shop.musicserver.cz
Floex - <i>"Složit noty"</i> je teprve začátek

Floex - "Složit noty" je teprve začátek

Vydáno: 12.07.2019 09:00 v sekci Rozhovory - Dan Hájek | foto: Ashley Rommelrath

Album "A Portrait Of John Doe" dvojice Floex a Tom Hodge vyšlo před rokem. Tomáš Dvořák nám v rozhovoru prozradil, jak nahrávka vznikala, co vše se odehrálo od jejího vydání i jaké má nejbližší plány. Co vůbec bude s Johnem dále? I to se dozvíte. Bonusem je pak floexí manuál k samotné desce.

Album "A Portrait Of John Doe" vyšlo před více než rokem. Když se ohlédneš zpět - co ti přineslo?

Pro mě tahle deska byla v lecčems docela nová věc. Oproti jiným je založená na spolupráci, měl jsem možnost nakouknout do Tomova rukopisu. Navíc jsem měl poprvé možnost si sáhnout na orchestraci pro symfoňák, takže pro mě to byla spousta nových zkušeností. Plus pořád z toho ještě žijem. Ten poslední rok jsme se snažili nahrávku co nejzajímavěji přetavit v živý koncert.

Je něco, co ti naopak vzalo?

Nevím, co přesně mi mohlo vzít. Snad možná, jestli někdo nelituje, že ta samostatná floexí řadovka vyjde zas o kus později. Nebezpečně se přibližuju ke své oblíbené hranici deseti let. (smích)

Floex & Tom Hodge, Vinyla 2018, Lucerna Music Bar, Praha, 13.2.2019
© Jan Kuča
K těm desetiletkám se asi ještě dostaneme. Zmiňuješ Toma Hodge - jak jste se vlastně seznámili a kdo byl tím iniciátorem udělat něco společně?

Potkali jsme se na festivalu v Berlíně a dali se tam do řeči. A náhodou, nebo možná osudem měl Tom o měsíc později cestu do Prahy, tak mi nabídl, že by se za mnou stavil. Asi měl původně záměr, aby to byla i turistická návštěva, ale nakonec to dopadlo tak, že jsme celou dobu byli zavření ve studiu. Zprvu jsme neměli jasnou představu, jak by výsledek měl přesně vypadat, ale od počátku to bylo dost zábavný. Vzpomínám například, že jsem pro jeho první návštěvu zabookoval studio, kde jsme se měli pokusit nahrát bicí a další věci. Z týhle session se nakonec třeba na desku vůbec nic nedostalo. Tím chci říct, že to bylo i dost hledání, dokonce ani ten symfoňák nebyl v plánu.

Kde se tedy vzal ten zlom to takto pojmout?

Asi o rok později od našeho prvního setkání s Tomem jsem po koncertě někde v Akropoli potkal Vaška Vraného z Českého rozhlasu. Chtěl původně udělat jen živé vystoupení Floexe, ale nakonec jsme se domluvili, že se SOČR natočíme společné album.

Co bylo následně největším hnacím motorem?

Nás, myslím, bavila hlavně ta vzájemná chemie. Člověk je před tím druhým trochu takovej nervózní, tak ho i ten samotný adrenalin vybudí k jiným nápadům a výsledkům. Alespoň já to tak mám. Nebyla to každopádně nikdy nuda, spíš vždy hodně intenzivní setkání.

Byl mezi vámi i nějaký kormidelník, který to celé sunul dopředu a hlídal koncept?

Spíš bych řekl, že celý proces vytvoření každé skladby měl několik fází. Což hodně souvisí i s tím, že to, co jsme dělali, je ve své podstatě elektronická deska. V té první fázi, kdy jsme tady v Praze tvořili skici, to bylo hodně organické a vzájemné. To byla pro mě i největší zábava. Později jsme si asi trochu víc dělili i úlohy na základě svých dispozic. Tom je daleko víc zběhlejší v orchestraci, takže koordinoval tu práci na aranžích pro symfoňák, já jsem zas řešil víc produkci a usazoval ty skladby do finální formy.

Tomáš Dvořák (Floex)

Tomáš Dvořák se narodil v roce 1978 a již od svého dětství byl veden k hudbě, zejména ke hře na klarinet. S příchodem roku 1996 začal fungovat pod pseudonymem a nahrál své první demo snímky. O pět let později vyšlo kritiky ceněné debutové album "Pocustone". Posléze se ale více začal věnovat studiu a tvoření hudebních koláži a instalací, které jej (podobně jako příroda) fascinují. Na nový materiál se dlouho čekalo, mezitím pod jeho vlastním jménem vyšly dva soundracky ke hrám studia Amanita Design "Samorost2" a "Machinárium".

Za své následné album "Zorya" získal i nominace v cenách Apollo a Vinyla. Dílo tehdy krátce po vydání uniklo na různé blogy a weby na stahování hudby. "Vzhledem k tomu, že těch blogů nebylo málo a některé byly docela prestižní, bral jsem to jako pozitivní signál," komentoval tehdy situaci sám Dvořák.

Floex je autorem mnoha dalších projektů a multimediálních instalací. Za album "A Portrait Of John Doe", které natočil společně s Tomem Hodgem, získali oba hudebníci sošku Anděla za rok 2018 v kategorii Alternativa a elektronika z rukou Jana P. Muchowa.

Floex & Tom Hodge, MeetFactory, Praha, 11.11.2018
© Richard Hodonický / MeetFactory
Vzpomínám si, že na křtu v MeetFactory jsi zmiňoval, že některé skladby měly být zpívané Sarou. Kdy došlo k rozhodnutí, že "John Doe" bude jen čistě instrumentální?

To jsem spíš asi říkal o Kim, Tomově manželce, která na desce zpívá a je povoláním operní zpěvačka. I když má neuvěřitelně krásný hlas sama o sobě, hodně jsou v něm cítit irské kořeny. Nám začalo spíš připadat, že kdyby jsme do toho ještě začali montovat písničky, byla by to celé už moc komplikovaéá. Ale pravda je, že vzniklo několik vedlejších zpívaných skladeb. Například "John Doe Arise" má písničkovou podobu, ta vlastně vyšla na našem live EP "John Doe Arise (Live in Prague)". Pak máme ještě pár zpívaných kusů. Ty jsme nakonec odložili pro samostatné EP, které by bylo založené na hlase. Nevím ale, jestli to někdy zrealizujeme. V hudbě, kterou dělám, je ono "složit noty" teprve začátek, pak následuje dlouhé hledání toho, do jaké podoby a zvuku se ta skladba má vlastně dostat. "John Doe" je celistvým příběh o fiktivním hrdinovi, kterým může být kdokoliv z nás. Číhají na něj různé životní nástrahy, robotizace, možná i vliv sociálních sítí a bublin.

Sám jsi před chvilkou popisoval, že to pro tebe byla zcela nová zkušenost spojená s určitou nervozitou. Cítil ses i ty sám na chvíli jako John Doe, který je v jednu chvíli středem pozornosti? Zjistil jsi třeba i sám o sobě něco dosud netušeného?

Celá deska a témata, kterých se dotýká, vznikla jako introspekce. Původním impulsem byly pocity, které pramenily z hudby a které mi přišly vlastně často docela intimní a hlubinné. Myslím, že to poznání tkví v tom, že dokážeme tyhle naše pocity pojmenovat a trochu je vynést na světlo. Prostřednictvím hudby můžeme pojmenovávat věci tak, jak je cítíme.

Před vydáním jste odehráli pár koncertů se SOČRem v rozhlasových studiích, cédéčko vyšlo vlastně až po devíti měsících. V době těchto koncertů byl "John Doe" už kompletní, nebo se pak ještě něco měnilo?

Ano, v té době bylo vše už komplet hotové. Jenom se nám dost nešťastně natahovalo datum vydání, procházeli jsme dost spletitým jednáním s labelem. Ten koncert jsme měli domluvený dlouho dopředu, a tak jsme se rozhodli, že se z té situace pokusíme vytěžit maximum, než abychom vystoupení znovu oddalovali. Řekli jsme si, že prostě tou živou podobou celý projekt uvedeme. Zároveň nám to umožnilo připravit si materiál na následnou propagaci a prezentaci.

Symfonický orchestr jste si tak trochu vozili s sebou v podobě projekcí, které se promítají na zavěšené balóny. Kdo s tímto nápadem přišel?

To období okolo prvního koncertu se SOČR bylo dost živelné. Jednak celé to vymýšlení ještě před deskou, jednak snaha nějak to vše převést do živé podoby. Byla to výzva a trochu risk, řadu věcí jsme museli takzvaně prubnout, aniž bychom věděli, jestli to bude fungovat. Mě tenkrát napadlo nahrát hudebníky na GoPro, ale neměli jsme jednoznačný záměr, co s tím záznamem budeme dělat. Jenom jsem si uvědomoval, že ta možnost si ty skladby zahrát s orchestrem bude ojedinělá. Měl jsem nápad na jeden internetový projekt a taky jsem právě řešil, jak zachovat ten kontakt s orchestrem pro živou podobu. S nápadem promítat to na balóny přišel můj kamarád Dan Gregor, s kterým spolupracuju na různých interaktivních projektech. My jsme chtěli, aby v projekcích nebyli lidé, ale nástroje a hra na ně. Balóny jsou v tomhle skvělé, protože vytvářejí přirozenou viňetaci, aniž bychom museli instrumenty nějak nepřirozeně vystřihovat nebo oddělovat od samotných hráčů.

Floex & Tom Hodge, Vinyla 2018, Lucerna Music Bar, Praha, 13.2.2019
© Jan Kuča
A jak do vašeho dua vplul bubeník, perkusionista a taky hráč na klarinet Jakub Tengler?

Kubu mi doporučil náš zvukař Dominik Pecka. Napadlo ho, že by se na ten projekt hodil, protože je to klasicky vystudovaný perkusista a má zkušenost s orchestry. Zároveň hraje na pady a má rád elektronickou hudbu, hraje i ve skupině Noisy Pots. A byl to super nápad, s Kubou jsme si od první chvíle skvěle sedli. A to jsme tenkrát ani nevěděli, že taky hraje na klarinet.

Jak vnímal jednotlivé koncerty Tom? Přece jen asi nečekal, že pozná nejenom česká a slovenská zákoutí?

(smích) To bylo fakt neuvěřitelně různorodý. Za jeden z úletů, co si vybavuju, považuju náš koncert v Opavě, kde se shodou okolností toho dne odehrávalo derby s Baníkem. Myslím, že už ve chvíli, kdy jsme se sešli před klubem, muselo být Tomovi divný, proč je zrovna kolem tolik policejních antonů a vchodovou mříž hlídá parta svalnatců v bombrech. Když jsme pak čekali, než nás pustí dovnitř, pořád nás rušil jeden divnej zvuk, který se na pozadí ozýval. Znělo to jako při výlovu rybníka, kdy se spousta kaprů plácá o vodu. A pak jsme přišli na to, že vedle je hospoda, kde se scházejí všichni ultras, a když přijde nový člen, musí se poplácat a pozdravit se všema ostatníma. Což mohlo být dohromady třeba sto lidí. V tuhle chvíli si asi Tom musel pomyslet: Kam všude mě to naše náhodné setkání ještě zavede? Ta paleta zážitků a věcí, který s náma už prožil, je nesmírně široká - od totálně extatických a luxusních až po úplné bizarnosti.

Floex & Tom Hodge, Metronome Festival, Výstaviště Holešovice, Praha, 22.6.2019
© Jan Kuča
Za sebou máte Metronome festival, před sebou festivalové léto. Kde všude budete k vidění?

Teď jsme se zrovna vrátili z festivalu Europavox ve Francii, kde jsme dokonce byli celý týden, protože nám tam poskytli rezidenci v jednom studiu. A tak jsme tam vytvořili novou skladbu. Byla tam s námi mladá a nesmírně talentovaná pianistka Nikol Bóková. Teď samozřejmě vzhlížíme ke Colours Of Ostrava jakožto highlightu českých festivalů. Hodně se ale třeba těším i na koncert v Tančírně v Račím Údolí, což je jedna z nejkouzelnějších lokací v Čechách s téměř magickou atmosférou. A taky se moc těším na Besedu, to je festival se skvělou dramaturgií a nás tam mají moc rádi.

Co bude s "Johnem", až skončí léto? Bude k tomuto projektu ještě nějaká finální show nebo tak něco?

Ono to vypadá, že "John" to s náma ještě chvilku potáhne. Na podzim plánujeme spíš koncerty mimo ČR. Pak bychom rádi také ještě tento projekt někdy v závěru roku odprezentovali s orchestrem. Máme rozjednaných několik variant, tak uvidíme.

To zní slibně. Tím se dostávám k tomu začátku a desce Floexe po deseti letech: co v nejbližší době chystáš nejenom v hudební oblasti?

Po vydání "Johna Doa" jsem si chtěl trochu odpočinout od autorské tvorby, a tak tenhle rok spíš spolupracuji na různých projektech. Dělal jsem například představení s Terezou Hradílkovou "Nepřestávej", které je inspirováno úlohou dirigenta, jeho pohyby, ale také obecněji vztahem a vášní k hudbě a tvorbě. Mám taky rozdělaných několik soundtracků k počítačovým hrám. Z nichž jeden je s Amanitou a měl by vyjít po prázdninách. Další soundtrack připravuju s jedním mladým vývojářem z Polska a ten poslední se rýsuje naopak s větším studiem z Kanady. Omlouvám, se že zatím nemůžu prozradit více detailů. S Tomem se také chystáme na spolupráci na jednom celovečerním filmu. Už se těším, až se se vším z toho, co jsem vyjmenoval, pochlubím. Každopádně k vlastní tvorbě se chci pomalu začít navracet od příštího roku.

Bonus: Manuál k desce 'A Portrait Of John Doe' dle Floexe (track by track)

"Inauguration Of Nobody" - Skladba začíná zvony z Jiřáku, prostoru, kde deska vznikala a kde mám studio. Posvěcení místa našeho setkání. Protnutí dvou energií, které vede ke vzniku něčeho nového a jedinečného.
"Wednesday (Is The New Friday)" - Ospalý začátek, monotónní práce, rutina. Ale zároveň imaginace, ideály, humor. Přišlo nám, že tahle skladba trochu zrcadlí naše každodenní činnosti a zároveň sny a to, jak se z nich vymanit. Představa jednoho všedního dne, který může ale vždycky být zakončen oslavou.
"Machines Are Dancing" - Tahle skladba je svou repetitivností, strojovostí - na jedné straně industriálními (kov, kámen, stroj) a na straně druhé měkkými elementy (člověk, chyba, náhoda) - manifestem dnešní doby. Vzhledem ke grandióznímu finále je to manifest s dobrým koncem.
"John Doe Arise" - Naděje na změnu. Na to, že nikdy není pozdě začít si plnit vlastní vize a sny.
"I Dream Of Ikaria" - Název odkazuje na imaginaci a snění, ale také nepřímo na českou sci-fi "Ikarie Xb-1", jejíž zvukový svět se nám s touto skladbou propojil.
"Prelude I & II" - Ženská, orgasmická skladba. Pokusili jsme se v ní udělat největší možnou gradaci. Z totálního minima do totálního maxima.
"Resurgence" - Zmrtvýchvstání, obrození. Ideou tohoto kusu je pocit osobní krize, která nás dovede k vnitřní transformaci. Tělo skladby je založené na harmonickém rozvoji, který se neustále propadá do větší a větší hlubiny, načež z této hlubiny povstane motiv v krystaličtější, očištěné podobě.
"Requiem" - Svět, mezisvět a návrat zase zpět. Nadechnutí, vydechnutí a znovu nadechnutí. Bardo.


NÁZORY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Niall Horan, Tommy Lefroy, Sportovní hala Fortuna, Praha, 17.3.2024
Naživo: Niall Horan si v Praze ječící dav dívek omotal kolem prstu Niall Horan se během jednoho roku již podruhé představil v České republice. Už loni patřilo jeho vystoupení na festivalu Colours Of Ostrava mezi ta povedená a své hudební nadání spojené s pokorou a úžasnou bezprostředností v Praze... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 19:30 v sekci Naživo
Róisín Murphy, Forum Karlín, Praha, 17.3.2024
Naživo: Róisín Murphy odehrála ve Foru Karlín vynikající koncert Róisín Murphy zamířila opět do Prahy, tentokrát do Fora Karlín. Irská zpěvačka, známá svým unikátním vokálním projevem a vizuálním stylem, přenesla přítomné do světa tanečních rytmů a elektronických experimentů. Dostalo... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 10:00 v sekci Naživo
Ariana Grande - Eternal Sunshine 8/10
Recenze: Ariana Grande se na albu “Eternal Sunshine” otevřeně vyrovnává s rozvodem a následným smířením Rok 2024 bude bezpochyby opět patřit drobounké krásce Arianě Grande. Na podzim ji čeká premiéra filmové verze slavného muzikálu "The Wicked", kde si rovnou střihne hlavní roli. A taky je v období, kdy je čerstvě po rozvodu, takže tu... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 00:00 v sekci Recenze
Jason Derulo - Nu King 3/10
Recenze: Na desce "Nu King" Jasona Derula kvantita výrazně vyhrává nad kvalitou Kdyby Jason Derulo počkal ještě rok, uběhlo by deset let od vydání jeho posledního studiového alba. Uplynulou dekádu nás zásobil nepřeberným množstvím různých singlů, na které navázal deskou "Nu King". Zjevným cílem bylo toto... čtěte zde
Vydáno: 17.03.2024 16:30 v sekci Recenze
Mirai ft. Majk Spirit - čas rány zahojí 3/10
Video: Mirai a Majk Spirit v novince "čas rány zahojí" nemají daleko k hudebnímu odpadu Pět singlů během čtyř měsíců. Takhle se Mirai chystají na vydání nového alba. Zatímco počet zveřejněných písní a doprovodných videoklipů je působivý, hudebně novinky drhnou. A ta úplně nejčerstvější nazvaná "čas rány... čtěte zde
Vydáno: 17.03.2024 10:00 v sekci Audio / Video | Video
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Recenze: Floex je na soundtracku "Shoulders of Giants" hrdinným strážcem hudební galaxie (06.02.2023 00:00)
- Nové desky 4/2023 - od Avy Max přes Sama Smitha po Uriah Heep (01.02.2023 18:30)
- Recenze: Orbital kompletem "30 Something" poukazují na vlastní důležitost (22.08.2022 00:00)
- Naživo: Procházka parkem a strhující horečka sobotní noci s Underworld. Takový byl závěr Metronome Prague (27.06.2022 16:09)
- Naživo: Floexova "Papetura" konečně naplno rozkvetla i naživo (29.04.2022 12:47)
- Orbital oslaví tři dekády existence rozsáhlou kompilací (22.04.2022 12:58)
- Floex chystá dvojí křest v pražské MeetFactory (20.04.2022 15:48)
- Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2021 podle musicserveru (20-16) (21.01.2022 18:30)
- Nové desky 37/2021 - od Daughtry přes 2Cellos po Toma Hodge & Floexe (22.09.2021 17:05)
- Recenze: Dvojice Hodge & Floex na soundtracku "Je Suis Karl" reflektuje současnost (21.09.2021 17:05)

ALBUM TÝDNE 12/2024

Ariana Grande
Eternal Sunshine

Rok 2024 bude bezpochyby opět patřit drobounké krásce Arianě Grande. Na podzim ji čeká premiéra filmové verze slavného muzikálu "The Wicked", kde si rovnou střihne hlavní roli. A taky je v období, kdy je čerstvě po rozvodu, takže tu máme opět jedno terapeutické porozchodové cvičení s názvem "Eternal Sunshine".

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 19.03.
Katapult (CZ) (Forum Karlín, Praha)
Pá 22.03.
Ewa Farna (CZ) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Jason Derulo (US) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Mother Mother (CAN) (Forum Karlín, Praha)
Ne 24.03.
Giant Rooks (DE) (Roxy, Praha)
Po 25.03.
Only The Poets (UK) (MeetFactory, Praha)
Čt 28.03.
Tom Odell (UK) (Forum Karlín, Praha)
Pá 29.03.
Judas Priest (UK) / Saxon (UK) / Uriah Heep (UK) (O2 arena, Praha)
Út 09.04.
The Academic (IRL) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 16.04.
Dave Matthews Band (US) (O2 Universum, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Justin Bieber Prince The Prodigy Vladimír Mišík Karel Gott Queen AC/DC Adele Sophie Ellis-Bextor Taylor Swift Kabát Lucie Vondráčková Madonna U2 Dua Lipa Kryštof Rush Bono Mirai Billie Eilish
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu