickou hudbu dělají také Emma Smetana nebo Klára Vytisková.

Jejich talent však stále naráží na jazykovou bariéru. Angličtinou sice vládne čím dál tím víc Čechů a zejména mladá generace již považuje její znalost za samozřejmost, jelikož je to ale v rádiovém éteru řeč jasně převládající, stávají se anglicky zpívané písničky pro zdejšího posluchače zaměnitelné. Málokoho napadne, že mu zrovna pěje interpretka z jeho rodné země. Přitom kdyby slyšel spolu s neotřelou produkcí také zdařilý český text, nejspíš by se hned pídil po jejím jméně.

Svou roli v ústupu žen za mikrofonem může hrát částečně i to, že se zkrátka změnila doba. Česko následuje zahraniční trendy a v posledních letech prudce roste obliba rapu a elektronické hudby na úkor dříve dominantního popu - a to zejména u nejmladších posluchačů. Vycítila to již zmíněná Berenika Kohoutová, která loni zabodovala virálním hitem "Dělám stojky". Zaujmout v době streamovacích služeb nabízejících prakticky nekonečné množství nové hudby je navíc čím dál tím těžší. V tomto směru měly hvězdy předrevoluční éry mnohem snazší pozici - po jejich nových písničkách byl hlad.

Podíváme-li se však detailněji na světovou pop music, zjistíme, že zpěvačky v ní stále mají velké, ba dokonce možná hlavní slovo. Mnohdy udávají její směr, jako se to v posledním roce povedlo teprve osmnáctileté Billie Eilish. Na odchodu ještě zdaleka není ani silná generace, která začala žebříčky otřásat s příchodem tohoto tisíciletí. Beyoncé, Lady Gaga, Adele, Taylor Swift i Rihanna pořád ještě patří k největším hvězdám planety a vydání jejich nové hudby pokaždé provázejí velká očekávání.

Jenomže v Česku začíná být pojem pop velice těžko definovatelný. Mohou vůbec tato tři písmenka obsáhnout celou šíři od většinovému konzumentovi nejpřístupnějších melodií Lucie Vondráčkové přes hravé verše Barbory Polákové až po náročnější, do alternativní sféry přesahující tvorbu Lenky Dusilové?

Výrazné ženské pěvecké osobnosti současná tuzemská scéna má, v poslední dekádě však spousta z nich prošla tvůrčí proměnou. Běžnému posluchači se vzdálily, a tudíž zmizely z rádiového vysílání. K přípravě nového materiálu navíc při své pečlivosti často potřebují mnohem více času, než je považováno za obvyklé.

Třeba Aneta Langerová vydala v uplynulém desetiletí jen jednu autorskou desku, kolekce "Na Radosti" však stála za to - posbírala celkem pět Andělů a zpěvačka s ní objížděla republiku několik let. Stejně jako ona také Lenka Dusilová a Ewa Farna přišly se zatím poslední řadovkou už v roce 2014. Můžeme přidat také příklad slovenské Jany Kirschner, jejíž dvojdílná "Moruša" vykvetla před sedmi a šesti lety. Na "Světlo" Anny K. jsme si počkali také šest let a Klára Vytisková vydá v březnu svou druhou sólovku po pětiletém albovém půstu

Nápady zkrátka nepřicházejí samy a zmíněným umělkyním nemůžeme mít za zlé, že si s tvorbou dávají tak záležet. Je to známka toho, že jim více než na všeobecném povědomí o jejich jméně záleží na kvalitě toho, co vyplodí.

Nezbývá než doufat, že vzniklou díru v playlistech vyplní jejich mladší kolegyně. Třeba roste hvězda z Terezy Maškové, dívky, která předloni ohromila v SuperStar, ale zatím jí ve větším rozletu brání otázka repertoáru. Naděje písničkářské scény se upínají k Tereze Balonové nebo Kateřině Marii Tiché. V electropopu loni zaujala Dominika Hašková (ano, je to dcera slavného hokejového brankáře, jak jméno napovídá) se svou kapelou DOMI. A byť se jedná spíše o záležitost pro fajnšmekry, kladné ohlasy měla také loňská nahrávka "Lunaves" Báry Zmekové, která získala dvě nominace na Anděla.

Na letošní rok přislíbily vedle zmíněné Vytiskové novou desku také Lenny, která nahrávala nástupce ceněné prvotiny "Hearts" v Londýně, a tvořivou náladu potvrdily (i když zatím s nejistým termínem dokončení) i Anna K., Aneta Langerová, Emma Smetana či Lenka Dusilová.

Snad tedy bude první rok nové dekády v dámském podání živější než závěr té staré.