VYHRAJTE: 3 x CD KHOIBY
Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Dream Theater - Distance Over Time

Dream Theater na albu "Distance Over Time" zůstávají stále za svým stínem

Vydáno: 27.04.2019 15:00 v sekci Recenze - Tomáš Rozkovec a Jiří V. Matýsek

Historie moderní hudby přináší poučení nevěřit velkohubým prohlášením typu "Tohle je naše nejlepší deska, znovu přitvrdíme, vrátíme se stylově k naší nejlepší nahrávce". Většinou se totiž jedná o marketingový tah a kecy (čest výjimkám). Jak je to u novinky "Distance Over Time" Dream Theater?

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
6/10

Dream Theater - Distance Over Time

Vydáno: 22.2.2019
Celkový čas: 60:51

Skladby: Untethered Angel, Paralyzed, Fall Into The Light, Barstool Warrior, Room, S2N, At Wit's End, Out Of Reach, Pale Blue Dot, Viper King - bonus track

Vydavatel: InsideOut Records

Podobná prohlášení jsme totiž před vydáním nové řadovky Dream Theater slyšeli také, Nekorunovaní králové a průkopníci na poli progresivního metalu oslaví příští rok kariéru trvající neskutečných pětatřicet let. Na kontě mají čtrnáct studiových zářezů. S originalitou a návratem ke stylu "Images and Words" či "Awake" to tedy nemuselo být tak snadné, jak se zdálo.

Po vydání diskutabilního megalomanského díla "The Astonishig", které mělo i své výrazně světlé stránky, se kapela rozhodla vrátit ke kořenům a získat zpět své (asi právem naštvané) fanoušky. Proč ne, má na to svaté právo. Zde však vyvstává otázka, zda je to vůbec možné. Odpověď zní: Ano, je, ale jen za určitých okolností.

Zaprvé by americká formace nesměla být vázána řadou skvělých a možná ještě lepších alb, která vydala v průběhu své kariéry, za druhé by musela obsahovat článek, který všem těm nahrávkám dával šmrnc a lesk. Ano, tím byl Mike Portnoy. Až po vydání dalšího počinu bez něj se ukazuje, jak moc byl tento člověk, ač jen bubeník, pro skupinu důležitý, a to nejen svou jedinečnou hrou na bicí, ale i vymýšlením konceptů a určování směru.

Pravda, jeho nástupce a jmenovec Mangini je skvělý hráč, strojově přesný, rychlý. Dost možná nejrychlejší na světě. Ale ze skladeb se i kvůli němu vytratila lidskost. Jeho hra postrádá vtip, lehkost a lidskou vřelost. Posluchač může nabýt dojmu, že to vše celé hraje automat. Už od eponymní kolekce "Dream Theater" zní kapela jaksi bez emocí. Zpěvák James LaBrie si může hlasivky vyrvat, Jordan Rudess oteplovat své bublající klávesy a klavír, seč mu síly stačí, nic však nepomůže. A je to škoda.

Novinka přitom nezačíná zle, otvírák "Untethered Angel" skutečně "Awake" či "Images And Words" připomene. Stejně jako následující dva kusy. Zejména "Fall In To The Light" s metallicovskou mezihrou je skvostem. Zastavil bych se u úvodní instrumentální pasáže "Barstool Warrior", která je skutečně lahůdkou. Tryská z ní moment, který lahodí uchu. Až si jeden posteskne, jaká je škoda, že muzikanti tuto pasáž dál nerozvinuli. Takhle je to jen rutina, která se stává lehce zaměnitelnou s jakýmkoliv podobně vystavěným songem tohoto uskupení.

Bohužel tento, dalo by se říci sestupný, trend dále pokračuje. Posluchač se tak oprávněně může cítit tak, že ho na albu už nemůže nic překvapit. Schéma úvodní riff - strojová dvojšlapka - zpěv - kytarové sólo střídá klávesové sólo a po něm následuje opět to kytarové, případně sólují oba nástroje společně a stále dokola. Nic, co bychom u DT neslyšeli. Slyšeli. A bohužel lépe a invenčněji.

"S2N" je opět poklona oblíbeným Rush, ve které se zaskví John Myung skvělou hrou na baskytaru. Zbývajíví trojce skladeb již nepřináší nic než rutinu.

Aby nebylo Petruccimu & spol. jen nakládáno - rozhodně jim nelze upřít instrumentální zručnost, sehranost a cit pro nápad. Těch na novince najdeme bezpočet. LaBrieho zpěv je opět civilní, ani stopa po patosu z minulého díla. Utkat kompozici, aby měla hlavu a patu, dá práce více než dost. Posluchač rozhodně nestrádá absencí melodií - vzájemně se proplétají a zpěvák v nich mnohdy obtížně hledá svou linku. Složitost však tentokrát převládla nad jednoduchostí, Vkrádá se pocit již slyšeného a to může výsledný pocit negativně ovlivnit.

"Distance Over Time" nepřináší žádný moment překvapení. Kvalitní písně, rutinně provedené, ale bez citu a lásky. Místy studené jako led. Ani ty nejlepší skladby by úplně neobstály na zmiňovaných a srovnávacích řadovkách. Je to škoda. Jako silnější se zdá první polovina nahrávky. Ta druhá trpí jakýmsi prodlužovaným finále - s desetiminutovou kompozicí "At Wit's End" se posluchač smiřuje, že je album u svého konce, ale není tomu tak. Deska pokračuje dalšími dvěma skladbami, což trochu protahuje smysluplné ukončení.

Návrat do budoucnosti/minulosti se nekoná. Dream Theater se stále více podobají jen vlastní, byť nadmíru skvělé, karikatuře a dál zůstávají za svým stínem. Bohužel.

Druhým uchem Jiřího V. Matýska

Silná značka, která se nedokáže vyhrabat z bahna bezradnosti

Dream Theater jsou značka, která má stále svůj zvuk a dobře prodává. Co na tom, že se v poslední době plácá v bezradnosti, která dosáhla vrcholu na předposledním počinu "The Astonishing", který ve všech ohledech ubíjel: délkou, absencí nápadů i snahou o širší výpověď. K jeho následovníkovi "Distance Over Time" se proto vztahovaly nemalé naděje fanoušků. Obzvláště, když sama kapela vytáhla čím dál tím oblíbenější marketingový trik s návratem ke kořenům a navíc přihodila příjemně tvrdou skladbu "Fall Into The Light". Bohužel, po poslechu kompletního výsledku jsme tam, kde jsme byli.

Podstatná věc se změnila: Nové dílo je kratší, viditelně skromnější, obešlo se bez nosného příběhu a přiklonilo se k písničkové formě. To, že je "Distance Over Time" uposlouchatelné na jeden zátah, je sice fakt, problém je v tom, že nemá prakticky čím zaujmout. Skupině (respektive Johnu Petruccimu) očividně více sedí pasáže, kdy může sázet jeden riff (který až nebezpečně připomíná zvuk Metallicy) za druhým. Když hraje prim zpěvák James LaBrie, prezentuje se sice v dobré formě, ale vážně už by to nechtělo i nějaké čerstvější melodie? Jordan Rudess je za klávesami trestuhodně upozadněný, respektive pokud je slyšet, jeho party neutkvějí. Škoda, že taková párplovská "Viper King" je pouze v pozici bonusové skladby. Ve standardním tracklistu by se neztratila.

Na nový dech Dream Theater tedy stále čekáme. I dobré jídlo se někdy přejí a tohle je zrovna ten případ. Patro sice stále občas polechtá známá příchuť, bohužel je to však krmě už značně vyčpělá.

5/10


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Více méně souhlasím, sice se mi to místy líb... (Fimi, 27.04.2019 17:33) Reagovat

    Více méně souhlasím, sice se mi to místy líbí více než Dream theater a astonishing, ale.i tak. Portnoy tomu dával energii, zde mám pocit že to hraje robot a je to bez ducha a nic z toho nejde, celé je to líné a takové naučené z povinnosti...něco se mi líbí a něco ne ale prostě myslím že to nejlepší mají za sebou...

  • Pro mně je to výborná deska! Nečekám zázraky... (Anonym, 27.04.2019 19:51) Reagovat

    Pro mně je to výborná deska! Nečekám zázraky, a tak jsem byl příjemně překvapený. Žádná nuda. CD jsem si koupil a dost často ho hraju.
    Dávám 8+ z 10.

  • Kndbdb (Jdjs sks, 28.04.2019 15:07) Reagovat

    Tady ty vaše recenze po sto letech od vydání a ještě napsané jak od retardu si radši nechte.

    Fimi a ty si bez poslechnout Patrasku a robota mas v trenkach.

    • Re: Kndbdb (No more! , 28.04.2019 15:34) Reagovat

      :))))) tak to jsi zabil

    • Re: Kndbdb (Fimi, 28.04.2019 23:03) Reagovat

      Hošku já DT poslouchám dost možná déle než ty, kupuju si všechny alba, originální trička a chodím na jejich koncerty, tak jsem skutečně věrný fanoušek. Patří mezi mojí topku, ale to neznamená že se poseru z každého jejich počinu. Album se mi líbí i přesto, že asi tři skladby jsou slabší až podprůměrné. Pokud nedokážeš respektovat názor druhých, měl bys vyspět a pak chodit do veřejných diskuzí, protože to není můj ale tvůj problém...

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Slayer, Anthrax, Tipsport arena, Praha, 25.6.2019
Naživo: Konec bez trapností. Slayer se v Praze rozloučili v plné síle Thrashmetalová ikona Slayer vyrazila na své údajně poslední turné a během něj poctila návštěvou i českou metropoli. Pokud šlo skutečně o rozlučku s tuzemským publikem, proběhla více než důstojně. Americké kvarteto totiž... čtěte zde
Vydáno: 26.06.2019 11:30 v sekci Naživo
7
Dead Can Dance, Kongresové centrum, Praha, 24.6.2019
Naživo: Dead Can Dance svým posluchačům v Kongresovém centru otvírali srdce Sedm let si museli fanoušci australských Dead Can Dance počkat, než mohli znovu naživo zhlédnout jejich koncert, a tak není divu, že ten pondělní byl v mžiku vyprodán. Místem bylo opět Kongresové centrum a je nutno dodat, že velmi... čtěte zde
Vydáno: 25.06.2019 18:40 v sekci Naživo
4
Disturbed, Malá sportovní hala, Praha, 24.6.2019
Naživo: Disturbed v Praze bojovali proti depresím Tentokrát to o hudbě moc nebude. Disturbed jsou sice solidní rockoví řemeslníci, ale kromě pár zářezů na začátku fungování a jednoho coveru, který jim po letech nakopl kariéru nevídaným způsobem, zase tak výjimeční muzikanti... čtěte zde
Vydáno: 25.06.2019 10:30 v sekci Naživo
6
Jan Bendig - Nazývají mě romským princem
Rozhovory: Jan Bendig - Nazývají mě romským princem Několik let po SuperStar se sice Jan Bendig hledal, nyní se ale těší mimořádnému zájmu posluchačů. Oslovil je spojením latino hudby a romštiny, čímž se podle jeho vlastních slov stal nezaměnitelným. "Pochopil jsem, že to je můj... čtěte zde
Vydáno: 25.06.2019 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
9
Metronome Festival, Výstaviště Holešovice, Praha, 21.-22.6.2019
Naživo: Dramaturgie Metronome Festivalu se stále drží zpátky, zvítězila nadčasovost Pražský Metronome Festival se pozvolna rozrůstá. Zapracoval na zázemí, dramaturgicky se však drží v zajetých kolejích, které jdou na ruku konzervativnějšímu publiku. Je otázkou, zda se v dlouhodobém horizontu tento přístup... čtěte zde
Vydáno: 25.06.2019 00:08 v sekci Naživo
5
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 17/2019 - od Cage The Elephant přes Angélique Kidjo po Roda Melancona (23.04.2019 11:46)
- Naživo: I rockeři pláčou. The Neal Morse Band v brněnském Sonu dokázal, že prog-rock žije (09.04.2019 18:33)
- Nové desky 9/2019 - od Johna Mayalla přes Dream Theater po The Ills (28.02.2019 17:29)
- Audio: Jordan Rudess z Dream Theater láká na svou sólovku křehkou skladbou "Wired For Madness Pt 1.3" (13.02.2019 10:35)
- Audio: Dream Theater slibují, že na novince přitvrdí. Důkazem budiž "Fall Into The Light" (12.01.2019 19:19)
- Zaprášenosti: Rush - Hemispheres (27.12.2018 14:00)
- Video: Dream Theater se vracejí s novou skladbou "Untetehered Angel" (10.12.2018 10:12)
- The Neal Morse Band přivezou do Brna nové prog-rockové dobrodružství (27.10.2018 19:58)
- Naživo: Sons of Apollo: Sonáta pro čtyři krky, bicí, klávesy a hlas (27.06.2018 11:28)
- Superskupina Sons Of Apollo zahraje v Praze (25.03.2018 10:12)

ALBUM TÝDNE 25/2019

Hollywood Vampires
Rise

Před čtyřmi lety, když byli v řadách Hollywood Vampires muzikanti jako Matt Sorum nebo Duff McKagan, to vypadalo na krátkodechý projekt, kterým si staří rockoví bardi udělají radost a zároveň vzdají poctu zesnulým kolegům. Ejhle, nestalo se - "Upíři z Hollywoodu" právě přicházejí s novou deskou "Rise".

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 26.06.
Mark Knopfler (UK) (O2 Arena, Praha)
Čt 27.06.
Walk Off The Earth (CAN) (Forum Karlín, Praha)
Út 02.07.
Low (USA) (MeetFactory, Praha)
St 03.07.
Balaton Sound (Balaton, Balaton)
So 06.07.
Lucy Dacus (USA) (Chapeau Rouge, Praha)
Ne 07.07.
Ed Sheeran (UK) (Letiště Letňany, Praha)
Pá 12.07.
Sting (UK) (Zámecká zahrada, Slavkov u Brna)
So 13.07.
Marcus & Martinus (NO) (Zámecká zahrada, Slavkov u Brna)
Po 15.07.
Czech Music Crossroads (Dolní Vítkovice, Ostrava)
Út 16.07.
Rammstein (DE) (Eden Arena, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

The Cure Madonna Lady Gaga Coldplay Kryštof Sia Ewa Farna Karel Gott Rihanna Adele Beyoncé AC/DC Rammstein Nine Inch Nails Linkin Park Britney Spears Muse Kylie Minogue Imagine Dragons Aneta Langerová
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver