Hudebník a vizuální umělec Devendra Banhart přiveze 25. ledna 2020 do pražského Paláce Akropolis chystanou novinku "Ma". Vůdčí postava freakfolkové scény nulté dekády, kterou formoval spolu s hudebnicemi jako CocoRosie nebo Anohni, se navzdory své téměř dvacetileté hudební dráze v Praze představí poprvé. Vstupenky (820 Kč) budou v prodeji od 6. září na fource.cz, GoOut, v síti Ticketmaster a na pokladně Paláce Akropolis.

Novinka "Ma" vychází 13. září na značce Nonesuch Records. Stejně jako minulé úspěšné album "Ape In Pink Marble" se aktuální nahrávka odvrací od sonických experimentů a zaměřuje se na vyprávění intimních příběhů za doprovodu akustické kytary, dechů a kláves. Banhart na ní spolupracoval se svými dlouholetými spolupracovníky Noahem Georgesonem a Cate Le Bon. Na album láká skladbou "Kantori Ongaku" (což v překladu znamená country hudba) s videem od respektovaného studia Giraffe. Prostřednictvím videoklipu také vyzývá k finančnímu příspěvku neziskové organizaci "I Love Venezuela".

Nahrávka s jednoduchým názvem "Ma" je Devendrovo třetí album vydané pod značkou Nonesuch (David Byrne, John Greenwood). Album z různých úhlů tematizuje mateřství a proměny mateřského pouta v čase od úzkého vztahu dítěte a matky k přetrhání všech vazeb. Banhart je zde osobní, dotýká se také obecnějších témat, jakými jsou humanitární a přírodní krize, s nimiž se potýká Jižní Amerika.

Banhart se narodil v Texasu, dětství strávil ve Venezuele. Chudoba a zoufalství, které zde spatřil, ovlivnily i jeho budoucí tvorbu. Z obav ze současné situace se rozhodl nahrát několik skladeb ve španělštině a jednu v portugalštině: "Můj bratr, bratranci, tety a strýcové zůstali ve Venezuele. Všichni teď žijí v zoufalství a se zatajeným dechem pozorují ten chaos kolem sebe. Není lehké pozorovat rodnou zem, jak trpí. Jediné, co můžu udělat, je myslet na ně a posílat jim naději," prozradil.

Jeden z nejtalentovanějších umělců posledních dvou dekád, jak Banharta označil hudební magazín Pitchfork, vydal první desku "Oh Me Oh My" v roce 2002 na labelu vedeným Michaelem Girou z The Swans. Během své kariéry také spolupracoval s Beckem, Yoko Ono nebo kapelou Xiu Xiu. Kromě hudby se absolvent uměleckého institutu v San Francisku věnuje malbě a jeho výtvory dnes visí v prestižních galeriích po celém světě. Za obal nahrávky "What Will We Be" (2009) si odnesl nominaci na Grammy.