Po dvojici
ípíček je venku i plnohodnotná deska. Stopáž lehce přesahující půlhodinu plní čtveřice kompozic, jež jsou svým soudem jasně ukotveny v jazzu, v jeho psychedelicky zasněné podobě, ale zároveň je z nich jasně patrné, proč se před jejich žánrové zařazení tak moc hodí ta předpona
nu-. Brněnské formaci
Kochlea je vlastní post-rockový ambient i přirozené bádání v neprozkoumaných hudebních krajinách à la kapely zařazované do prog-rockové škatulky. O aktuální, ale zároveň nadčasový zvuk se stará i příjemný elektronický odér, který ale není natolik očividný, aby toto výhradně instrumentální trio sklouzlo k moderní fúzi jazzu s hip-hopem, jinak v podstatě přirozenému a oboustranně obohacujícímu spojení.
Všechny čtyři rozsáhlé skladby (nejdeme pod sedm minut) připomínají povídky, album pak jejich sbírku. Každý příběh je jiný, přesto se pojí do koherentního celku, který se poslouchá jedním dechem. Lehkou, ale postupně temnící náladu navodí už nejdelší "Opus savant", ambientní "Inuat" připomene chladné nálady druhých stran alb
Davida Bowieho "Low" či "Heroes" nebo nervní nevypočitatelnost soundtracku ke "Twin Peaks". Rozháraná "Detektivní metoda" staví do popředí souboj místy notně zefektovaného saxofonu, který tu jde v souhře s rytmikou, jinde se od ní vzdaluje, sváří se i propojuje. A konečně snová "Liška", to je mrazivé vlnobití, pohybující se od poklidu zakouřeného baru k divému, zkreslenému útěku zimním lesem.
Hudba nepotřebuje texty, aby mohla vyprávět. Tady by snaha o slovní vyjádření jen bořila sevřenou pohlcující atmosféru, která vzniká tak nějak sama od sebe, nevykalkulovaně. Nebo tak alespoň působí. Za nahrávkou "Flegma" je cítit spousta práce, smysl pro detail a vše korunuje dotažený zvuk, o jehož mastering se postaral
Ondřej Ježek. Zároveň je v něm neustále uvolněnost nezávazného jamování.
Po únorových debutantech
Ploy je tu další převelice vyzrálá deska, která si nenastavuje žánrové mantinely a hudbu pojímá po svém, jinak. Kochlea staví svůj vlastní snový hudební svět, který je příjemně nepředvídatelný a proklatě pohlcující. Je obrovská radost nacházet na domácí scéně kapely, které dovedou do takové míry překvapit a strhnout na první dobrou. Tohle trio je jednou z nich. Občas se holt ten plný počet bodů v recenzi musí dát... Tady je ke všemu více než zasloužený.