Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Dan Šustr - Jistej hudební eklekticismus je odjakživa součástí mý tvorby

Dan Šustr - Jistej hudební eklekticismus je odjakživa součástí mý tvorby

Vydáno: 23.12.2019 13:30 v sekci Rozhovory - Hana Bukáčková | foto: facebook interpreta

Před 33 lety založil Dan Šustr Tichou dohodu a letos se rozhodl, že to zkusí sólově. "Samozřejmě jsem o sólovce vždycky uvažoval, ale až budu mít čas a až nastane ta správná chvíle," tak začíná vyprávění, na jehož začátku byla souhra několika náhod a na jehož konci album "Old Shootterhand".

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Dan Šustr
© Vendula Fantová
Od Tiché dohody sis odskočil k sólovce. Byl to tvůj sen, nebo to byl spontánní nápad?

Kombinace obou faktorů. Samozřejmě jsem o sólovce vždycky uvažoval, ale až budu mít čas a až nastane ta správná chvíle. Mám totiž jako hlavní kapelu Tichou dohodu, která mi zabírá skoro veškerou energii a čas a nechci to navíc zbytečně tříštit. Ale v hlavě jsem to měl v režimu jednou to udělám - takových projektů tam ale leží víc. (smích) Třeba že jednou sepíšu paměti. Loni na podzim jsem začal skládat nový věci pro TD (poslední album "Hlasitá revoluce" jsme vydali už v roce 2017). Jenže se stalo to, že jsem složil "Requiem pro Petra Šabacha", "Blues ze 60. let" a "Posledního skauta", což byly písně s mužským textem. Nehodily se moc pro zpěvačku, jenže v TD je zpěvačka, že jo? A teď co s tím? A protože už ze zkušenosti vím, že se věci někdy vyvíjej samy od sebe a že pomůže i třeba náhoda, začal jsem uvažovat, že bych z toho mohl spáchat sólovku. Navíc mi od "Hlasité revoluce" zbyla skladba "Půlnoční anděl", která se tam nehodila stylově (text jsem k ní ale dopsal až teď). Prostě jsem si řekl, že budu skládat dál a vydám se směrem podle toho, co ze mě dál vypadne. A vypadla "Tvoje hospoda" a "Inzerát na zemi, ve který bych chtěl zase žít", což rozhodlo, že z toho bude teda sólový album.

Kolega Honza Průša mi říkal, že jsi mu už před osmi lety pouštěl nějaké sólové kousky. Proč tedy nakonec deska vyšla až teď?

To je fajn, že si to pamatuje a že to připomněl, ale to, co jsem mu tenkrát pouštěl, na tomto albu není. To byly, myslím, dvě písně z jednoho konceptu, který byl (a pořád je) taky zvažován jako jeden z těch projektů, co nosím v hlavě, a je uvažován taky spíš jako sólovka, ale ještě čeká na dokončení (a to opravdu, až mi zbyde čas). Důvodem toho, že nejsou na tomhle albu, ale není jejich stáří. Mám sice zásadu neskládat do šuplíku, ale ty skladby, o kterých je zde řeč, nejsou šuplíkovky, jsou to stylovky. Víc k tomu ale zatím nechci prozrazovat. To je doslova hudba budoucnosti. (smích)

Dan Šustr

Dan Šustr je český skladatel, textař, producent, multiinstrumentalista, příležitostný překladatel a lídr skupiny Tichá dohoda, kterou založil roku 1986. S touto formací vydal šest studiových nahrávek a řadu dalších nosičů. Debutové album vyšlo již v roce 1990. Je autorem nebo většinovým spoluautorem a hudebním producentem a aranžérem veškerého materiálu kapely včetně hitů "Cizí pohled", "Má duše se vznáší", "Kotva & Kříž", "Marioneta", "Tulák po hvězdách" či "Večírek osamělých srdcí". V roce 2006 vytvořil s mužskými spoluhráči z Tiché dohody vedlejší projekt 2Wings a vydal s nimi tři alba. Spolupracoval s Philem Shoenfeltem, Janou Kratochvílovou a dalšími. Sólovku "Old Shootterhand" ale vydal teprve v květnu 2019.

Co na to ostatní členové Tiché dohody? Jak se jim to líbí a spolupracovali nějak na albu?

Samozřejmě. Na albu hostuje Zuzka (zpěvačka Zuzana Vintrová - pozn. red.) v písni "Woodstock 1969" a basista Sherry (Michal Šerák) ve dvou skladbách na kontrabas a v písni "Plán B" na basu. "Plán B" je zajímavej dvěma věcma: za prvé je to jediná skladba na albu, která by asi mohla být na albu Tiché dohody, je to nejvíc dohodovka, i text se dá představit v ženský osobě, a proto jsem taky pozval Sherryho, protože jsem chtěl, aby tam hrál. Na kontrabas neumím, tam bylo jeho hostování jasný, ale tady to bylo pozvání z hlediska dlouhodobýho přátelství a spolupráce. Na ostatních věcech jsem si basu natočil sám, stejně jako všechny ostatní nástroje (i jednoduchý bicí), ale na kontrabas a na cello neumím - to mi do dvou písní nahrála violoncellistka Jana Gabrielová, která s námi spolupracovala i na nahrávkách projektu "The Soulmates Tribute Project", kde vlastně začala i moje spolupráce se Zuzanou. Vzhledem k tomu, že mám album jasně jako vedlejšák, tak to samozřejmě nikomu nevadí. Ostatně nejsme uzavřeni pouze v jedné kapele. Sherry taky například hraje se skupinou Daryl Green, bubeník Luboš Pavlík s Vladivojnou. Přizval jsem i kamarádku Viktorku Horákovou, které jsem loni pomohl vyprodukovat album. Zpívá se mnou duet "Půlnoční anděl". A máme k němu pěknej videoklip. Takovej odkaz na film "Nebe nad Berlínem".

Jak jsi ji objevil?

Přes Bena Taise, který pořádá Tais Awards. Jednou dal na Facebook Viktorčin klip "Města", který mě uchvátil. A vidíš - to je určitě stylově pop! Tak jsem ji kontaktoval, a pak jí pomohl udělat takový reprezentační výběrový album z předešlých dvou autorských desek. Prostě jsme to natočili v pořádným studiu a se živou rytmikou, trochu vytunili texty a sound. Já do tvorby Viktorce moc nemluvím. Ona má svou hlavu a mně se líbí, co dělá, takže jsme na stejný vlně a nemáme žádný konflikty. Já jí spíš pomáhám svejma letitejma zkušenostma. Klip mi točil Johan Čapek, což je mladej talent, o kterým určitě ještě uslyšíme.

Pro koho je tvoje sólovka určená?

Hele, to já přece nemůžu nikdy vědět, komu se to bude líbit. Snad těm správnejm lidem. Jestli narážíš na reklamní slogan "Tahle deska není pro mladý", tak to byla legrace, parafráze na známý film "Tahle země není pro starý" a takový píchnutí, pošťouchnutí směrem k mládeži. Uvidíme, jestli funguje generační paradox v praxi. (smích). Ale, jak se říká, vždy je na každém šprochu pravdy trochu. Co se tý staroby týče, je zde souvislost se záměrným stylovým i zvukovým naladěním do hudby 60. a 70. let, kterou já mám nejradši. Mladší generace to bude nejspíš poslouchat jako retro.

Dan Šustr
© Karel Šuster
Jak se ti povedlo, aby nezněla dohodovsky? Krom toho, že místo Zuzky zpíváš ty.

Nevím. O tomhle jsem vůbec nepřemýšlel. Na jednu stranu mám určitě rozpoznatelnej autorskej rukopis a na druhou stranu každá deska Dohody byla trochu jiná, takže si to zvukově jako Dohodu představit dovedu (jen by tam musely být ženský nebo genderově neutrální texty nazpívaný Zuzkou).

Album je žánrově docela pestré. Měl jsi chuť zaexperimentovat?

O žánrovou pestrost jsem se snažil vždycky. Když si vezmeš například naše album "Underpop" z roku 1992, najdeš na něm dost odlišný skladby, jako jsou indie kytarovky "Má duše se vznáší" a "Kotva Kříž", až stounovsky retro-rockový "Kdo z vás" a "Reklamní anděl" nebo naproti tomu akustický balady jako "Marioneta" nebo "Víra". Následoval akustický "UnplugGAG", po něm bezejmenný, kytarově noisový album (1994), na němž je ale píseň "Tulák po hvězdách" s akustickými kytarami a foukací harmonikou, a potom následovala psychedelická "La Décadance" (1995). Poslední řadový album z devadesátek "Válcovna vkusu, s.r.o." (1998) mělo dvě části - první rockovou a druhou experimentálně taneční. Takže jistej hudební eklekticismus je odjakživa součástí mý tvorby. Prostě bych se k smrti unudil dělat pořád jeden styl a sound.

Dan Šustr - Old Shooterhand
Na obalu jsi se zapálenou cigaretou, bekovkou a brýlemi. To jsou tři věci, které tě nejlépe charakterizují?

No jo, baret plešatého muže (smíich) - to je hláška ze "Simpsonů", která mi utkvěla v hlavě, protože je pro mě aktuální… Musel jsem přizpůsobit image aktuálnímu stavu. Je mi 54, vlasy ubejvaj, ale čepici nosí kdekdo. Třeba zpěvák od AC/DC. Černý brýle - ty nosím odjakživa (samozřejmě lennonky! Ne Aviatory ani Wayfarery! I když vlastně,… nikdy neříkej nikdy: v dobách projektu 2Wings a Tiché dohody 2011 a knírku do podkovy jsem Aviatory nosil - viz živé video z Trutnova 2011. A Wayfarery mám z důvodů "Blues Brothers". Jen je nenosím. No, a cigáro je cigáro… vím, že je to dneska vlastně už skoro nekorektní. Bůhví, jestli by se někde v západním pokrokovým světě nemusela ta cigareta vyretušovat (četl jsem, že snad ve Francii už to retušujou v učebnicích na portrétech slavných spisovatelů - "ó tempora, ó mores!)".

Deska je pojmenovaná "Old Shooterhand", což je prý tvoje přezdívka z roku 2011. Někteří ti vyčítají, že jde o překlep a měl to být Old Shatterhand. Jak to tedy je?

Nesmysl! To může říct nebo nepsat jen nějaký nedovzdělanec. Za prvé mám takzvanou autorskou licenci a tu desku si můžu pojmenovat, jak chci (třeba "HCHKRDTN" nebo "12345"), ale ten Shootter je nejblíž tomu, jak zní moje příjmení. Hrdina z mayovky mě k tomu jen inspiroval. Kdybych tam ale přidal ještě to s, už by to porušilo původní vzor. Ze začátku jsem to měl dokonce napsaný s u místo těch dvou oo, ale můj jmenovec z USA mi na FB vysvětlil, že shutter je vhodnější pro fotografa, neb je to výraz pro uzávěrku. Tak jsem to pak upravil.

Dan Šustr
© Martin Chaloupka
Tiskovky píšou, že je to alter ego chlápka, který přicestoval z časů minulých, kdy byl rock v plenkách. Zpověď hipíka, jenž vzpomíná na časy, kdy se bigbít teprve rodil.

Jak jsem říkal - mám nejradši hudbu 60. a 70. let, kdy se všechno utvářelo, hodně se experimentovalo, a přestože spousta umělců a kapel tu dobu nepřežila nebo se stali objeviteli slepých uliček, které se dál nerozvíjely, je pro mě ta doba úžasně autentická. Byla hlavně plná upřímnýho nadšení a novátorský naivity. To bylo totiž předtím, než se do rocku, potažmo moderní popmusic dostal velkej byznys a jeho marketingový mechanismy a všechno to zkazily. Jako vždy a skoro všude. To je ale na úplně jinej rozhovor a jinam. Dnes, hlavně díky YouTube, máte možnost vidět a slyšet neuvěřitelný věci z tý doby! Já to prostě miluju!

Chápu to dobře, že jsi tím chtěl dát poklonu starým dobrým bigbítovým časům?

Ano, tak se to dá určitě chápat, ale vzešlo to ze mě spíš spontánně. Souvisí to i se zvukem lo-fi nahrávky, která by se měla de facto blížit úrovni nahrávání té doby. Když se podíváš na fotky z celý mojí hudební kariéry, začíná to už vybavením, to je důvod, proč já tak miluju pololubový kytary, protože u nich (a telecastera) to začlo. A samozřejmě hraju na Les Paula, Jazzmastera, Gretsche a SG. Moje oblíbená hláška je, že "kytara vymyšlená po roce 1979 mi nesmí přes práh". Nemyslím tím rok výroby, ale model. Je za tím asi určitej druh romantismu, že když mám v ruce ty modely, připadám si být víc tam, mít aspoň v ruce to dřevo, jako měli oni. Nikdy jsem se ale primárně nehonil za takzvanými prémiovými nástroji, abych se s nimi mohl ukazovat nebo dokonce vytahovat. Já na ty kytary prostě hraju. Jeden důvod je finanční a praktický (osobně bych se bál mít v autě nebo někde na open airu, když prší, takhle drahý nástroje) a druhý důvod je ten, že ani tenkrát neexistovalo žádný prémium vybavení. Prostě se hrálo na to, co bylo k dispozici. Dnešní nabídka je taky důsledek marketingu výrobců - jsou jen obchodnický triky, jak ze snobů a hejlů vyrazit peníze.

Dan Šustr
© Karel Šuster
Co si mám představit pod pojmem zastydlý hipík?

To je samozřejmě zase určitá nadsázka, ale asi forma naivního romantismu a přístupu ke světu. Hnutí hippies přišlo s postuláty opuštění komerčního způsobu života, návratu k přírodě, uvolnění vztahů i experimenty s látkami rozšiřujícími vědomí. Byla to první západní poválečná generace, která cítila, že komerční svět nefunguje správně, že válečná politika je vždycky špatná. Dobře je to vidět ve filmech "Bezstarostná jízda" nebo ve Formanově "Hair". Myslím si, že jsem to vyjádřil ve druhém plánu písně "Woodstock 1969", kde jsem vychytal dobové zpravodajské komentáře, které končí úvahou: "Představte si, jak by to asi vypadalo, kdyby se na stejném místě za stejných okolností sešlo 350 tisíc dobře oblečených byznysmenů."

Dan Šustr
© Karel Šuster
Jak vnímáš současnou hudbu? Vrátil by ses do dob minulých?

Hudebně určitě. Mě současný pop nebaví, přitom jsem schopen poslouchat spoustu popovejch umělců a kapel (Pet Shop Boys, Duran Duran, můžu i třeba Jamese Blunta), ale i to je asi i tím, že stárnu. Ed Sheeran, Beyoncé nebo Ariana Grande, to fakt už asi prostě nechápu (smích). Ale Lana Del Rey třeba, ta mě baví. Ale to je nejspíš přirozenej generační vývoj. Mně se ještě líbily ty mileniální kytarovky jako Arctic Monkeys, Editors, Interpol. Měl jsem rád Coldplay ale jen do třetího alba "X&Y", který považuju asi za jejich nejlepší.

Prozradil jsi, že sólové koncerty neplánuješ. Není to škoda? Zařadíš aspoň nějakou z písní do koncertního repertoáru Dohody?

Možný to je. Uvidíme podle reakcí. Já o tom opravdu nepřemýšlel jako o regulérní sólové dráze ani o vedlejším projektu na koncertování. To se časem samo nějak vyvrbí.

V "Requiem pro Petra Šabacha" jsou úryvky z "Pelíšků". Jaký vztah máš k tomuto filmu a k tomuto autorovi?

Snad jako každý prostě mám rád ty jeho zfilmovaný příběhy. "Pelíšky" jsou asi masově nejoblíbenější klasika, proto jsem sáhl do nich, aby bylo každýmu jasný, o kom se zpívá. Požádal jsem samozřejmě o svolení k užití producenta filmu Ondřeje Trojana. Jinak můj nejoblíbenější film ze Šabachových příběhů je "Občanský průkaz", protože znázorňuje (a výborně!) dobu mýho dětství. A potom "U mě dobrý", protože to je z Libně, kde přes třicet let žiju. K Buddymu jsem občas taky zašel na pivo.

Prý jsi nikdy nesebral dost odvahy se s ním sejít, a teď už je pozdě. Lituješ toho?

Spíš mě to nějak vůbec nenapadlo. Ten text k písni vznikl vlastně někdy o Vánocích, když se "Pelíšky" hojně vysílaj'. Já si opravdu v duchu posteskl, že jsem se nepokusil se s ním za jeho života seznámit. Prostě jsem to prošvihl a napravit to půjde až jedině tam nahoře. A to je vlastně obsah textu. Nic víc, nic míň. Já prostě píšu o věcech kolem sebe. Jinotaj nehledejte. Jen je možná otázka, kdo je dneska vlastně ten bolševik…? (smích)

Dan Šustr
© Vendula Fantová
Cítíš se stále jako popový disident?

Bylo to sice myšlený jako sranda, ironie, ale bohužel trochu jo. Nemáme to úplně jednoduchý. Jsme prostě jaksi mimo. Všechnu produkčně manažerskou práci si musím řešit sám. Proto jsem založil label Pop Dissident Records, protože tady mně, potažmo Tichá dohodě, prostě nikdo desku nevydá (ne že bych o tom párkrát nezkoušel jednat). Ale nechci si stěžovat, genderově se zcela nekorektně přiznám, že jsem mužského pohlaví, tak je potřeba nebejt měkkej, prostě jít dál. Jak napsal Bukowski: "Svět patří těm, co se nepos***u."

V labelu vydáváš jen své věci nebo je otevřený i pro jiné interprety?

Label mám už od roku 2006. Tenkrát jsem si ho založil pro vedlejší projekt 2Wings, co jsme dělali s kluky z Dohody. Jestli budu nějak expandovat, to nevím, mně zatím úplně stačí Tichá dohoda a mám toho nad hlavu. Ale to je proto, že jsem one man show, čili musím u každýho titulu udělat skoro všechno od A do Z. Pod hlavičkou Pop Dissident Records jsem vydal už celkem osm alb, dvě EP a jeden singl. Z toho čtyři i na dnes se vracejícím a módním vinylu. Na práci jednoho člověka slušný, ne?

Tichá dohoda
© Vendula Fantová
V těchto dnech si připomínáme výročí sametové revoluce (rozhovor jsme pořizovali v polovině listopadu - pozn. red.). Vy jste jednou hráli "Hey Jude" s Martou Kubišovou. Jak na to a na celé to období vzpomínáš?

Na sametovou revoluci i na první polovinu devadesátek vzpomínám rád, protože to byla euforická doba. Dneska už s odstupem vidíme i tu naši naivitu a negativní věci, k nimž došlo, ale to je na jinej rozhovor. Prostě některý věci se ukážou až časem. Ale je dobře, že k tomu došlo a že jsem to zažil.

Na to "Hey Jude" ale zrovna moc rád nevzpomínám, protože je s tím spojenej jeden z řady podrazů od nahrávacích společností na Tichou dohodu. Byl to můj nápad tu píseň udělat v rámci koncertu pro Konto Bariéry, kde měla paní Kubišová vystupovat. My měli v repertoáru vždycky nějaký covery (i od The Beatles) a moje máma měla doma původní supraphonský singl, takže jsme měli k dispozici i nahrávku a mohli z ní přepsat text. Zkrátím to - jediná píseň, která na CD pro Konto Bariéry nevyšla, byla - hádejte která? Proč asi? Ale jak již dnes díky Facebooku víme, byla to soukromá firma, že ano? O cenzuru tedy určitě nešlo. (smích)

Album obsahuje píseň "Inzerát na zemi, ve který bych chtěl žít". Která země je ta vysněná? A co ti vadí na Česku?

Moment, ta píseň nezpívá o něčem, co mi vadí, ale naopak popisuje pozitivně, jakou mám o tý ideální zemi představu! Takže zde ocituju text, aby si to každej moh' přebrat po svým: "Dal jsem si inzerát na zem, ve který bych chtěl zase žít. Nemusí u ní bejt oceán, stačí jen dobrý lidi kolem sebe mít… Kde země má?" Snad je to jasný, ne? Pro info - název je parafrází na název knihy B. Hrabala "Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet". S odkazy na literaturu, filmy a umění vůbec si často rád hraju.

A dík za otázku, protože dneska se všeobecně málo poslouchá obsah, málo se čte víc než titulek, doba je strašně rychlá, jsme zahlcený informacema. Použiju ale legendární úsloví, že bych se do toho nerad víc zabrušoval, to by bylo na úplně jinej rozhovor a ne na hudební server. Jednu věc ale asi říct můžu, protože se týká každodenního života a může se časem ještě víc dotknout všeho a všech. Je to takzvaná politická korektnost. Její nebezpečí tkví v možnostech omezování svobody slova, projevu. Vidíme různé případy ve světě a my nežijeme izolovaně někde na ostrově nebo za zdí. Musíme si na to dávat pozor a hlídat to. Právě to byla podstata sametové revoluce. Nikdo tady tenkrát neumíral hlady a už ani v pracovních táborech, ale všichni jsme se dusili nesvobodou a museli trpět život ve dvojí pravdě - té v televizi, na transparentech, nástěnkách ve škole a tak dále a pak tím, co si lidi říkali po hospodách nebo doma. Pouze jeden oficiální názor a postihování názorů jiných, to už tady přece párkrát bylo, tomu se pak říká totalita. Takže za mě s vývojem po listopadu 1989 dobrý, a pokud se mi něco nelíbí, tak neagituju někde na shromážděních, ale radši o tom napíšu text jako "Zakázaný slova", "Planeta opic" nebo "11. přikázání".

Když se chytnu tvého jména. Co jsi v životě prošustroval?

Termín prošustrovat se používá ve spojení s penězi. Já ale nikdy žádný neměl a nemám, tak zatím nebylo a není co. Ale třeba jednou bude… (smích)

Od sólovky zpět k Dohodě. Myslíš, že v dnešní době můžete ještě někoho nového oslovit? Nebo jste spíš kapelou pro pamětníky?

Energii pořád máme. I díky posile kapely se Zuzanou za mikrofonem. Podle návštěvností koncertů vidím narůstající počet posluchačů nepamětníků. Proto se taky hodně zaměřujeme na práci s naším YouTube kanálem, který je, myslím si, pěkně zpracovaný od historie přes oficiální klipy, živáky až po dokumenty. Někteří pamětníci na nás samozřejmě chodí taky. Moje filozofie je, že má primárně cenu bojovat o mladou generaci, protože ta starší už nás za prvé zná, za druhé bývá lenivější dojít na koncert a za třetí samozřejmě respektuju, že jsou mezi nimi odpadlíci, kterým chybí naše bývalá zpěvačka.

Předloni jste s Dohodou vydali již zmiňované album "Hlasitá revoluce". Příští rok máte v plánu vydat následovníka. V jaké fázi jsou nyní přípravy?

Novej materiál je ve fázi plánu a vlastně jsou už složený dvě skladby, který vznikly původně, než se začal rodit "Old Shootterhand". Přes Vánoce budu zkoušet psát další věci. V únoru bychom rádi něco natočili. To je plán. Uvidíme…

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Everything But The Girl - Walking Wounded
Zaprášenosti: Everything But The Girl - Walking Wounded Devadesátá léta minulého století byla pro dvojici Everything But The Girl dosti zásadní. Přinesla zvukovou proměnu její tvorby, která se promítla hned do tří kultovních desek. Jim s jasnou převahou vévodí vybroušený klenot... čtěte zde
Vydáno: 04.07.2020 09:00 v sekci Recenze | Zaprášenosti
3
Mig 21, Výstaviště Holešovice, Praha, 1.7.2020
Naživo: Mig 21 v pražských Holešovicích zpívali Miladě Horákové Po trojáku, který týden předtím odehráli J.A.R., přišla se stejným konceptem i oblíbená taneční, pěvecká a striptérská skupina z Prahy 5 - Smíchova. Původní vyprodané koncerty naplánované na konec dubna v Lucerna Music Baru tak... čtěte zde
Vydáno: 03.07.2020 10:05 v sekci Naživo
5
Hentai Corporation - Chtěli jsme si dokázat, že nemáme malý čů*a
Rozhovory: Hentai Corporation - Chtěli jsme si dokázat, že nemáme malý čů*a Bouřliváci Hentai Corporation jsou známí nejen svými úlety, energickými koncerty, při kterých charismatický Radek Škarohlíd dělá doslova psí kusy, ale i kvalitní hudbou, kterou dělají. V březnu vydali EP "00420603545450", a tak... čtěte zde
Vydáno: 02.07.2020 08:35 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
John Legend - Bigger Love 7/10
Recenze: John Legend na albu "Bigger Love" ještě nevyhořel. Zatím John Legend chce být hudebně stále aktuálnější. Chvílemi se zdá, jako by se do hitparád tlačil až příliš agresivně. Mnohdy se tak vytrácí jeho hudební talent. Jak je na tom jeho aktuální deska "Bigger Love"? Přestože není... čtěte zde
Vydáno: 01.07.2020 15:00 v sekci Recenze
0
Nové desky 25/2020 - od Depeche Mode přes Haim po bokovku Chestera Benningtona
Nové desky 25/2020 - od Depeche Mode přes Haim po bokovku Chestera Benningtona Poslednímu červnovému týdnu zavládl koncertní film Depeche Mode, deska Chestera Benningtona s jeho někdejší kapelou Grey Daze, dva souloví bardi CeeLo Green a Brian McKnight, roztančená Jessie Ware, funková legenda Maceo Parker,... čtěte zde
Vydáno: 01.07.2020 08:00 v sekci Novinky | Nové desky
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Audio: Tichá dohoda v novém singlu chrání svoje "Hranice" (26.02.2020 15:24)
- Video: Dan Šustr ponořil skladbu "Půlnoční anděl" do noirového klipu (05.11.2019 18:04)
- Recenze: Dan Šustr je na pohodové sólovce za "Old Shootterhanda" (15.06.2019 09:30)
- Dan Šustr vyslal do světa "Old Shootterhanda", s Tichou dohodou vyráží na koncerty (22.05.2019 14:28)
- Nové desky 21/2019 - od Rammstein přes Lewise Capaldiho po The National (21.05.2019 07:16)
- Dan Šustr připravuje svůj sólový debut (06.03.2019 18:01)
- Naživo: Obnovený Československý beat-festival přivezl legendy, měl by však zvážit své směřování (17.12.2018 15:07)
- Fotogalerie: Čs. beat-festival v obrazech, den první (17.12.2018 09:58)
- Video: Tichá dohoda v klipu k "Já a můj pes" paroduje The Beatles (19.10.2018 09:44)
- Video: Tichá dohoda se v klipu k písni "Born In Kladno" nostalgicky vrací do rodného města (29.01.2018 11:56)

ALBUM TÝDNE 26/2020

Bob Dylan
Rough And Rowdy Ways

Bob Dylan vydá novou desku s autorským materiálem. To byla jedna z těch lepších zpráv, které přineslo období koronavirové karantény. To, co začalo jako dva bez pompy zveřejněné songy, přerostlo v "Rough and Rowdy Ways", první album po osmi letech. Následovala samozřejmě spousta otázek. Ta hlavní zněla: Zvládl to?

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 08.07.
Suzanne Vega (USA) (Hrad Špilberk, Brno)
Út 14.07.
Amelie Siba + Chief Bromden (Chapeau Rouge, Praha)
St 15.07.
NeFestival Colours of Ostrava! (Dolní Vítkovice, Ostrava)
Čt 16.07.
Tindersticks (UK) (Divadlo Archa, Praha)
Po 10.08.
The Chainsmokers (USA) (Tipsport Arena, Praha)
Po 10.08.
Fource Live: Aiko + Teepee (Střecha Radost, Praha)
So 15.08.
Limp Bizkit (USA) (Forum Karlín, Praha)
Po 17.08.
Giant Rooks (DE) (Rock Café, Praha)
Út 25.08.
Fource Live: Ai Fen + Khoiba (Střecha Radost, Praha)
Po 07.09.
Mighty Oaks (DE) (Rock Café, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Misery Index Kryštof Beyoncé Lady Gaga Adele Coldplay Depeche Mode AC/DC Rihanna The Cure Sia Kabát Ewa Farna Pokáč Madonna Billie Eilish The Weeknd Britney Spears Rammstein
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2020 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver