Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Marcell - Dlouho jsem měl dilema, jestli se věnovat hudbě, nebo medicíně

Marcell - Dlouho jsem měl dilema, jestli se věnovat hudbě, nebo medicíně

Vydáno: 02.12.2019 13:15 v sekci Rozhovory - Josef Martínek | foto: facebook interpreta

Jeho duet "Tvůj svět" s Lucií Bílou získal během pár týdnů přes půl milionu přehrání na YouTube. Zpěvák, skladatel a producent Marcell má prsty i v několika dalších hitech posledních let. Spolupracoval s Lenny, Debbi, Lipem nebo Adamem Mišíkem. Žije v Londýně a netají se tím, že sní o úspěchu v zahraničí.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Překvapily tě ohlasy na tvůj nedávný filmový duet s Lucií Bílou "Tvůj svět"?

Přiznávám, že jsem byl trochu nervózní z toho, co lidé na písničku řeknou. O to víc mě překvapilo, jak pozitivní ohlasy byly. Udělaly mi velkou radost. Se svou kapelou No Distance Paradise jsem dosud vydal dvě alba. A mohu říct, že množství reakcí na tuto jedinou písničku výrazně převýšilo počet ohlasů na obě desky. Dopad je mnohem větší a jednotlivé zprávy intenzivnější. Lidé mi píšou, že jim píseň mluví ze srdce. Myslím, že je to i díky českému textu, kterému u nás rozumějí všichni.

Marcell
© archiv zpěváka
Jak se ti povedlo se k této spolupráci dostat?

Na tom má velkou zásluhou Petr Kolečko, režisér a scenárista filmu "Přes prsty", ke kterému jsme písničku natočili. S Lucií v minulosti spolupracoval, napsal jí skladbu. A tak zvedl telefon a zavolal jí. Shodou okolností jsem jí i já složil song. Jmenuje se "Nadechnout", napsal jsem hudbu i text a také jsem ho produkoval. Objevil se na její nové desce "Ta o mně", která vyšla v říjnu. S Lucií byla velmi profesionální spolupráce. Domluvili jsme se na termínu, ona dorazila do studia perfektně připravená. Nahrála to na jeden pokus. Musím jí vyseknout velkou poklonu.

Co na tvou popovou tvář říkají fanoušci No Distance Paradise, kteří tě znají jako indie zpěváka?

Názory fanoušků No Distance Paradise se různí. Napsal mi například jeden kamarád, že mě má rád, ale tenhle song už je úplně mimo záběr toho, co poslouchá. Jsou ale i takoví, kteří mi psali, že když mě kdysi viděli v malém olomouckém klubu, říkali si, že bych si zasloužil zpívat pro víc lidí. A mají radost z toho, že se to podařilo. Ne každý nad mým vývojem jásá, ale taková polarita je asi přirozená.

Přál sis i ty zpívat pro více lidí?

Myslím, že umělec by takto neměl přemýšlet. Alespoň já to tak nikdy neměl. Že se to stalo, vyplynulo z cesty, kterou jsem za tu dobu ušel. Vždycky jsem měl ambici skládat a produkovat písně pro jiné interprety. V jednu dobu jsem se na to hodně soustředil a nakonec to pro mě byl takový odrazový můstek k další tvorbě. Došlo k tomu přirozeně.

Považuješ sám sebe dnes za popového zpěváka?

Kvalitní pop jsem vždycky poslouchal. Vyrůstal jsem na Coldplay, kteří jsou pro mě příkladem popu s velkým přesahem. Ve své době dělali hodně dobrý pop i Oasis. Vždy jsem si přál hlavně to, abych si za kvalitou své tvorby mohl stát. Nezáleží na tom, zda je to pop nebo jiný žánr, ale na tom, jak je zpracovaný.

No Distance Paradise
© facebook interpreta
Máte nyní nějaké další plány s No Distance Paradise?

O další spolupráci se stále bavíme. Byl bych velmi nerad, kdybychom se rozpadli, nedejbože dokonce nějak ve zlém. Musím klukům poděkovat za to, že mě podporují v mé sólové dráze. Jsem si vědom toho, že pro ně to není jednoduchá situace. Ale jsme kamarádi a nevidím důvod, proč bychom teď měli kapelu rozpustit.

Koncertujete teď ale spíše jen příležitostně...

Ano, je to i tím, že jsem se odstěhoval do Anglie. To samozřejmě pro fungování kapely není ideální, protože dřív jsme byli zvyklí být v intenzivním kontaktu. Přesto věřím, že to neznamená konec. Třeba nám skutečnost, že si od sebe trochu odpočineme, naopak prospěje. Navíc trochu doufám, že díky mé sólové tvorbě by se o kapele mohli dozvědět i lidé, kteří o ní dosud neslyšeli.

Máš už dnes sólové koncerty?

Sólově občas vystupuji, ale paradoxně spíš v Londýně než v Česku. Často mě na svoje akce oslovuje například tamní Česká ambasáda. Poprvé mě přizvala před dvěma lety, když se tam konal Czech Beer Day. S českým velvyslancem Liborem Sečkou jsme si tehdy společně zazpívali "Vínečko bílé". Od té doby mě zvou opakovaně. Kromě písniček v angličtině na těchto akcích zpívám i ty české. A překvapilo mě, že na ně vedle mých krajanů dobře reagují i Britové a cizinci. Asi vnímají jako osvěžení setu, když slyší jiný, pro ně nepříliš známý jazyk. Má to ale dvě strany mince, protože když nerozumějí textu, soustředí se o to víc na kvalitu interpretace. Častěji si proto všimnou nějaké nedokonalosti.

Jak jsi pokročil s prací na debutové desce?

Často říkám, že se nechci nechat svazovat termíny. Mám to podobně jako třeba Lenny. Už delší dobu mám napsanou anglickou i českou desku. Jenže si nejsem jistý, zda tam všechny ty písničky chci dát. A vlastně ani nevím, jestli chci v tuto dobu jít ven s deskou. Dnes je doba singlů. Možná mi teď víc dává smysl vydávat jednotlivé písně a snažit se k nim udělat dobré videoklipy.

Angličtina, nebo čeština? Jak často si takovou otázku pokládáš?

Celkem často. Pokouším se teď zjistit, zda bych zvládl pracovat s oběma jazyky. Jsou interpreti, kteří to tak dělají, napadá mě třeba Miro Žbirka, který má repertoár ve slovenštině i v angličtině. Mně je angličtina dlouhodobě sympatická, v současnosti snad ještě víc díky tomu, že je mým domovem Londýn. Jenže na druhou stranu třeba u písničky "Tvůj svět" se potvrdilo, že český text má daleko větší šanci zasáhnout široké publikum.

Řekl jsi, že máš hotovou desku v češtině i angličtině. Rozumím tomu tedy správně, že na jednom albu bys jazyky nemíchal?

V tuto chvíli opravdu těžko říct. Rozhodnu se asi až časem. Bude záležet na spoustě aspektů. Obě řeči pracují s hudební složkou trochu jinak. Hodně vycházím z kytar nebo klavíru, to, jak přistupuji k aranžmá u českých a anglických písní, se ale liší. Třeba se mi podaří najít společnou cestu pro oba jazyky. Pořád totiž doufám, že je možné se v Česku prezentovat českými písněmi a v zahraničí těmi anglickými. V Londýně už jsem získal nějaké kontakty, uvidíme tedy, kam se mi povede se se svou tvorbou dostat. Pomáhá mi také moje manželka, která tam žije déle než já. A také moje vydavatelství. Nechci to zakřiknout, ale vypadá to, že bych mohl dostat šanci spolupracovat s místními producenty. To bych považoval ze velký úspěch.

V jakém jazyce bude tvůj příští singl?

Nejspíš v češtině. Zatím ale nevím, kdy vyjde. Nejdříve bych ho totiž rád podpořil dobrým videoklipem.

Kromě vlastní tvorby tě fanoušci mohou znát i z doprovodných kapel Lenny nebo Debbi. Proč tato etapa skončila?

Dlouho jsem měl dilema, jestli se věnovat hudbě, nebo medicíně, kterou jsem vystudoval. Zažil jsem období, kdy jsem se chtěl naplno živit hudbou, a stejně tak jsem byl v určitý čas přesvědčen o tom, že mou cestou bude lékařství. To bylo právě v době, kdy jsem z těchto doprovodných kapel odešel. Hrát v nich by pro mě i vzhledem k životu v Londýně bylo náročné. Časově ani ekonomicky by nebylo možné sem kvůli koncertům létat.

Marcell
© archiv zpěváka
Teď to tedy vypadá, že se přikláníš spíš na stranu hudby. Je těžké se s ní v Česku uživit, pokud člověk není velká mainstreamová hvězda?

Je to velmi těžké. Hodně se zjednodušil proces vytváření muziky. Každý mladý producent má dnes vlastní studio doma. Tím se výrazně zvýšila konkurence. Všímám si toho, že teď na podzim vychází neuvěřitelné množství hudby - a to i od úplně nových umělců. Často jsou to interpreti, kteří jdou spíše cestou streamovacích služeb než rádií. Pop už dnes zdaleka není jen to, co hrají v rádiu. Alternativou rádiového popu je právě hudba zaměřená na digitální servisy, které jsou ohromně populární zejména u velmi mladých lidí. Je skvělé, že dnes existuje tolik cest, kterými se může člověk vydat. Ale z hlediska uživení se pořád nejvíc záleží na tom, kolik má umělec koncertů. Ty jsou nejvýraznějším zdrojem příjmů.

Už jsi zmínil, že často skládáš a produkuješ skladby jiným interpretům. S kým teď na něčem pracuješ?

Kromě zmíněné Lucie Bílé, jejíž deska s mou písní před pár dny vyšla, jsem nedávno nahrával s Adamem Mišíkem. Produkoval jsem také písničku pro dívčí skupinu Vesna nebo pro Jakuba Moulise. Znovu spolupracuji také s Pauliem Garandem, se kterým jsme měli singl "Srdce z ledu" a lidsky jsme si velice sedli.

Marcell

Od roku 2007 je Marcel Procházka alias Marcell zpěvákem olomoucké indierockové skupiny No Distance Paradise, která vydala dvě alba - "Challenge Gravity" (2013) a "Pieces" (2016). Kladného přijetí se dočkala i u odborné veřejnosti, k předskakování si ji vybraly takové hvězdy, jako jsou Kensington, The 1975 nebo LP. Překvapením byl v roce 2016 jeho duet "Hard To Believe" s Debbi. Se zpěvačkou spolupracoval i nadále - autorsky a produkčně se podílel na jejím albu "Break", oceněném soškou Anděla. Od té doby se spojil s mnoha dalšími interprety. Jeho hlas zněl ze skladeb rapperů Lipa nebo Paulieho Garanda, jako skladatele či producenta ho oslovili Adam Mišík, Lenny nebo Lucie Bílá. S poslední jmenovanou natočil v roce 2019 úspěšný duet "Tvůj svět" k filmu "Přes prsty".

Jak často pendluješ mezi Prahou a Londýnem?

V jednu dobu jsem cestoval hodně, teď se snažím, aby to nebylo tak časté. V průměru přiletím do Česka tak jednou dvakrát za měsíc. Na písničkách pracuji ve svém malém domácím studiu v Londýně. Když jsem v Česku, snažím se čas zde strávený využít naplno. Setkávám se s interprety a bavíme se o jejich představách. Všechny postřehy si pak odvážím s sebou do Anglie, kde na skladbách dál pracuji. Hledám teď pro studio v Londýně o něco větší prostor. Moje vize je taková, že bych si do budoucna mohl umělce zvát tam. Věřím totiž, že to, co se tam při tvorbě děje mně, by se mohlo dít také jim. Je to inspirující město, člověk tam může potkat pozoruhodné lidi.

S kým ses tam setkal ty?

Nejzajímavější byli paradoxně lidé, jejichž jména si nepamatuji. Rád se chodím dívat do londýnských klubů na méně známé nebo úplně neznámé interprety. Baví mě, když za nimi mohu po koncertě přijít a promluvit si s nimi. Kolikrát zjistím, že máme podobné zájmy. Hodně jsem díky tomu prozřel. Uvědomil jsem si totiž, jak úspěšní by takoví umělci mohli být u nás, kdyby si jich někdo vlivný všiml nebo kdyby šli do nějaké talentové soutěže.

Na České ambasádě v Londýně ses nedávno potkal také s Petrem Čechem. O čem jste si povídali?

Svou fotbalovou kariéru zakončil stylově - natočil písničku s Brianem Mayem, kytaristou Queen, a to v jeho domácím studiu. To bylo jedno z témat našeho rozhovoru. Než jsem nastoupil na medicínu, byl jsem taky fotbalový brankář. Spojitostí tedy bylo víc. Petr je velká osobnost a sympaťák. Povídali jsme si dlouho, možná dvě hodiny. Snad budeme mít brzy příležitost to zopakovat.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Tētēma - Necroscape 8/10
Minirecenze: Druhé album "Necroscape" projektu Tētēma je dalším bizarním dílem Mikea Pattona Skutečných hudebních šílenců, pro které je muzika naprosto vším, neběhá po světě zase tolik. Jedním z nejvážnějších případů tohoto onemocnění je Mike Patton. Lídr Faith No More a mozek asi tisíce různých projektů včetně... čtěte zde
Vydáno: 08.04.2020 08:30 v sekci Recenze | Minirecenze
0
Nové desky 13/2020 - od Steva Aokiho přes All Time Low po Kurta Ellinga
Nové desky 13/2020 - od Steva Aokiho přes All Time Low po Kurta Ellinga Druhý dubnový týden se můžete těšit na to, co vám nachystal Steve Aoki s armádou hvězdných hostů, trio sběratelů Grammy Yo-Yo Ma, Anne Sophie Mutter a Daniel Barenboim, synth-popoví Purity Ring, countryová star Sam Hunt či jazzmani... čtěte zde
Vydáno: 07.04.2020 08:00 v sekci Novinky | Nové desky
2
Fallgrapp - Ostrov 9/10
Recenze: "Ostrov" je důkazem, že Fallgrapp s každou deskou rostou Na Fallgrapp je fascinující znatelný progres mezi jejich jednotlivými řadovkami. Třetí album "Ostrov" je tak zatím nejvyzrálejším počinem této formace. Je na něm patrné, jaké cíle si kapela na počátku natáčení dala, i to, že se... čtěte zde
Vydáno: 06.04.2020 00:00 v sekci Recenze
3
Genesis - Duke
Zaprášenosti: Genesis - Duke Letos uplynulo čtyřicet let od vydání alba "Duke" od Genesis. Přelomová nahrávka nejenže vstoupila jednou nohou do osmdesátek, ale zároveň naznačila nový směr této legendární kapely. Pro vyznavače popu dobrá zpráva, pro staromilce... čtěte zde
Vydáno: 05.04.2020 15:30 v sekci Recenze | Zaprášenosti
7
Skupina Štěstí - Je třeba obětovat ještě jednoho kohouta 8/10
Recenze: "Je třeba obětovat ještě jednoho kohouta" zaplňuje mezeru v jednom autentickém rockovém příběhu Těžko říci, jestli lze mluvit o pokladu, kultu, zajímavosti či obskurnosti, ale občas se podaří vytáhnout na světlo album, které by mohlo upadnout do zapomenutí, a tím jej uchovat pro další generace. U Skupiny Štěstí a jejich desky... čtěte zde
Vydáno: 04.04.2020 11:15 v sekci Recenze
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Projekt "Spolu jedním hlasem" spojí známé tváře s hrdiny dnešních dnů (31.03.2020 17:57)
- Video: Chris Martin odstartoval antikoronavirový projekt písněmi od Coldplay i Davida Bowieho (17.03.2020 15:21)
- Video: Frontman Coldplay si v "Champion Of The World" zahrál šikanovaného školáka (10.03.2020 12:58)
- Video: Coldplay nás v "Cry, Cry, Cry" zvou na taneční retro večírek (18.02.2020 08:12)
- Na okraj: České zpěvačky, kam jste se poděly? (12.02.2020 08:00)
- Video: Lenny v osobním videoklipu "Figure It Out" poodhaluje soukromí (07.02.2020 08:04)
- Recenze: Adam Mišík jde na "2.0" dobrou cestou, sám si ale vrší zbytečné překážky (27.01.2020 15:11)
- Makrorecenze: Makrorecenze "Everyday Life" Coldplay (16.01.2020 10:00)
- Dokument "Křídla po Coldplay" bude mít počátkem února premiéru v Rudolfinu (14.01.2020 18:58)
- Recenze: Coldplay se na orientální desce "Everyday Life" snaží šířit lásku globálně (26.12.2019 11:15)

ALBUM TÝDNE 14/2020

Fallgrapp
Ostrov

Na Fallgrapp je fascinující znatelný progres mezi jejich jednotlivými řadovkami. Třetí album "Ostrov" je tak zatím nejvyzrálejším počinem této formace. Je na něm patrné, jaké cíle si kapela na počátku natáčení dala, i to, že se tyto cíle podařilo přetavit ve skvělý kompaktní celek.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 14.04.
Fat Nick (USA) (Underdogs', Praha)
Ne 19.04.
Kawala (UK) (Café V lese, Praha)
Čt 23.04.
Lucy Dacus (USA) (Chapeau Rouge, Praha)
Ne 26.04.
The Slow Readers Club (UK) (Café V lese, Praha)
Po 04.05.
Dives (AT) (Café V lese, Praha)
Čt 07.05.
Bexey (UK) (Underdogs', Praha)
Út 12.05.
Jamie Cullum (UK) (O2 Universum, Praha)
Út 12.05.
Zola Blood (UK) (Café V lese, Praha)
So 16.05.
Jaga Jazzist (NO) (Lucerna Music Bar, Praha)
Ne 17.05.
UpTone: Vukovi (UK) (Chapeau Rouge, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Michal David Coldplay Rihanna Taylor Swift The Weeknd Sia Imagine Dragons Lady Gaga Kryštof Bruno Mars Beyoncé Madonna Ewa Farna Marek Ztracený Adele The Cure Mandrage AC/DC Pokáč Adam Vojtěch
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2020 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver